Přeskočit na hlavní obsah

Křížová cesta v Ivančicích

V souladu se zbudováním poutní kaple sv. Jakuba (vystavěna v letech 1852–1858) na místě středověké svatyně zbořené v době josefinského režimu byla v letech 1861–1863 nákladem katolického spolku Sv. Klement zřízena křížová cesta z Ivančic ke kapli sestávající ze zděných čtyřbokých novogotických výklenkových kaplí vybudovaných Ignácem Hüpschem a Janem Kratochvílem.

Soubor křížové cesty zahrnuje čtrnáct zastavení vycházejících od ulice Hřbitovní v terénu pozvolně stoupajícím k poutní kapli sv. Jakuba na Krásné hoře situované severovýchodně od centra Ivančic. 

Soubor čtrnácti zastavení křížové cesty tvořeného neogotickými kaplemi náročnějšího architektonického ztvárnění, který je osazen podél cesty k poutní kapli sv. Jakuba na Krásné hoře, vytváří mimořádně působivý prvek kulturní krajiny. 

Jednoho pěkného květnového dne jsem vyrazila křížovou cestou k poutní kapli sv. Jakuba. Odtud jsem chtěla potom s kamarádkou Jarkou dorazit až na rozhlednu Alfonse Muchy na Hlíně, ale k tomu se nedostalo, protože počasí nepřálo. 


 





Poutní kaple sv. Jakuba uzavírá putování po křížové cestě.

Původní poutní kaple stojící v Nových Horách nad Ivančicemi (323 m n.m.) byla postavena ze sbírek měšťanů roku 1481. Za císaře Josefa II. byla zrušena a r. 1784 rozebrána na stavební účely. Nová kaple v novogotickém slohu byla vystavěna v letech 1852 – 58 z iniciativy národního buditele P. Tomáše Procházky. 


 Na zpáteční cestě jsme využily rychlé občerstvení Burger King na České v Brně. Každá jsme si daly dva kváskové chleby od Mama Stella. Jeden byl s domácí pomazánkou guacamole a uzenou mrkví á la losos a druhý s fazolovou tapenádou a avokádovou růžičkou. K tomu jsme si daly Aperol Spritz na dovršení naší pouti. Olizovaly jsme se až za ušima.

Kdo nám záviděl a upřeně nás pozoroval, byl tento hlídač.


Komentáře

  1. Buditel Procházka budiž pochválen.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kněz, Tomáš Procházka, ozdoba města Ivančice, vlasti i církve.

      Vymazat
  2. Fredy Kruger

    " Křížová cesta v Ivančicích ??
    Než-li tam dojdu, tak boty si zničím !"

    František Ošusta váhá !
    ...... zdalipak vede tam dráha ?
    ta ale stojí peníze !
    Jak to jen udělat ? ... jestliže....
    jen... jestli se strachem neposeru ! "
    Frank Ošusta došel ku závěru ,
    jež velice stojí za úvahu :

    "Vlezu si zespoda za nápravu !!"
    ( takto muž ku sobě tiše vece )
    .... však náprava tato jest v blízkosti Wé Cé !

    skřeky se z úst muže deroucí :
    " Bože ! těch lidí tam seroucích !"
    ( z díry záchodu všecko ven lítá )

    .... "Těch šišek, co už jsem do úst schytal !
    vypliv ! ... i spolykal bezděčně !"

    Hle ! Ivančice ! konečně !!

    Frank Ošusta netrpěl nadarmo....
    " Hlavně, že svez´ jsem se zadarmo !"
    Již těší se :
    v kostelík, kterak tam vleze
    a vyjde z něj po stopách Prohasky, - kněze !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A když tam stojí kříže.
      Franta Ošusta rety si líže.
      Pročpak tam nevede lanová dráha?
      Asi inflace. Byla by drahá.
      Díky za comment.

      Vymazat
  3. Fredy Kruger

    " Když vyvolat oční chci záškuby,
    dva drátky si zastrčím do huby
    druhé dva konce do induktoru
    a mrkám očima nahoru - dolů !!"

    " Ten vůl točí kličkou induktoru
    a šklebí se jako ve hororu !
    ... jazykem zkratuje ve tlamě drátky !!"

    Děd zmařil týnejdžru pitomé hrádky !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zvídavosti se meze nekladou. Ale pak se mi protáčí oční panenky. 👍👏🙌

      Vymazat
  4. 14 zastavení je pěkně bohatá křížová cesta, na sv. Hostýně je jich (myslím) jen 10. Ivančice jsou blízko od Brna, ale nikdy jsem tam nebyl, jen vím že odtud pochází herec Vladimír Menšík a tenistka Barbora Krejčíková, Alfons Mucha s nimi asi také měl něco společného, když je po něm pojmenovaná rozhledna.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to pěkný výšlap. Vladimír Menšík i Alfons Mucha mají stálé expozice. Proslavená Slovanská epopej od A. Muchy je v současné době na zámku v Moravském Krumlově. Chystám se tam než ji zase zabaví Praha. Barboře Krejčíkové zhotovili na tenisových kurtech v Němčicích, kde začínala, obrovské plakáty s jejími úspěchy. Její první trenér Ondra tam správcuje dosud.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...