Přeskočit na hlavní obsah

CHORVATSKO

Mám ráda moře, ráda plavu, skály v pozadí. Dovolená v Chorvatsku se přímo nabízela. Ne že by se neobjevovaly zprávy typu: je tam špinavé moře, hodně turistů, vše je nekřesťansky drahé, no prostě tam si dovolenou moc neužijete.

Řekli jsme si, kdo ví, jak bude. Přes tato nepříznivá proroctví jsme se ve čtyřech vypravili do Gradace. Původně jsme chtěli lokalitu severněji, protože cesta autobusem bývá dlouhá a nepohodlná. Nicméně dcera vybrala právě toto městečko, takže nás čekala 14ti hodinová cesta, která proběhla celkem bez komplikací. Seděli jsme vzadu, jeli jsme přes noc. Autobus nebyl plně vytížen, takže po 22. hodině jsme se my vzadu pohodlně rozesadili po jednom a mohli se pohodlně natáhnout.

V 8 hodin ráno jsme byli na místě. Měli jsme jeden pokoj s terasou a výhledem na moře, druhý do dvora. Paní domácí gentlemansky přenechala pokoj s terasou a výhledem dceři s vnučkou, nám zůstal pokoj do dvora. 

Přítele málem trefilo, když zjistil, že jsme jako v kobce, díváme se do zdi protějšího domu, vedro až k zalknutí, klimatizace v rámci šetření nefungovala. Z počátečního šoku nás probral zpěvavý hlas dcery, která nadšeně nás zvala, abychom se podívali na jejich ubytování. Rozdíl to byl věru patrný. Nicméně jsme se přesvědčili, že pokoj slouží pouze na přenocování a přes den budeme v pohybu. Buď u moře nebo na prohlídce městečka, či promenádě nebo na výletu. 

Zlé zvěsti se nenaplnily. Moře, které se prudce svažovalo, bylo čisté, bylo vidět až do hloubky tak 2,5 metru, turistů přiměřeně, monumentální skály stály na svém místě a finančně to celkem ušlo. Káva a zmrzlina jako u nás, pizza přibližně na stejno. Čevabčiči kolem 250,- Kč – a to jsme se kutáleli, špagety carbonara také tak. Takže žádný vítr v peněžence nebo na kartách se nekonal. Pivo říkali, jak je nedobré a drahé. Spokojili jsme se po každé večeři s malým Karlovačkem, chorvatským pivem, které nás vyšlo v přepočtu na 40,- Kč a půl litr ovocného Radlera na 35,- Kč. Minerální voda byla ve stejné cenové kategorii, ale i u nás např. Cola stojí 35,- Kč.

Vnučka nás pozvala do baru, kde jsme se rozšoupli. Poprvé v životě jsem pila Blue Lagoon, Viagru, Cosmopolitan, Sexbomb – všechno pěkně popořadě. V baru jsem nebyla ani nepamatuji. Pikantní je, že mně cestu k alkoholu ukázala 15letá vnučka. Dovolenou v Chorvatsku dostala za úspěšně složené zkoušky na střední pedagogickou školu.

Obr.: Drinky

Od dětství jsem se nepotápěla. Když jsem viděla vnučku, jak elegantně se vynořuje, řekla jsem si, že to také zkusím. Zpočátku jsem vypadala jak placka na vodě. Poučili mne, že se mám ponořovat rovně a ne v předklonu a při vyplouvání na hladinu lehce zaklonit hlavu, aby mi vlasy nepadaly přes oči. Zkraje jsem si připadala jak lachtan, mající tiky, později se mi podařilo se také nonšalantně vynořit. Podmořský život je krásný. Kromě rybek, krabů, mušlí, chobotnic tam bylo nepřeberné množství ježků.

Pláž byla tvořena malými oblázky, lehátko a slunečník se nekonali. První den jsme rozbalili vlastní stan, ale později jsme zjistili, že je praktičtější si nechat na pláži osušku a v případě potřeby zmizet do 50 metrů vzdáleného pokoje nebo se schovat před sluncem do stínu blízkých palem nebo borovic.

Absolvovali jsme dva výlety. Jeden na Bačinská jezera a druhý na Korčulu.


 

Obr.: Bačinská jezera 

Bačinská jezera se nacházejí v blízkosti Gradace. Jedná se o soustavu sedmi navzájem propojených sladkovodních krasových jezer, po kterých je možné se projet lodičkou. 

 

Obr.: Korčula

Druhý výlet, který jsme si vybrali, byla plavba lodí na ostrov Korčula, který náleží střední Dalmácii. Korčula je starobylé, historické městečko. Traduje se, že v Korčule se roku 1254 narodil Marco Polo, ale nejsou pro to spolehlivé důkazy. 

Největším zážitkem při plavbě z Korčuly do Gradace bylo krmení racků. Na lodi podávali rybu se zelím a bagetou, popíjelo se víno nebo limonáda. Dcera chtěla krmit racky z ruky, hrdě držela rybí hlavu a nabízela ji rackům. V tom seshora někdo hodil trochu zelí, které jí přistálo na slunečních brýlích. Lekla se, že si racek ulevil, pustila hlavu od ryby a v tom okamžení se kolem ní shromáždilo asi 10 racků. Rackové nás doprovázeli kolem 2 hodin, dokud se podávala chutná krmě.

Chtěla jsem vložit video s krmením racků, ale video mi nějak nefunguje. Škoda, byl to jeden z nejkrásnějších zážitků.

 


Obr.: Gradac 

 

Obr.: Gradac v podvečer

Pěkná dovolená.    

    

Komentáře

  1. Krmení racků je vždycky zážitek.
    Rvou se o každé sousto.

    OdpovědětVymazat
  2. Fredy Kruger

    Známým je nemravou Eduard Tlama !!
    Strašně rád panny muž ohmatává
    chtivou a chlupatou
    svou prackou !!

    .... k tomu se hodí mu Chorvatsko !
    Tam do čiré vody muž ponoří se,
    zacpe si rypák a rozhlíží se,
    zespoda, - k mladé se přiblíží dívce
    a plavky jí stáhnouti pokouší se !!

    .... pokud tam žena má přítele ?
    Tak na ,,harašení,, se wisere !
    ( po jeho výkřiku : ,,hajzle ty jeden !! ,,
    schová se u dna pod kamenem )

    Proto je raději Eduard Tlama,
    když zahlídne dívku, která je sama !
    " Toť ono ! tu budu osahávat !
    ..... do ucha zařvu jí, jestli je panna ?"

    Byla to sic panna,
    však panna vodní !
    Přes držku ocasem dostal Edd od ní !

    .... " Málem mi ještě utrhla ,,macka,, !
    Už nikdy nejedu do Hrvatska !
    ....Dudy měla jak kráwa ! ... já vším´ si !!"

    vypráví doma pak, - ve hostinci ....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takové jsou hrátky pod vodou. A což teprve, když se hraje vodní pólo!

      Vymazat
  3. Když jsem byl pred lety v Chorvatsku,byla tam spousta morskych ježků, jinak dobre...Letos jsme byli v Kalabrii, píší o tom i na blogu, krasne ciste more, ale bez muslicek...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těch ježků je tam opravdu hodně. Dva jsme vylovili. Sahala jsem na jeho bodliny. Opravdu ostré. Ale prý jsou křehké a lámou se. V noze bych je mít nechtěla. Moře a skály krásné, čisto, ale mušle žádné, max. nějaký úlomek. Zato jsme našli jednoho kraba.

      Vymazat
    2. Jé...byla jsi v Gradacu, tam jsem byla v mládí...

      Vymazat
    3. Je tam hezky. Malebné městečko.

      Vymazat
  4. Mirijam, měli jste krásné zážitky. Já byla v Chorvatsku v Makarské před pár lety, taky se nám moc líbilo. počasí se vydařilo, moře je opravdu překrásné. Trošku jsme šnorchlovali, ale rybičky, které jsme viděli, byly velmi malé, zato ježků bylo opravdu dost. Taky jsme absolvovali jednu plavbu lodí, tak vím, o čem píšeš v souvislosti s racky. S jídlem nevím, my tam měli plnou penzi, takže peníze jsme vydali už předem a nakupovali si jen vody. Ráda bych se tam někdy ještě mrkla, uvidíme. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chorvatsko je opravdu krásné. Čisté moře a nádherné hory dotváří okouzlující atmosféru. Pro nás zatím dostupné. Kdysi jsme byli v Drveniku, letos jsme kolem něho pluli. Vyrostl tam nový, skleněný hotel. Zajímavé. Je jiný než okolní architektura. Stojí za to si ho zopakovat.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

VÝSTAVA ALFONS MUCHA

Nedávno jsem navštívila výstavu v mém rodném městě v Ivančicích, kde se narodil 24. července 1860 i malíř světového jména Alfons Mucha. Žil v období secese, a to ovlivnilo i jeho tvorbu. Jeho práce zobrazují především ženskou krásu. Jeho otec Ondřej byl vyučený krejčí, pocházel z vinařské rodiny a v pozdějším věku působil jako soudní úředník v zadním traktu budovy v Ivančicích. V bývalé budově soudu se nyní konají výstavy významných osobností města Ivančic. Nejznámější jsou Alfons Mucha a český herec Vladimír Menšík. Ondřej poslal syna Alfonse na Slovanské gymnázium do Brna. Pražská akademie mu byla zprvu odmítnuta z důvodu nedokončené střední školy. Školu nedokončil ne v důsledku svého zdravotního stavu, jak prohlašoval, ale pro velký počet neomluvených hodin. Dobré známky měl Mucha z kreslení a ze zpěvu. Přesto Muchovy tvorby si všimnul profesor Lhota. Po školním neúspěchu působil Alfons Mucha jako písař u soudu v Ivančicích. Jedna z jeho prvotin bylo zhotovení divadelní dekorace pro

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn