Přeskočit na hlavní obsah

KAŽDODENNÍ RADOST


Každodenní radostí je
že slunce svítí nebo lije
že ráno bez cizí pomoci vstávám
podívám se do zrcadla - žádná sláva

A lehce vrážím do lidí
omlouvám se, nevidím
u klavíru denně zaplesám
a otevřou se nebesa

A Pepík vchází do dveří
co bude dnes k večeři?
co dům dal
a hraji dál

Takhle žijí v podhradí
svoje struny naladí
pak zasednou k počítači
neb radostně se k sobě tlačí

Já na svém blogu
si vychutnávám pohodu
on své fotky zpracovává
z druhého konce stolu
na mne mává

Děti, ty nám nezávidí
že vidí, to co vidí
co dělaj? Ježkovy oči
svět se s nimi točí

Radostný je každý den
život buď veleben
hlavně zdraví, ostatní přijde samo
tak je v našem osudu psáno




Komentáře

  1. [1]: Děkuji. Taktéž v pohodě a ve zdraví mnogo leta živijó ...

    OdpovědětVymazat
  2. [3]: Děkuji za pěkný komentář.

    OdpovědětVymazat
  3. U klavíru denně plesáš a tvůj muž zpracovává fotky..., hm..., takže ta fotka zde je jeho dílko a ty jsi ta plesající na tom klavíru? Páne jo, klobouk dolů před tvým i jeho umem!

    OdpovědětVymazat
  4. Jinak jsi fakt dobrá. Moc hezké.

    OdpovědětVymazat
  5. Důležitý je dobrý prstoklad.
    Vždy & všude.

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Zapózovat, zabrnkat (i na nervy) na to jsem expert - jen kdyby ty červené lodičky tolik netlačily, když hraji hluboké A.

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: Dvouma rukama je to složité. A ještě když to mám na levačku ... Ta levá mne moc neposlouchá.

    OdpovědětVymazat
  8. pribehynaivniblondyny27. září 2019 v 14:48

    Krása krása krása. Taky brnkám a nejen na nervy, ale jsem těžký samouk 😉

    OdpovědětVymazat
  9. [11]: To jsme dvě. Chodila jsem rok na to, aby mi ukázali, jak hrát rozložené akordy a jak pokládat prsty a na trochu hud. teorie. Letos uvažuji o zdokonalení, ale zatím jsem nenašla čas. Mám to hodně rozlítané.
    Díky za komentář. Já myslela, že se hněváš. To by mi bylo opravdu líto.

    OdpovědětVymazat
  10. pribehynaivniblondyny28. září 2019 v 5:41

    [12]: Pročpak bych se hněvala má milá?! Jen nějak nestíhám číst Tvé povídky, jedeš jako dračice 😉💋 Měj krásný vikendik,brzo to doženu😉

    OdpovědětVymazat
  11. [13]: Přestože mi tu poprchává, hned se mi rozradostnila tvář. I tobě hezký víkend. 💋🤗

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...