Přeskočit na hlavní obsah

POSLEDNÍ VÝKŘIK

Brouzdám na internetu. Co vidím? Poslední výkřik módy, harémky, se na mne šklebí. V harému se sice nosily už v dobách dávno minulých, ale u nás naprostá novinka. Volám: "Budu harémová lady." Strakaté do modra. Nad těmi mé srdíčko plesá. Dostatečně široké nohavice dávají tušit, že moje netuctová postava se změní - šířka větší než výška. A dole na gumičku. To byl vždycky můj sen.

Sexy harémová lady se po ulici kulí a všichni kolemjdoucí oči kulí. Půlky se jí houpou v ladném kroku, je obdivována, je jí do skoku. Při kačeří chůzi si nemusí vtloukat do hlavy: při holení se široce rozkročte. Harémové kalhoty přinožit totiž neumožňují.

Přítel mi říkal, že mne zavře doma na tři západy a nepustí ven ani samotnou. Hold chlapi nemají pochopení pro poslední výkřik módy. Prý i potmě bych ho strašila. A to mi docela jde.

Zato děti by se na mne uznale smály - i ve dne.

Komentáře

  1. pribehynaivniblondyny9. května 2019 v 15:01

    Myslím že všichni muži mají stejný názor. Mě se taky líbí, ale asi bych nebyla ta pravá lady pro ně 😀😀😀🙈

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem z nich unešena. Taky si nejsem jista, jak konkrétně na mne budou vypadat, ale za tu srandu to stojí. Když tak budou na doma. 300,- Kč obětuji.

    OdpovědětVymazat
  3. pribehynaivniblondyny10. května 2019 v 1:32

    [2]: To bude chtít ovšem i fotoreportáž 😂😂😉👍🏻

    OdpovědětVymazat
  4. Nevím, jestli nebudu muset zalézt i s harémkama do skříně.
    Volná móda, ležérní styl - ve skříni se zatraceně těžko dýchá -) a je tam těsno. Natož selfíčko

    OdpovědětVymazat
  5. Harémové bych si ven mezi lidi na sebe asi nevzala.

    OdpovědětVymazat
  6. Ony jsou různé typy. I náš mladý nosí harémky, což u kluka mi to připadalo zvláštní. Možná jakási hipie móda, ale k tomu dospěl za přispění starší přítelkyně.
    Faktem je, že se mi líbí, ale nedokážu si představit, jak v nich budu vypadat. Ale doma, pohodlné, lepší než župan, který nesnáším, protože v něm už pak nemůžeš nic dělat.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...