O životě

Našla jsem velmi starou knihu se zažloutlými listy Tři zlaté poháry, kterou dostal můj otec, protože se zasloužil o tisk a vazbu této knihy. Kniha Mirka Elpla je ódou na město Ivančice. Toliko úvod. Do tvého znaku sahám, beru jeden kalich po druhém, a když jej pak vztyčuji proti slunci, zaperlí se a zajiskří na dně několik krůpějí prastarého vína evančického, které kdysi dávno a dávno měštěnín v krčmě zapomněl dopít. Piji a připíjím ti, ó město mrtvé a živé, do kterého mě zavál dnes laskavý Osud jako vítr do dálek hedvábná vlákna babího léta, piji a připíjím ti, ó město, ve kterém se mi zalíbilo, když ve tvých zdech pohladil mne dech dnů uprchlých, dech zvláštní oním šelestem duší, který s mrtvými neodchází, nýbrž zachycuje se jako letící pavučina na rumělkových střechách, líbezných reliéfech starobylých domů, báni a vížkách kostelní věže a kamenných záhybech světců a sousoší a kašen. Viděl jsem tě v slunci, ó město, kdy tvé povětří chvělo a třepetalo se horkou žárli...

Vracím se k výletnímu dni prvního dne prázdnin. Bylinková zahrada se rozprostírá za budovou Hospitalu Kuks, kde působili Milosrdní bratři, už od dob jeho vzniku na počátku 18. století. Vždy se zde pěstovaly léčivky pro potřeby zdejší lékárny U Granátového jablka, ale také ovoce a zelenina pro hospitální kuchyni. Význam zahrady upadá kolem roku 1945, kdy lékárna i hospitál definitivně přestávají sloužit svému účelu. V letech 2013 až 2015 však celý areál hospitálu prošel rozsáhlou rekonstrukcí, v rámci kteréž došlo i na obnovu bylinkové zahrady. V současné době je dvanáct ze šestnácti čtverců osázeno mnoha druhy rozličných bylin a léčivek, což čítá dohromady 144 záhonů.     Vypadá jako bodlák, ale předpokládám, že je to šišák bajkalský. Zabloudí-li sem nějaký znalec, nechť mne opraví. Na terase před špitálem je galerie alegorických soch barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna z let 1715-1718: na východní straně 12 ctností, na západní 12 neřestí. Uprostřed je socha Víry a na ba...