Přeskočit na hlavní obsah

VTIP O SEXUÁLNÍCH ÚCHYLKÁCH

Ve vězení se setkají v jedné cele zoofil, pedofil, nekrofil, sadista a masochista. Dozorce vyslechl jejich rozhovor:

"Kdyby tu byl pejsek," s povzdechem nadhodil zoofil.

"Nebo aspoň štěňátko," přidal se pedofil.

"Mohlo by být i mrtvé," připomenul se nekrofil.

"Já bych je zabil," zazářily oči sadistovi.

"Haf, haf," s nadšením se ozval masochista.

Komentáře

  1. Ježíš, to je blbý...ale směju se...

    OdpovědětVymazat
  2. Říká masichista sadistovi:
    "Muč mne."
    Sadista: "Ne, Ne..."

    OdpovědětVymazat
  3. No do prdele to je tak blbý až je to úžasný 😂😂😂

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: Mne to taky rozesmálo. Jsem ráda, že se líbilo. 😀

    OdpovědětVymazat
  5. [2]: To je tak dobrý, jak ten můj. 😀 Válíš. 😁

    OdpovědětVymazat
  6. [3]: Mně se to také líbilo. Musela jsem se podělit. 😊

    OdpovědětVymazat
  7. .. a žili spolu na té celé šťastné až do smrti...

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: dobré. Asi měli doživotí. 😁🤓

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.