Přeskočit na hlavní obsah

PAŠTIKY Z ÚHOŘE


V anglickém království se odehrálo a skončilo mnoho náročných dobrodružství, na které člověk může být pyšný; převyprávění většiny z nich by nespadalo do rozsahu této sbírky, ale tento příběh zde má pokračovat v plánu a zvýšit počet těchto příběhů a zavzpomínat, jak velký pán anglického království, urozený, bohatý, mocný a pyšný byl plný důvěry, náklonnosti a lásky k mladému, přátelskému, pohlednému muži, který patřil k jednomu ze služebníků jeho domu, z mnoha důvodů, jako je jeho loajalita, horlivost, bystrost a chytrost. A kvůli těmto dobrým vlastnostem, které v něm našel, před ním neskrýval nic o svých milostných poměrech, a výsledkem bylo, že pohledný muž, aby se ještě lépe zasadil o přízeň svého pána, hrál prostředníka ve většině milostných obchodů tak dlouho, dokud jeho pán nebyl ještě ženatý.

Po určité době se stalo, že na radu mnoha svých příbuzných, přátel a příznivců se laskavý pán oženil s velmi krásnou, dobrou a bohatou dámou, což mnoho lidí velmi potěšilo; a mimo jiné náš pohledný muž, který se mohl nazývat jeho miláčkem, nebyl ani trochu potěšen; říkal si, že to bylo výhodou a ke cti jeho pána, a nyní ho drží dál od mnoha malých, pošetilých žertíků, do kterých vkládal příliš velké naděje.

Jednoho dne tedy vysvětlil pánovi, že je velmi šťastný, že se oženil s tak krásnou a dobrou paní, protože teď už pro něj nebude muset hrát prostředníka jako obvykle, jednou tady, jednou tam. Pán odpověděl, že se stále nehodlá vzdát svých milostných afér, a i když je ženatý, nebude osvobozen od přátelské role prostředníka ve svých milostných záležitostech; naopak, chtěl lépe využívat jeho služeb.

Jeho oblíbenec, který nebyl spokojen s tímto přáním, odpověděl, že jeho služby v milostných záležitostech musí skončit, protože jeho milostné vztahy ho odvádí od nesrovnatelné, nejkrásnější, nejchytřejší, nejvěrnější a nejlepší ženy. „Udělejte, vážený pane,“ prohlásil, „co vám libo, protože já z mé strany nikdy nepřinesu žádnou zprávu od jiné ženy, která by ublížila mé paní!“

"Nevím, jaké ublížení máš na mysli," odpověděl pán, "ale musíš se vydat na cestu a jít k té a k té a k oné, o které jsem se příliš dlouho nestaral." A nemysli si, že mi na nich záleží méně, než když jsem ti o tom řekl poprvé!“

"Ach, k čertu, můj pane," řekl oblíbenec, "nemohu se Vašemu ​​plánu dostatečně vynadivit; je třeba říci, že máte radost z podvádění žen, což není dobré pro mou duši, protože víte lépe než kdokoli jiný, že všechny, které jste mi vyjmenoval, nelze srovnat z hlediska krásy nebo čehokoli jiného s madam, které by to způsobilo smrtelný žal, kdyby slyšela o vaší nespoutané touze. A kromě toho musíte vědět, že si tím poškodíte Vaši duši.“

„Přestaň s kázáním!" zvolal laskavý pán, „a udělej, co ti přikazuji!"

"Odpusťte mi, můj pane," odpověděl oblíbenec, "zkrátka raději zemřu, než abych způsobil zármutek nebo hádku mezi Vámi a madam a skončil by to tragicky." Žádám vás tedy, abyste mě nechal v klidu, protože už nic podobného neudělám!“  

Když laskavý pán viděl, jak jeho oblíbenec tvrdohlavě trvá na svém názoru, pro tentokrát na něj znovu netlačil. Ale po třech nebo čtyřech dnech, aniž by se zmínil o předchozích slovech, se mimo jiné zeptal svého oblíbence, které jídlo mu chutnalo nejlépe. A on odpověděl, že nejraději jí paštiky z úhoře.

„Pro svatého Jána, to je dobré jídlo," řekl milostivý pán, „nevybral sis špatně!"

Potom se laskavý pán stáhl, nechal své správce domu přijít k sobě a důrazně jim nařídil, aby nepodávali před jeho oblíbence nic jiného než paštiky z úhoře, jak říká. A oni odpověděli slibem, že poslechnou beze zbytku jeho rozkaz, což se jim také velmi dařilo; protože když se oblíbenec posadil ke stolu, aby pojedl ve svém pokoji, ve stejný den, kdy to pán přikázal, přinesli mu jeho lidé velkou porci krásných a velkých paštik z úhořů, které jim byly dány v kuchyni. Velmi ho to potěšilo a jedl, kolik chtěl, dokud mu to působilo radost. Následujícího dne to bylo stejné a dalších pět nebo šest dní se tyto paštiky stále objevovaly. Byl z toho už opravdu naštvaný, a tak se zeptal svých lidí, jestli uvnitř jedí také jen paštiky.

„Můj věrný, laskavý pane,“ odpověděli, „nic jiného vám nedáme, vidíme v hale servírovat i jiné pokrmy, ale pro vás jsou jen paštiky.“ Chytrý, opatrný oblíbenec, který nikdy nevypustí z úst jedinou stížnost bez velmi vážného důvodu, nechal uplynout několik dní a jedl ty hrozné paštiky, s čímž nebyl příliš spokojen.

Jednoho dne ho napadlo jít na večeři se správci domu, ale oni podávali paštiky z úhořů jako předtím. A když to uviděl, nemohl se ubránit otázce, proč mu bylo podáváno více úhořích paštik než ostatním a zda chtějí, aby byl hubený jako nudle. "Proboha," zvolal, "už jsem jich úplně přesycen." Myslím, že vidím jen paštiky. Chci vám jen říct, že to není správné, dáváte mi je příliš dlouho. Žertujete se mnou tímto způsobem déle než měsíc a já jsem již tak hubený, že mi nezbývá ani síla, ani energie, a opravdu nemohu být s tímto zacházením spokojen!“

Správci mu vysvětlili, že skutečně dělají jen to, co milostivý pán přikázal, a že za to nemohou.

Náš oblíbenec, přecpaný paštikami, už si dlouho neponechal myšlenky jen pro sebe a přednesl je váženému pánu a zeptal se ho, proč pro něj nechal tak dlouho připravovat paštiky z úhořů a zakázal, jak říkali správci domu, aby mu podávali cokoli jiného.

A vážený pán odpověděl: „Nevysvětlil jsi mi, že jídlo, které miluješ na tomto světě nejvíc, je paštika z úhoře?“

„U svatého Jána, ano, můj pane!“ odpověděl oblíbenec.

„Na co si tedy stěžuješ?“ zeptal se vážený pán: „Dal jsem ti, co máš rád.“

„Ach, tak to tedy je,“ řekl oblíbenec. "Mám velmi rád paštiky z úhořů, jednou, dvakrát, třikrát, nebo čas od času, a žádné jiné jídlo je nepředčí." Ale říci, že jsem je vždy chtěl mít, aniž bych jedl něco jiného, ​​u Matky Boží, to bych neudělal. Neexistuje žádný člověk, kterému by to nebylo odporné. Můj žaludek je jich už tak přesycený, že jakmile si jich všimne, už toho má dost. Proboha, můj pane, rozkažte, ať mi přinesou i jiné pokrmy, aby se mi vrátila chuť k jídlu, jinak budu ztracený muž!“

„Ach, k čertu!“ řekl vážený pán, „a neměl bych to být já, nemyslíš; chceš, abych měl pouze moji ženu, přece si nemůžeš myslet, že mé duši stačí, protože ty máš dost paštik a já bych se rád osvěžil někým jiným, i když ji miluji jako nikoho jiného. Jako ty toužíš po jiném jídle, i když tak rád jíš paštiky. Stručně řečeno, neměl bys dostat k jídlu něco jiného, dokud mi nebudeš sloužit jako obvykle a neobstaráš mi jednu nebo druhou, aby mě osvěžily tak, jako ty chceš změnit jídlo!“

Když dobrý oblíbenec uviděl odhalené tajemství a uslyšel bystré srovnání svého pána, byl naprosto zmatený, vzdal se a slíbil svému pánovi, že udělá vše, co chce, jen aby byl paštik oproštěn. A tak vážený pán střídal ženy, aby madam šetřil.  

Pán trávil čas jako obvykle s krásnými, dobrými dívkami, oblíbenec mu je zprostředkovával a byl osvobozen od paštik a zase byl uveden do svého prvního úřadu.

Zdroj:

Autor neznámý: Die Aalpasteten

Překlad: Mirijam    

       

      

Komentáře

  1. Inu, i paštika z úhoře se dá připravit na mnoho způsobů. Například použitím různých koření.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Paštikáři vědí (viz dovolená v Chorvatsku u moře).

      Vymazat
    2. Rybí paštiky, makrelové, tuňákové, lososové, kaviárové - sliny se mi sbíhají.

      Vymazat
  2. Souhlasím s D.n. :)
    Navíc povídky s nádechem vtipu, chytrosti či mazanosti pobaví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prý pravá domácí paštika má být šedá ... 🤨

      Vymazat
  3. "Být osvobozen od paštik" je moc pěkné vyjádření. Někteří jsou zase pro změnu osvobozeni od tělocviku, což ovšem - jak se zdá - se zmíněného anglického urozeného pána netýká :-).

    OdpovědětVymazat
  4. Mezi mnou a madam je to zpravidla tak, že já ubližuju JÍ!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Třeba je to ubližování příjemné, pokud ji nekrmíš paštikami. 😀

      Vymazat
  5. Bez okuliarov čítal: PLASTIKA z úhoře! Zaujíavé ale, že som vnímal "plastika z lososa"!
    Útok namoje chuťové buňky...hladný mlsný King

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obojí je dobré maso. V plastikových nádobách se neprodává, myslím. 😉

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

OČNÍ ZÁŠKUBY

Když se oko zblázní Přichází to docela náhle a trvá většinou několik minut: oční škubnutí. Ačkoliv je to jen nepatrný pohyb, může dost znervóznit. Uvádíme přehled příčin a příznaků - a vysvětlíme, jak se záškubům oka vyhnout. Foto: Susann Städter/photocase.de Náhle se víčko začne chvět. Co za tím vězí a co se s tím dá dělat? Že se naše oči na pár sekund zdánlivě jakoby samy od sebe nakrátko zavřou a zase otevřou, víme. Zavření a otevření oka, mrkání, zajišťuje stabilní slzný film a my jsme na to tak zvyklí, že ho někdy vědomě nevnímáme. Oční víčko však někdy rychle a nekontrolovatelně kmitá a škubá, což může vést k nejistotě. Záškuby očí: Varovný signál těla Napřed dobrou zprávu: I když výsledky vyhledávání na Googlu naznačují něco jiného - u většiny lidí za záškuby nejsou žádné nádory nebo nevyléčitelná nervová onemocnění, ale neškodné příčiny. Otravné škubání je však signálem našeho těla, že je něco špatně. A naslouchat vlastnímu tělu se vždy vyplatí. Příčin, proč oko má záškuby, je

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn