Přeskočit na hlavní obsah

TAJEMNÝ LES A VELIKONOČNÍ ZAJÍC

Kocour Očko svého zajdu,
vysílal už z Kauflandu.
Já si svého zajíčka
tisknu zatím na líčka.

Jak mu instinkt zavelí,
objeví se v jeteli
a na blogu v pondělí.

V tajemném lese
stromy třese,
aby barevná vajíčka,
našla blond holčička.

Odloupává ze stromů kůry,
Marionete, je ti dáno shůry,
namalovat motiv velikonoc,
za víc jak týden a jednu noc.

Pochvaly se ti dostane,
až velikonoční čas nastane.
A když jdu z tajemného lesa,
mé srdíčko plesá.

Milý Ježíšku,
když už nejsi na křížku,
Sestup z nebe na zem k nám.
Zjev se mi. Sic tě nepoznám.

Mariebernadeta píše krásně,
divukrásné jsou její básně.
K velikonočnímu tlachání přidá se?
Neb odradit světem nechá se?

Trochu citu by lidé měli mít.
Nejen užívat si, víno pít.

Do srdce lásku jim chci vlít
ONI v tajemném lese,
kde se každý hrůzou třese,
nechají se zakouzlit.

Padesátka se v kole točí,
Jezura se směje: "Ježkovy voči",
Intuice hlasitě volá,
žádná práce, žádná škola!!!

Meduňka má zahrádku na vlásku,
těší se na velikonoční pomlázku,
Kitty počítá vajíčka,
kolik jich snese zlatá slepička.

Nejen chleba krajíc
vykouzlí velikonoční zajíc.

Komentáře

  1. Myslím, že tajemný les pozbyl své tajemství, při pohledu na ten zájezd, co se jím prohnal. Kolik je asi na blogu blogerů? Možná víc, jak stromů v tom lese... :) :) :)

    OdpovědětVymazat
  2. pribehynaivniblondyny10. dubna 2019 v 0:56

    Krásné 👍🏻

    OdpovědětVymazat
  3. Na zahrádce u Meduňky
    v jezírku to dělá žbluňky,
    rybičky mrskají ocásky,
    dočkat se nemohou pomlázky.

    OdpovědětVymazat
  4. Moc povedený :)PS: při jízdě na koloběžce se jde taky koukat kolem sebe Člověk nesmí hnát km

    OdpovědětVymazat
  5. No, to je nádhera, jsi moc šikovná, zakomponovala jsi tam i nás, blogerky, to bylo moc vtipné a také krásné.

    OdpovědětVymazat
  6. [1]: Jsem ráda, že většina se chytila. Tajemný les začíná být veřejným tajemstvím.

    OdpovědětVymazat
  7. [4]: Děkuji. :)
    PS: Já při jízdě na koloběžce pak kulhám na jednu nohu

    OdpovědětVymazat
  8. [3]: Také se nezapře básnické střevo.

    OdpovědětVymazat
  9. [5]: To jsem chtěla. Doma dobré? Mám připravený dietní recept. Dnes ho zveřejním. Recept jsem našla u kadeřnice. Ale obrázek se mi nepovedl.   Špatně jsem zmáčkla spoušť. Hezký den

    OdpovědětVymazat
  10. [6]: Jen aby se z veřejného tajemství nestal přírodní veřejný dům, ale... vlastně... proč ne, že...

    OdpovědětVymazat
  11. [11]: V lese, na jehličí, vítr fičí,
    tak mne napadlo, to není to správné divadlo.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...