Přeskočit na hlavní obsah

ROZPOČITADLO


Shlédneme dnes porno,

když už máme volno,

aspoň trochu erotiky,

rozepnu ti tvé knoflíky.



Enyky, benyky, kliky bé,

už jsi ve mně, jé.


Komentáře

  1. pribehynaivniblondyny20. června 2019 v 23:51

    Ohoho, to se mi líbí 😂😉👍🏻

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: To je dovolenková. 😋😇

    OdpovědětVymazat
  3. [3]: Ty moje vypečené hrátky. Ještě že to i po letech aspoň trochu funguje.

    OdpovědětVymazat
  4. Vypečené hrátky, pokud na muže působí,
    to musí být skvělééé.
    Jestli je ta fotka přímo z akce, tak to je víc, než skvělé. )

    OdpovědětVymazat
  5. [5]: Jiné prostředí, slunce, moře, ale to bylo pouze na začátku. Pak se dostavil útlum, ale bod nula to nebyl.😎🐵😋

    OdpovědětVymazat
  6. Miluju erotické hrádky a masáže 😋😊😜

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: Takové hrátky vždy zvednou nejen náladu. ;:)

    OdpovědětVymazat
  8. Krásná poezie... ze života.

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: a to jsem se učila rozpočitadla v první třídě... 😇😋🙂

    OdpovědětVymazat
  10. Že bychom doma využili?!  ))

    OdpovědětVymazat
  11. [11]: Ale nesmělo by to být každý večer. Už není fyzický fond.

    OdpovědětVymazat
  12. enyky, benyky, zipy
    odhodíme slipy!

    OdpovědětVymazat
  13. [13]: To je dobrý na druhou sloku! Až si zase budeme hrát, použiji.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

VÝSTAVA ALFONS MUCHA

Nedávno jsem navštívila výstavu v mém rodném městě v Ivančicích, kde se narodil 24. července 1860 i malíř světového jména Alfons Mucha. Žil v období secese, a to ovlivnilo i jeho tvorbu. Jeho práce zobrazují především ženskou krásu. Jeho otec Ondřej byl vyučený krejčí, pocházel z vinařské rodiny a v pozdějším věku působil jako soudní úředník v zadním traktu budovy v Ivančicích. V bývalé budově soudu se nyní konají výstavy významných osobností města Ivančic. Nejznámější jsou Alfons Mucha a český herec Vladimír Menšík. Ondřej poslal syna Alfonse na Slovanské gymnázium do Brna. Pražská akademie mu byla zprvu odmítnuta z důvodu nedokončené střední školy. Školu nedokončil ne v důsledku svého zdravotního stavu, jak prohlašoval, ale pro velký počet neomluvených hodin. Dobré známky měl Mucha z kreslení a ze zpěvu. Přesto Muchovy tvorby si všimnul profesor Lhota. Po školním neúspěchu působil Alfons Mucha jako písař u soudu v Ivančicích. Jedna z jeho prvotin bylo zhotovení divadelní dekorace pro

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn