Přeskočit na hlavní obsah

IMANUELITÉ


Jan Dvorský, známý jako mesiáš Parsifal Imanuel, vůdce sekty imanuelitů

Po roce 1989 si Jan Dvorský uvědomil, že je reinkarnovaný mesiáš Parsifal Imanuel. V roce 1993 vydal knihu Syn člověka, podle které je každý člověk muž ženou a žena mužem. Založil hned několik komunit, jejichž členové přerušili styky s rodinami a děti neposílali do škol. Strádali, pracovali, postupně byli ve zbědovaném stavu vylučováni, snažili se zemřít hladem, protože v případě sebevraždy by se nedostali do Tisícileté říše. Často končili na psychiatrii.

Jan Dvorský, známý jako mesiáš Parsifal Imanuel, vůdce sekty imanuelitů, se musel léta skrývat i před policií, neboť na něj soud vydal zatykač. Dvorský a několik jeho členů bylo odsouzeno za ohrožení mravní výchovy dětí.

V roce 1993 Parsifal Imanuel v jednom rozhovoru říkal: "Víte, sekty jsou fakt nebezpečné. A měli byste s tím něco dělat. Ale my přece nejsme žádná sekta!"

V tomtéž roce se imanuelité dostali do nebezpečné situace. Lidé, které mesiáš Parsifal Imanuel, vlastním jménem Jan Dvorský, zavrhl, byli natolik přesvědčeni o své neschopnosti vstoupit do blažené Tisícileté říše ve svém těle, že se pokoušeli zemřít hladem. Umírali v lese a jedna manželská dvojice si dokonce vykopala vlastní hrob v přesvědčení, že rychle zemřou, převtělí se do nového těla a dosáhnou Tisícileté říše.

Mesiáš Parsifal Imanuel alias Jan Dvorský je v podvědomí lidí spojený s herečkou Milenou Dvorskou, jejíž dceru Lucii si vzal za manželku. Měli 8 dětí. Milena Dvorská se s dcerou a jednou z vnuček viděla snad jen jednou a členství v sektě její dcery Lucie a manželství dcery s Janem Dvorským jí podlomilo zdraví.

Stoupenců bylo v dobách největší slávy u nás kolem 40, podle religionisty Zdeňka Vojtíška, který se zabývá studiem sekt, kultů a nových náboženských hnutí.

Článek byl sepsán za účelem doplnění, spíše ukázání fotografie Parsifala Imanuela (z archivu MAFRA, ČTK, Profimedia.cz), jak jsem slíbila v komentáři k článku Jana Turoně (janturon.blog.cz) nazvaném Imanuel Parsival.

Zdroje:
Lukáš Kašpar, Zdeněk Vojtíšek: TÉMA 13/2019
Wikipedia: Imanuelité
Úprava a zpracování: Mirijam

Komentáře

  1. [1]: Já děkuji za komentář. Myslím, že většinu z toho víš a máš v komentářích. Já jen že jsem v souvislosti s tvým článkem náhodou zrovna objevila jeho fotky v časopise TÉMA.

    OdpovědětVymazat
  2. No, stejně si myslím, že to není normální.

    OdpovědětVymazat
  3. [3]: Takovéto sekty a ještě když hazardují s lidskými životy jsou úděsné. Stejně jako jakýkoliv jiní fanatici.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...