Přeskočit na hlavní obsah

PROČ MÁ KONÍČEK SMUTNÉ OČI

V knize Z deníku kocoura Modroočka jsem četla příběh o tom, proč má koníček smutné oči. Připomíná mi to parodii na vojenskou operaci Rusko – Ukrajina. Pro lepší pochopení dám za zvíře vždy asociativní výraz. Některé dané vlastnosti přesně nekopírují podobu zvířete a státu.

Příběh zní takto. Byl jednou jeden kůň (Ukrajina), ztepilý, urostlý, silný, veselý, kamarádský, který měl za přítele kocoura Modroočka (Českou republiku, dále ČR). Kůň (Ukrajina) trpěl pod člověkem (Rusko), který se k němu choval neurvale. Strčil (Rusko) mu (Ukrajině) hlavu do chomoutu a udělal si z něho otroka. Zapřáhl ho do takového divného zařízení, za ním pluh a práskal bičem (ropou, plynem, nerostným bohatstvím). Koník (Ukrajina) měl smutné oči. Nadevše si vážil svobody. 

Malému, nepatrnému kocourkovi Modroočkovi (ČR) se to nezdálo a slíbil si, že ho (Ukrajinu) z nadvlády a brutálního násilí osvobodí. Kocourek (ČR) se přiřítil za člověkem (Ruskem), ježil kníry, naparoval se, vrčel, prskal. Ať okamžitě koníka (Ukrajinu) zprostí těchto galejí a navrátí mu svobodu. Člověk (Rusko) práskl bičem, jen taktak že stačil uskočit (ČR). Bič (ropa, plyn, nerostné bohatství) mu naštěstí olízl jen zadní tlapky. Myslel, že s tlupou kamarádů, kocourů ze sousedství (EU, NATO) se mu (ČR) poštěstí sjednat nápravu. Ale hluboká mýlka. Bičem (ropou, plynem, nerostným bohatstvím) se práská čím dál hlasitěji, stav se blíží válce, po míru ani památky. Kocourek (ČR) sám se uvrhl do pasti chudoby a slibů a s ním i jeho kamarádi (EU, NATO). 

A teď už kocourek (ČR) ví, že koník (Ukrajina) – neplést si se zeleným komikem – bude mít dál smutné oči. 

Obr. Dumy: kocourek Modroočko

 

Komentáře

  1. Smutné oči mívají hlavně staří psi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je třeba se na to koukat pozitivně. Povstanou noví, jako Fénix z popela.

      Vymazat
  2. Nevím, na ten závěr s věčně smutnýma očima je asi trochu brzo, ale je to frustrující situace, to bezpochyby.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nic netrvá věčně, ani láska k jedný slečně.

      Vymazat
  3. Možná je to s tím kamarádstvím jinak…..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nějak se nemohu vtěsnat do jednoho slova. Vypočítavé kamarádství? ...

      Vymazat
  4. Ta "speciální operace" je holé neštěstí. Ukrajina zničená, desítky tisíc mrtvých na obou stranách a cesta k míru (nebo alespoň k příměří) pro obě strany nepřijatelná jinak než kapitulací protivníka. A k tomu to ani náznakem nesměřuje. Smutno z toho je nejen koníkům.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Absolutně souhlasím. Připomíná to Afghánistán. 20 let bojů a výsledek v nedohlednu. Škoda lidských životů.

      Vymazat
  5. Bohuzel, je to vse opet totalne spatne...A to se ppo r.89 myslelo, ze vsechny konflikty na svete msji naslapnito k dobremu reseni

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.