O životě

 Co dělám, když bolesti v krku nechtějí polevit, doma mám tichou domácnost, spíše šeptám jen lahodná slova do ouška? Mimo klávesové hraní jsem objevila nového koníčka, kreslení nebo malování, jak chcete. Nevím, jestli posiluje pravou nebo levou mozkovou hemisféru, ale kreslení mi přináší radost. Je to čmárání podle vzorů, ale já jako naprostý neuměl, se cítím povznesena. Pro mne, která hodně gumuji, je nejvhodnější tužka a různé druhy pastelek pro oživení. Dětské kresby: Obr. 1: Kreslení podle čísel 1-10 Obr. 2: podle čísel 4,3,5,6. Poznáte ta čísla a v následujícím obrázku číslo 7 a 9?  Obr. 3: podle čísel 7,9, Mikuláš, vánoční bota Obr. 4: ze šesti kruhů Obr. 5: ze šesti pětek Obr. 6: žralok, bota. Nejhorší byly tkaničky. Obr. 7: raketa, auto Obr. 8: růže, medvídek, auta   Obr. 9: jednorožec, bájný tvor Obr. 10: roztomilý chlapec Na školení o komunikaci s dětmi nám lektorka říkala, jak je malování, v útlém věku spíš čmárání, pro d...

Přidávám nějaké staré fotky Brna, které jsem našla v různých publikacích o historickém městě Brně. Nejdříve ale zveřejním jednu novodobou, kostel sv. Petra a Pavla. K ní se váže pověst o zvonění na Petrově. Od května do srpna 1645 obléhali Švédové Brno. Jednoho dne se švédský generál zařekl, že buď Brno dobude, než začnou v kostele sv. Petra a Pavla na Petrově vyzvánět poledne, anebo obléhání zanechá. Když pak na město zaútočil a Brno bylo už takřka dobyto, stařičký zvoník se rozhodl, že zazvoní na zvon dříve. Poslední zvonění. Když tak učinil, švédský velitel si myslel, že už je poledne, a od Brna odtáhl, ačkoliv bylo teprve 11 hodin. Od těch dob se v tomto kostele zvonilo poledne vždy už v 11 hodin. Na starých fotografiích je vyobrazena skupina domů na Kapucínské ulici, Kapucínská Ulice, Měnínská brána a Orlí, maškarní ples v Brně-Žabovřeskách a brněnský pošťák. Vrátím se ještě ke středověkému Brnu a k tomu, jak se trestalo a popravovalo...

Jakmile zasednete k počítači, budete mít za sebou shon a můžete se poohlédnout, co se událo o velikonočních svátcích, které jste jistě příjemně, možná hekticky, prožili. Já velikonoce nijak neprožívám, spíše využívám volna, relaxuji, přemítám nejen nad nesmrtelností chrousta, ale i o nadcházejícím jaru, stavu světa a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ať už jsem věřící nebo ne, velikonoce jsou nejenom předzvěstí jara, květeny, ale i církevním svátkem. Letos poprvé přišel můj dnes už 8letý svěřenec v obleku, bílé košili a vázankou v doprovodu táty a kamaráda od táty. Potěšil mne. Vzpomněl si na dobré způsoby a mravy a vysoukal ze sebe básničku Hody, hody, doprovody … druhou sloku doplnil táta a kamarád. Odměnila jsem ho pamlskami a kartičkou fotbalistů, po které tak toužil. Na mrskut měl použitelnou pouze jednu ruku, protože druhou si zlomil v zápěstí při fotbale a má ji v sádře. Vybičovala jsem se a připravila několik vajíček. Jedno červené jsem dostala, na ost...