RADOST

Mám radost, když slunce svítí,

mám radost, když roste kvítí.

Mám radost, když jsme spolu

a zasedneme k prostřenému stolu.

Mám radost, že měsíc podivín

po obloze pluje v lesku vin,

kterých bylo dost

a odpuštěny byly pro radost.

Mám radost, že hvězdy září,

mám radost, že zvěř se v lese páří,

mám radost, že s tebou mohu snít

a v náručí tvé se neztratit.

Mám ráda svoji samotu,

mám ráda díru u plotu,

mám radost, když kobylka skáče,

smutkem i radostí truchlím,

když květina pláče.

Mám radost, že květiny se smějí,

mám radost, že po ránu,

slzy v nich se chvějí.

Mám radost, že bereš za kliku,

radostně směješ se, říkáš ďáblíku,

srdce jsem ti dal z radosti,

radosti jsem plna, jsem dobrák od kosti.

Mám radost, že smím tu s vámi být

a žádnou srandu nikdy nezkazit.

Mám radost, že ráno svítá

a tvoje objetí mne vždycky vítá.

Dětský smích mám ráda,

příjemné lidi či kamaráda

i nepřátele svoje mám ráda,

ukazují mi moji tvář neb záda.

Mám radost, když splynou naše těla,

to víš, to láska chtěla.

Mám radost, když pravá láska je u lidí,

radost mne opouští, když si dva závidí.

Mám radost, že ptáci lítaj v povětří,

mám radost, když utneme tu neúnavnou při,

zda slepice či vejce první bylo.

Mám radost, že se ti v hlavě rozsvítilo.

Mám ráda svíce plamen,

s našima láskama už je ámen.

Mám ráda horkou kávu,

jsem ráda, že nemusím čokoládu.

Mám ráda, když mi vítr čechrá vlasy,

mám ráda, rozpačité, asi.

Mám ráda bol světa,

když při něm moje duše vzkvétá.

Mám ráda červené jahody,

mám ráda koupání u vody.

Mám ráda hry lásky šálivé,

mám ráda sny moje bláznivé.

Mám radost, že kým jsem byla,

tím jsem zůstala,

cvok, blázen, zádumčivý snílek

odmala.

Tolik je věcí, co ráda mám,

ani je všechny nevyznám.

Jsem ráda, že jsem na světě,

jsem ráda na této planetě.