4. kapitola
Dave si něco uvědomí
Cesta trvala dlouho. Byli zpocení, unavení. Došli tam, sotva nohy vlekli. Po odpočinku si Dave uvědomil, že zapomněl na krystal. Chtěl pro něho vyrazit. Jen doufal, že ho nevzali a nepoužili zaklínadlem.
Napil se lektvaru, vrátil se dolů a vyrazil na cestu. Dorazil až ke kouzelnému domu, kde byl ten kouzelný krystal. Otevřel dveře a vešel.
Zničehonic se dům proměnil v sopku. Stál na kamenné zemi ve výšce 2 metrů. Pod ním byla láva. Krystal také ležel na kamenné zemi. Dave pomalu a opatrně našlapoval. "Hlavně klid," opakoval si. Upíři tam přišli přesně v tom okamžiku, kdy se ho Dave začal dotýkat. Za upíry se objevil vodník, bývalý kamarád. Za vodníkem ještě kouzelníci v kapucích. Vodník, bývalý kamarád, na něho začal řvát: "Ty jsi mi ji ukradl! Už od počátku! Víš vůbec, proč se mi vrátila paměť? Kvůli lektvaru vracení se sem! Teď zpátky k věci. Ty jsi mi ji ukradl, parchante. Tys mi ji ukradl. Miloval jsem ji už od počátku! Od první třídy. Do pr…. Už dlouho. Ona se stěhovala jako dítě! S rodiči, kteří jsou mrtví!"
"Nejsem ten, kdo ti ji ukradl!" "Jsi to ty! Poznávám tě. Odpověz, hned teď! Dělej!"
Vodník mlčel. "Vím, jaké to je, nemít rodiče! Měl ses s tím smířit, že jsi je ztratil! Už jsi s ní nebyl! To není krádež! Nevěděl jsem, že jsi je ztratil. Že jsi bydlel jinde! Teď bydlíš v upíří říši! Navštěvuješ m… tebe! Tedy, to bylo dříve. Teď je to dávno pryč. Dave, tys to udělal! Jsi parchant, malý Davíčku! Za to, cos udělal, zemřeš!"
Kouzelníci v kapucích řekli, ať opakuje slova rípu dubne tavotsixe. Vtom začali Davovi praskat vnitřnosti. Předtím, než se rozpustil, vyslovil Dave lámaně větu: "Vypadalo to, že je ti to jedno. Proč jsi mi pomáhal?" Vodník mlčel. Davovi praskla hlava. Vodník se zaradoval. Vykřikl: "Teď ten slib! Ta proměna na Dava! Změňte hlas, aby byl Davův!" "To ne!" okřikl ho kouzelník v kapuci. Druhý říkal vodníkovi, že ti, kteří nemají existovat, nebudou. Ani ty! My také ne!" Vodník ho okřikl: "Cože! Ten slib nebude!" Přestal už vyvádět a žďuchl ho. Nespadl. Vodník se znovu rozběhl, vší silou do něho vrazil. Pořád nespadl. Mezitím kouzelník, jak se snažil shodit oba dva do lávy, říkal magická slova "endáž, uoduben tavotsixe itsotyb!" Kouzelníci to urychlili a shodili vodníka do lávy. Kouzelníkovi začalo všechno praskat, až se stal krví. I upíři začali praskat a také se stali krví. Dave se začal proměňovat na upíra. Kouzelníci se také v ně proměňovali. I upíři. Kouzelníci si ale uvědomili, že tohle je kouzelné místo, proto to tady nefunguje. Kouzelníci, mágové pak zakouzlili upíry, kteří spadli do lávy. Kromě Dava. Kouzelníci pak našli cestu ven. Zopakovali znovu kouzelná slova. Už to fungovalo.
Dave zatím stál na kamenné zemi. Ohnul se, vzal do ruky krystal. V tom okamžiku se zem propadla. Dave s hlasitým výkřikem padal do lávy…
Pomalu se zvedal. Říkal si: "Zítra se to promění v dům. Dave přestal mluvit. Jak se Dave vrtěl, spadl krystal do lávy.
Další den Dave vstal, kouknul se a uviděl, že je to zas dům. Dave vyšel z kamenné země na normální. Snažil se otevřít dveře. Jsou zamčené. Dave se otočil a podíval se na zem. pokračování příště
Komentáře
Okomentovat