Přeskočit na hlavní obsah

Hadí dívka

Kolem roku 1520 byl v Basileji ve Švýcarsku někdo jménem Leonhard, jinak běžně známý jako Lienimann, krejčovský syn, hloupý a prostoduchý člověk, který nerad mluvil, protože koktal. Vešel do hadí jeskyně nebo do chodby, která se táhne pod zemí až k Augstu nad Basilej a dostal se ještě mnohem dále, než kdy bylo člověku umožněno a mohl mluvit o úžasných věcech a vyprávět příběhy.

Protože říká, a stále existují lidé, kteří to slyšeli z jeho úst, že vzal a zapálil vysvěcenou voskovou lampu a šel s ní do jeskyně. Nejprve musel projít železnou bránou a pak z jednoho podloubí do druhého, nakonec přes řadu velmi krásných a veselých zelených zahrad. Uprostřed však byl nádherný a dobře vybudovaný hrad nebo knížecí dům, v něm byla velmi krásná panna s lidským tělem až do pasu, která měla na hlavě zlatou korunu a její vlasy jí sahaly až k pasu; ale od pasu dolů to byl odporný had. 

Rukou téže panny byl veden k železné schránce, na které leželi dva černí štěkající psi, aby se nikdo nemohl přiblížit ke schránce, ale ona psy ošetřovala a držela je pod kontrolou a on se tam mohl dostat bez překážek. Pak sundala svazek klíčů, které nosila kolem krku, odemkla schránku a vytáhla stříbrné a jiné mince.

Panna nebyla ani trochu vlídná na rozdíl od něho, který si vlídnost přinesl z rokle a jal ji ukazovat a byla na něm vidět. Panna mu také řekla, že je královského původu, ale také prokletá do netvora a nemůže být ničím vykoupena; jedině tehdy, kdyby ji mladý muž třikrát políbil, jehož neposkvrněnost by byla čistá a nedotčená; pak by znovu získala svoji předchozí podobu. Na oplátku chtěla dát svému vykupiteli celý svůj poklad, který byl na tom místě ukryt.

Dále řekl, že už políbil pannu dvakrát. Ale protože při obou příležitostech se zjevila v tak strašné podobě díky velké radosti z neočekávaného vykoupení, že se bál a myslel si, že by ho roztrhala zaživa; potřetí se tedy neodvážil ji políbit, ale odešel pryč. Pak se stalo, že ho někteří vzali do domu hanby, kde zhřešil s lehkomyslnou ženou. Tak poznamenaný nepravostí už nikdy nebyl schopen najít vchod do hadí jeskyně, kterou často obviňuje se slzami v očích.


Zdroj:

Brüder Grimm: Deutsche Sagen

Překlad: Mirijam

  

   

Komentáře

  1. Jak s lehkomyslnou ženou? Hampejznice to byla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měla střechu nad hlavou. Jen jestli odváděla daně. 😉

      Vymazat
  2. Bůh ví, jak by to dopadlo, kdyby v ráji místo hada operovala hadice.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud by byla taková altruistická, tak bychom neměli ani tu čest osídlit zemi.

      Vymazat
    2. Opět důkaz, co ovládá maskulinni bytosti😊

      Vymazat
    3. Za vším dobrým i zlým hledej ženu. 😊

      Vymazat
  3. Odpovědi
    1. Proto se říká: Ajta, krajta.

      Vymazat
    2. Proto máme píseň Tancuj, tancuj vykrůcaj. 😀 Ale co když se skřípne zahradní hadice? To pak blesky, v jejím případě voda
      (a k tomu studená) stříká na všechny strany!!! 😀

      Vymazat
  4. V Basileji jsem letos v létě byl 5 dnů, vědět to dříve, mohl jsem ji vykoupit :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šel bys na obchod v naturáliích? Vyměnil bys za koronu? 😃

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

KRESLENÍ PRO VĚK 12 A VÍCE

To by člověk nevěřil, co dělá stínování a vhodná volba tužek a pastelek. Zaznamenat dynamiku a světlo je v kreslení docela problém. Musím si ještě obstarat blender pro zesvětlování a thunder pro tmavá místa na kresbě pro získání tmavého efektu. Existuje i pastelka pro plynulý přechod barev, může se hodit. Maluji zatím do sešitu, skicáky zatím nepoužívám. Začnu tehdy až si budu myslet, že kresba získá na kvalitě. Na ten pel mel co zkouším, je sešit vhodný a vleze se do něho více kreseb, i nepovedených. Papír to skousne a já budu vidět, kde se stala chyba. A prvních pár začátečnických obrázků pro dospívající mládež a starší: Obr. 1: Dívka, panda Obr. 2: Dívka s deštníkem Obr. 3: Dívka s flétnou Obr. 4: Chlapec, země, skála Obr. 5: Kříž s andělskými křídly Obr. 6: Matka s dítětem Obr. 7: Dvě slečny a Ježíš Obr. 8: Most s krajinou Obr. 9: Silnice s alejí Obr. 10: Oslava kostlivce Obr. 11: Pistole, hlava koně Obr. 12: Tygr Tak to je vzorek mých prvních...

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

OD PODZIMNÍ DOVOLENÉ K VÁNOČNÍ ZDRAVICI

Od poloviny září jsme ještě proskakovali vlny ve Středozemním moři v Turecku. Minimalistický pokojík v hotelu Sun Beach Park v malebném městečku Side, tentokrát bez balkónu, nám poskytoval tento výhled. Obr. 1: Pohled ze Sun Beach Park V přízemí byla dostatečně velká recepce, obývaná i zvířecími hlídači, kteří byli na každém kroku – kočky. Obr. 2: Kočka z recepce Když turisté odešli a písečné pláže zely prázdnotou, hlídala na vyhlídce kočka. Bystrým okem kontrolovala, zda neuvidí něco k snědku, nebo sledovala dění kolem.  Obr.: 3: Kočka u moře Cestou k Apolonovu chrámu jsme potkali v podvečerních hodinách kočku a ježka. Chtěli jsme zachytit jejich hrátky, ale jakmile jsme se přiblížili s fotoaparátem, ježek se schoulil do klubíčka.                                 ...