Přeskočit na hlavní obsah

KANÁRSKÉ OSTROVY TENERIFE 2019 I.

10. - 17. 6. 2019 jsme strávili dovolenou na Kanárských ostrovech - konkrétně na ostrově Tenerife.

Předkládám několik vybraných snímků. Musela jsem je upravit, aby se mi vešly do článku. Fotky zpracuji postupně ve 3 fázích.

Název souostroví Kanárské ostrovy (španělsky Canarias) je odvozen z latinského označení pro psa. Latinsky "canis" znamená pes. Podle legendy tyto ostrovy bývaly hlídány obrovskými psy. (Wikipedia) Místní lidé jsou podle delegátky spokojeni. Nemají tendenci utíkat do bohatých západních zemí. Přirovnala bych to k našemu vylidňování vesnic, kdy mladí lidé odcházejí za prací do měst, kde mohou sehnat snadněji lépe placenou práci a zvýšit si svoji životní úroveň. Lidé na Kanárských ostrovech jsou se svým způsobem života spokojeni. Žijí bez stresu a vše potřebné k životu se naučí. Na druhou stranu nemají ani zájem se dále vzdělávat, protože k čemu by jim to bylo.

Tenerife je jeden z největších kanárských ostrovů, patřících ke Španělsku a ležící v Atlantském oceánu. Geograficky jsou Kanárské ostrovy součástí afrického regionu. Leží asi 320 km od Maroka. Tenerife měří kolem 2 000 km2.



Tenerife - Callao Garden



Smartwings, letadlo, které nás dopravilo na místo určení po 5,5 hodinách trvajícím letu



Kousek od pláže. Tenerife je ráj pro kaktusy a sukulenty. Ostrov působí jako vyprahlá krajina. Potýkají se s nedostatkem vody. Vodu k pití nebo vaření kávy jsme na doporučení raději kupovali. Místní voda má slanou příchuť a nevhodné příměsi.



Molo. Plážový servis, lehátko a slunečníky je z přírodního materiálu.



Večerní vnitřek komplexu Callao Garden



Krajina na ostrově Tenerife. V dáli byly vidět vyhaslé sopky.



Místní flóra



Okružní jízda ostrovem Tenerife

Komentáře

  1. Ještě se sem vrátím, chci si to pročítat důkladně. Reportáže mám ráda.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Ok. Slunečníky neměli z látky, ale z přírodního materiálu. Připomínalo mi to došky, bambus.

    OdpovědětVymazat
  3. pribehynaivniblondyny11. července 2019 v 1:29

    Děkuji za nahlédnutí nejen na Kanáry, ale i do Tvého soukromí Mirijam😉💋

    OdpovědětVymazat
  4. Místo je to pěkné. Na ostrově jsem nikdy nebyla. Trochu jsem si připadala jako Robinson - odříznuta od světa.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...