Přeskočit na hlavní obsah

Neštěstí

Člověče, minule jsi nám přikazoval štěstí. Ale proč máme dojem,
že se nám smůla lepí na paty?

Neštěstí přitahujeme.


Co jste zaseli, to také sklízíte.
Neštěstí je vaše volba.
Chudoba je konstrukt.
Když se obviňujete, ztrácíte sílu.
Když po něčem toužíte, zaháníte štěstí.
Probuďte se. Buďte bdělí.
Žebrák je ten, kdo si neuvědomuje sám sebe.
Ti kdo nenajdou vnitřní království, jsou bezdomovci - jako tělo bez duše.
Kdo zbytečně plýtvá časem, stává se ubožákem.
Nedělejte ze svého života živoření.
Nedovolte davu, aby zničil vaši duši.
Nenechte sebou manipulovat.
Ať bohatství není vaším prokletím.

Když nás náhodou pronásleduje lítá smečka, nenajdeme ani pacholka od pluhu, který by byl do té míry ušlechtilý a nepřejel nám radlicí nohy.

NEBOŤ PRO ČLOVĚKA JE PRAVÝM SVÁTKEM, VIDÍ-LI UMÍRAT, CO SE NEZDÁ SMRTELNÉ.

Jak máme zvítězit nad neštěstím?

Neodsuzujte se.
Nezříkejte se sebe, neboť jste božští.
Nesrovnávejte, nerozdělujte.
Nekritizujte a nesuďte.
Za všechno děkujte.
Radujte se, radost koná zázraky.
Buďte pozitivní.
Usmívejte se, neboť nejhorší je den, ve kterém jsme se ani jednou nezasmáli.
Milujte se. Kdo miluje sám sebe, miluje i ostatní.
Riskujte, odvážnému štěstí přeje.

Nemít, co můžeme nazvat domovem, je jistě nejhlubším stupněm bídy. Když nás drtí tíha dne a duch a údy již nemohou, jak osvěží uchýlit se někam, kde jsme opravdu sami, opravdu odloučeni od tohoto světa. Najděte si místo, kde můžete vzít svou bolest, které se říká všeobecná lhostejnost, za ruku. Tam, kde se cítíte doma - vidíte, hned je vám lépe. Nejste na světě sami, kdo cítí bolest, samotu, ale i radost, soucit a pochopení.

Všechno je to v naší mysli. Ať jsme nahoře nebo dole, svět se točí dál a každé ráno svítá… Usmívající se


Zdroje:
Sun Light: Bible štěstí
Léon Bloy: Chudá žena
Mirijam

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...