Přeskočit na hlavní obsah

STRAVOVÁNÍ A CHOVÁNÍ V CIZINĚ

Přinášíme několik rad, jak neurazit hostitele v cizině, chovat se u stolu přátelsky a na co si dávat pozor:

V zemi gurmánů. Jste zvyklí do sebe jídlo rychle naházet a běžet zase dál? Ve Francii na tento zvyk raději zapomeňte, jídlo si vychutnávejte dlouho a přátelsky, společensky konverzujte u stolu s ostatními. Pečivo se jí až se sýry!

Bramborové faux pas. Pokud budete v Německu jíst brambory, nekrájejte je nožem, ale vidličkou. Jinak by se zdálo, že jsou nedovařené a kuchařky by mohly být dotčeny.

U čínského stolu. V Číně je zdvořilé při jídle hlasitě mlaskat. Dáváte najevo, že vám chutnalo. Ovšem pozor - pokud sníte všechno do posledního sousta, vzbudíte dojem, že jídla bylo málo. Proto nechte na talíři, v misce alespoň malý kousek. V Číně také není zvykem dávat obsluze spropitné.

A něco k pořekadlu: Jiný kraj, jiný mrav. Co se u nás považuje za přátelské, může jinde vypadat jako nezdvořilé a naopak!

Návštěva v Turecku. Pokud vás někdo v Turecku pozve na návštěvu, není to "normální" jako u nás, ale veliká čest. A patří k dobrému tónu pozvání opětovat. Ale opatrně s chválou! Pokud u hostitele budete opěvovat například krásnou vázu na poličce nebo nádherný obraz, pověšený na zdi, hlasitě a radostně ho neobdivujte, protože jinak se může hostitel cítit povinován vám krásný exemplář darovat!

Doprava ve Velké Británii. Ve Velké Británii je přirozené, že se řidiči za jeho službu děkuje.

Přesní jako hodinky. V některých zemích vyjádříte úctu druhým tím, že přijdete na vaši schůzku včas. Na dochvilnost si potrpí hlavně Němci, Švýcaři, Rakušané, ale také Skandinávci. Dalo by se konstatovat, že čím je země jižněji, tím spíše vám obyvatelé vaše zpoždění odpustí nebo naopak budete muset čekat vy.

Přezouvání dovoleno. Američané se nepřezouvají. U nás je přezouvání přirozené. Stejně tak si v přezouvání libují Japonci. V Japonsku po vás můžou dokonce chtít přezout se při vstupu do restaurace nebo před vstupem na toaletu. Buďte na to připraveni. Japonci vám však nabídnou speciální bačkory.


Zdroj:
Jana Uhlířová: KATKA, 23/2019
Úprava: Mirijam

Komentáře

  1. Taky jsem nevěděla. zajímavé. Jen aby člověk zvyky v jiných zemích nepopletl.

    OdpovědětVymazat
  2. Mne dostaly brambory. To jsem nevěděla. Do Číny se tak hned nedostanu, a když tak budu muset absolvovat kulturní vložku. Mlaskat bych svedla, ale tyčinkami bych se nenajedla.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...