Přeskočit na hlavní obsah

Až se jednou Slunce promění v krystal…

Pokud v době, o které bude řeč, ještě budou existovat nějací lidé, rozhodně už nebudou moci obývat planetu Zemi. Jednoho dne dosud poklidné Slunce spotřebuje vodík ve svém nitru a poté začne spalovat hélium a další těžší prvky. Promění se v rudého obra, čímž některé ze svých planetárních dětí vymaže z vesmírné mapy. Zároveň se uvnitř hvězdy nastartují procesy, které výrazně změní její tvář.


Vědci z britské univerzity ve Warwicku dospěli k závěru, že všichni bílí trpaslíci postupem času krystalizují. Bílí trpaslíci vznikají v okamžiku, kdy se hvězda velikosti Slunce promění v rudého obra, výrazně se nafoukne a zvětší svůj objem. Vnější vrstvy jsou poté odhozeny do prostoru, a vznikne tak planetární mlhovina. Zůstane jen jádro bez vlastní energie. Astronomové hovoří o bílém trpaslíkovi. V daleké budoucnosti pak zbytek energie vyzáří a stane se černým trpaslíkem, v podstatě jen kusem beztvaré hmoty.

Pier-Emmanuel Tremblay z warwického týmu je toho názoru, že nejdříve zkrystalizuje kyslík a následně poté jej zahalí uhlík. A tak se někdy ve velmi vzdálené budoucnosti začne proměňovat v krystal i naše Slunce.

Až slunce se v krystal promění,
matičce Zemi to tvář pozmění,
nebude nás už zajímat okamžik,
ani bílý, červený či černý trpaslík.

Zářit-li rudě Slunce bude,
z lidského pokolení nic nezbude,
máme zpívat Slunci písně chval?
Zdroji života? - Ano, Slunce pal!

Internetový zdroj: 21stoleti.cz/2019/07/30/az-se-jednou-slunce-promeni-v-krystal
Upravila a o báseň doplnila: Mirijam

Komentáře

  1. Básnička k textu je fakt povedená...:)

    OdpovědětVymazat
  2. zahradacihelna13. srpna 2019 v 5:49

    Zajímavé, navíc jsem ráda, že mě z toho nemusí tzv. bolet hlava )

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Díky, Míšo. Dovolila jsem si dvojsmyslnost. Nezapřu v sobě vojenskou minulost. Slunce bude pálit, ať chceme nebo nechceme. I těch současných 33 stupňů je mazec.

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Hlava u žen bolí z něčeho jiného.
    Současná vlna veder je na bolehlav, ale voda to řeší (koupaliště, rybník, přehrada). Čistá voděnka, ta rozum nekalí a hlava po ní nebolí.

    OdpovědětVymazat
  5. Bolí tě hlava při pomyšlení, že se brzy vrátí manžel z práce a bude požadovat plnění povinností!

    OdpovědětVymazat
  6. Až budou z trpaslíků krystaly,
    kdo se postará o Sněhurku?

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: To by mně hlava přestala bolet a házela bych ručník do ringu!

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Aha. Sněhurka, pokud se nerozpustí a bude slunci odolná, bude muset založit novou kulturu. Ale s kým? S umělohmotným sněhulákem. A bude mít o zábavu postaráno.

    OdpovědětVymazat
  9. pribehynaivniblondyny14. srpna 2019 v 8:09

    Proto co?!... žijme plnými doušky, dokud to jde!

    OdpovědětVymazat
  10. [9]: Jsme jen jednou na světě a nevíme dne, ani okamžiku.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.