Když se ti vrátí ztracený syn,
Který se toulal dlouhá léta,
Po světě bloudil sem a tam
A hlava mu stříbrem vzkvétá.
Refrén:
U nás se říkává,
kdo stojí u tvých dveří,
odmítnout nemůžeš žádného,
odmítnout, to lze stěží.
Když se ti vrátí unavený syn,
Který brázdil hory, doly,
Úspěchy zakoušel tu a tam
A teď ho srdce bolí.
Refrén:
U nás se říkává,
kdo stojí u tvých dveří,
odmítnout nemůžeš žádného,
odmítnout, to lze stěží.
A teď tu stojí v očích pláč,
Slzy se v koutku třpytí,
Hned hledáš náplast, fáč,
Nelehký je žel osud bytí.
Refrén:
U nás se říkává, …
Ach, matičko, jsem tak sám.
Po létech vracím se domů.
Víš, že tajemství ukrývám.
A pošeptám ho do koruny stromů.
Refrén:
U nás se říkává, …
Čekám jen na tvé objetí,
Ruku mi podej svoji,
Klepu lehounce na dveře,
Před nimi pokorně stojím.
Refrén:
U nás se říkává,
kdo stojí u tvých dveří,
odmítnout nemůžeš žádného,
odmítnout, to lze stěží.
Při hře na klávesy mne napadla nostalgická báseň, která se snad melodicky hodí k písni Svěráka a Uhlíře Duše v peří. Kdo umí, může i improvizovat. Pro podtržení smuteční nálady:
Aáááá…. to je ta slíbená písnička. Založíme si hudební kroužek:)
OdpovědětVymazatTo by šlo. Hapka byl supr. A navíc byl vtipný.
OdpovědětVymazat