Přeskočit na hlavní obsah

FAKJŮ PANE UČITELI

Nedávno jsem dostala doporučení od 14letého mladíka, abych se podívala na německou komedii Fakjů pane učiteli.



Mohu říci, že film mne nadchl. Pojednává o Zeki Müllerovi, který se vrátil z vězení a jde si pro zakopané ukradené peníze, které jsou zahrabány a uschovány pod školní tělocvičnou Göthova gymnázia. Aby se dostal ke své kořisti, musí se vydávat za suplujícího učitele. Gymnázium je sužováno finanční krizí. Přijímá Zeka, ale od tohoto okamžiku mu nastávají ještě větší problémy, protože zaměstnává nejbláznivějšího učitele všech dob, který ve skutečnosti učitelem není. V noci se Zeki snaží tajně prokopat ke své uloupené kořisti a během dne používá sice drastické, ale účinné metody, aby zkrotil neukázněné teenagery ve třídě 10. B. Jeho upjatá, korektní kolegyně, učitelka Lisi Schnabelstedtová, sice odsuzuje jeho neortodoxní pedagogické metody, ale nemůže si pomoct a do nového "kolegy" se zamiluje. Dokonce mu pomůže najít v sobě morálního člověka, který pod jejím vlivem vylepší svůj morální kredit, nejen k sobě a k Lisi, ale také ke studentům a celé společnosti.

Odepisovaná 10. B se dostane k maturitě a nejoblíbenějším učitelem v Göthově vzdělávacím institutu se stává pan učitel Zeki. Už se mi dlouho nestalo, že bych se smála nahlas během filmu, ale jsou tam takové gagy, že to se nedá.

Dávno jsem odrostla dětským střevíčkům, ale u filmu jsem se ohromně bavila. Dá se stáhnout i z Ulozto.cz.

Komentáře

  1. Jo, taky mám ráda filmy, kde se mohu zasmát a to umím fakt dobře. Nemám ráda filmy, kde se střílí je tam násili. To fakt nemusím.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: To jsme na tom podobně. Teď už se sem tam podívám na nějaký akční film, ale všeobecně filmy s brutalitou a násilím mi nedělají dobře. Měla jsem období, kdy jsem je úplně vymýtila ze svého života.

    OdpovědětVymazat
  3. [3]:
    A zaúomněl jsem na svůj oblíbený "Amarkord".

    OdpovědětVymazat
  4. [2]:
    Já už poslední dobou do kina ani nechodím.
    Dřív jsem kupovával staré filmy na DVDčkách, (např. "Zvětšenina"; "Andaluský pes"; "Silnice"; "Julieta a duchové"...), ale teď na to nemám ani čas ani chuť.

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: [4]: Italské filmy mám ráda. Jestli najdu chvilku, zkusím je shlédnout. Do kina už také nechodím, spíš občas nějaké divadlo. A DVD to je kapitola sama o sobě. Ale když je v italském jazyce s českými titulky, tak je občas koupím. Je to dobrý studijní materiál.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

VÝSTAVA ALFONS MUCHA

Nedávno jsem navštívila výstavu v mém rodném městě v Ivančicích, kde se narodil 24. července 1860 i malíř světového jména Alfons Mucha. Žil v období secese, a to ovlivnilo i jeho tvorbu. Jeho práce zobrazují především ženskou krásu. Jeho otec Ondřej byl vyučený krejčí, pocházel z vinařské rodiny a v pozdějším věku působil jako soudní úředník v zadním traktu budovy v Ivančicích. V bývalé budově soudu se nyní konají výstavy významných osobností města Ivančic. Nejznámější jsou Alfons Mucha a český herec Vladimír Menšík. Ondřej poslal syna Alfonse na Slovanské gymnázium do Brna. Pražská akademie mu byla zprvu odmítnuta z důvodu nedokončené střední školy. Školu nedokončil ne v důsledku svého zdravotního stavu, jak prohlašoval, ale pro velký počet neomluvených hodin. Dobré známky měl Mucha z kreslení a ze zpěvu. Přesto Muchovy tvorby si všimnul profesor Lhota. Po školním neúspěchu působil Alfons Mucha jako písař u soudu v Ivančicích. Jedna z jeho prvotin bylo zhotovení divadelní dekorace pro

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn