Přeskočit na hlavní obsah

JISTĚ, PANE PREMIÉRE!

Dostali jsme jako dárek k narozeninám lístky do Mahenova divadla v Brně na hru Jistě, pane premiére, kterou prezentovalo divadlo Bez zábradlí. Jedná se o satirickou komedii z prostředí vysoké politiky. Původní komedie byla zasazena do Velké Británie.

Tahle přepracovaná v režii Karla Heřmánka a Michala Pavlíka byla vtipně zasazena do současných problémů. S elegantním, ironickým a vtipným humorem nahlíží do světa a zákulisí politiky. Vláda je v krizi, premiér Jim Hacker má problém. Je třeba zachránit zemi, Evropu, ale především svou vlastní židli. Tajemník kabinetu Sir Humphrey Appleby má plán. 

V recenzích jsem četla kritiku na ztvárnění rolí a obsah představení a ne vždy byla pozitivní. Já za sebe mohu říci, že Karel Heřmánek, Josef Carda, Ladislav Županič, Karel Heřmánek ml. a jediná ženská představitelka Dana Morávková se mi líbili. Nevím, koho bych vyzdvihla. V jednom okamžiku měl Josef Carda náročný monolog, kterého se zhostil bravurně. Karel Heřmánek i Ladislav Županič předvedli dobrý výkon. Na divadelní scénu se mi zdálo, že Dana Morávková „málo hrála“, ale měla elegantní červené šaty, které jí dělaly na její věk pěknou postavu. Červené boty na jehličkách vyzdvihly její hezké nohy. Srozumitelně artikulovala a používala divadelní gesta bez přehánění.

Navazující hra Jistě, pane premiére je pokračováním seriálu Jistě, pane ministře a svým obsahem se překrývá a přesto liší s původním britským televizním seriálem BBC, který byl natočený v letech 1980 – 1988. Jeho autory jsou Antony Jay a Jonathan Lynn. Seriál je politickou satirou zesměšňující chování politiků a státní byrokracie.

Mně osobně se líbí kritické úvahy na dnešní poměry podané vtipným způsobem. 

Představení trvalo dvě hodiny a po něm se konala ochutnávka vína. Přítel chodí spát se slepicemi, takže než bychom si vystáli frontu a strávili ještě hodinu v divadle, odebrali jsme se k východu.

O přestávce jsem neodolala, a když už jsem měla s sebou mobil, vyfotila jsem strop Mahenova divadla v Brně.


Obr.: strop Mahenova divadla

A noční vysmívanou osmimetrovou sochu moravského markraběte Jošta z rodu Lucemburků na Moravském náměstí v Brně při procházce domů. 


Obr.: Jošt    

Komentáře

  1. TlusŤjoch: Ten britský seriál je velmi povedený.
    Ale mám pocit, že suchý anglický humorv současnosti umírá na úbytě.
    Bohužel, lidi se už neumí zasmát sami sobě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nikdy jsem anglickému humoru moc nerozuměla, ale ten britský seriál je výstižný. Myslím, že většina lidí v současnosti ztrácí humor. A přitom kdyby to nebylo k pláči, tak je tu tolik komických situací.

      Vymazat
  2. Milá Mirijam,
    všechno nejlepší k dnešnímu svátku...!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc. P.S.: Nevíš náhodou, co je s Ježurkou? Nějak dlouho se neozývá...

      Vymazat
  3. Kdysi jsem viděl "Jistě, pane ministře..." na Vinohradech, ale jinak mám samozřejmě moc rád televizní předlohu. Jen aby nám to jednou samozvaní morální bdíči zase nezakázali :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No právě. Říkala jsem si - ještě zůstávají zbytky demokracie. 😉

      Vymazat
  4. Musel to být moc fajn zážitek. Docela jsem dostala chuť zkouknout zas aspoň ten seriál :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

VÝSTAVA ALFONS MUCHA

Nedávno jsem navštívila výstavu v mém rodném městě v Ivančicích, kde se narodil 24. července 1860 i malíř světového jména Alfons Mucha. Žil v období secese, a to ovlivnilo i jeho tvorbu. Jeho práce zobrazují především ženskou krásu. Jeho otec Ondřej byl vyučený krejčí, pocházel z vinařské rodiny a v pozdějším věku působil jako soudní úředník v zadním traktu budovy v Ivančicích. V bývalé budově soudu se nyní konají výstavy významných osobností města Ivančic. Nejznámější jsou Alfons Mucha a český herec Vladimír Menšík. Ondřej poslal syna Alfonse na Slovanské gymnázium do Brna. Pražská akademie mu byla zprvu odmítnuta z důvodu nedokončené střední školy. Školu nedokončil ne v důsledku svého zdravotního stavu, jak prohlašoval, ale pro velký počet neomluvených hodin. Dobré známky měl Mucha z kreslení a ze zpěvu. Přesto Muchovy tvorby si všimnul profesor Lhota. Po školním neúspěchu působil Alfons Mucha jako písař u soudu v Ivančicích. Jedna z jeho prvotin bylo zhotovení divadelní dekorace pro

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn