Přeskočit na hlavní obsah

Bledule

Vydali jsme se v polovině března 2019 za rájem bledulí do Rakoveckého údolí, což je lokalita mezi Vyškovem a Jedovnicemi. Počasí nám přálo, i když terén byl místy blátivý.


Ráj bledulí - polovina března 2019



Ráj bledulí z jiné strany - jaro je tu!!!



Rozcestník Rakovecké údolí, 485 metrů nad mořem



Bledulí plantáž a velký zájem turistů, i když nejsou v daném okamžiku vidět.



Detail bledulí. No fotograficky žádná sláva, ale ta krása v lese.



Takové vedro zase nebylo, aby se člověk přebrodil bosou nohou. Alespoň si chlapec nenabral do bot!!!



Bledule s tůňkou


Pár fotek z nedělní procházky. Snad už je jaro definitivně tu!!!
Štítky:

Komentáře

  1. supice22. března 2019 v 4:56

    Nádhera:) V takovém množství jsem je ještě nikde neviděla:)

    OdpovědětVymazat
  2. Ježurka22. března 2019 v 13:09

    Ty bledulky jsou nádherné!

    OdpovědětVymazat
  3. Mirijam23. března 2019 v 2:17

    [1]: Já také ne. Pro mne velké a radostné překvapení. Děkuji za komentář.

    OdpovědětVymazat
  4. Mirijam23. března 2019 v 2:20

    [2]: Nádherná vycházka. Pastva pro oči. Takový lán bledulí jsem ještě nikdy neviděla. Pravda, cesta k nim byla poněkud krkolomná, ale za pomoci dvou galánů jsem přeskotačila přes klády. A to už nejsem nejmladší. Děkuji za komentář.

    OdpovědětVymazat
  5. mamcinkoutek23. března 2019 v 3:24

    Páni tak to je krása...Ja už se těším až budou u nás v lese konvalinky

    OdpovědětVymazat
  6. Mirijam24. března 2019 v 2:44

    Děkuji za komentář. Teď už z těch vycházek bude člověk něco mít. Třeba když vyleze na rozhlednu, něco uvidí ... je fajn, že je hezké počasí a všechno začíná kvést. Hezké procházky i vám. Razím heslo s dětmi každý den, alespoň se nadýchají čerstvého vzduchu a lépe se jim spí.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...
22 komentářů
Další informace

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  
18 komentářů
Další informace

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...
8 komentářů
Další informace