ZEMĚ A MĚSÍC

Kreativní skupina Visualove navrhla pro hvězdárnu a planetárium Brno modely Země a Měsíce. Hvězdárna a planetárium Brno nabízí od 6. července 2020 tyto obří nafukovací modely planety Země a také Měsíce. Země je na náměstí Míru a Měsíc asi o 300 metrů dál u budovy hvězdárny na Kraví hoře.

Planeta Země má ve skutečnosti průměr 13.000 kilometrů. Nafukovací Země, takzvaná terralóna, má průměr deset metrů. Měsíc by měl v průměru asi 3,5 metru, proto je tak velký nafukovací Měsíc. Jejich vzdálenost by při tomto měření byla asi 300 metrů, což je současná poloha Země na náměstí Míru a Měsíce u hvězdárny. 

Podobu modelu s fotorealistickým povrchem navrhl tým Visualove. Speciální plátno včetně žebrování má plochu 490 metrů čtverečních, k sešití byly potřeba dva kilometry nití. Velikost modelu je srovnatelná s rodinným domem, váží ale jen 150 kilogramů. Disponuje vnitřním osvětlením.

Na otevřeném prostranství na Kraví hoře v Brně byl Měsíc poprvé prezentován u příležitosti výročí 50 let od přistání na Měsíci, podruhé nakrátko při pozorování Perseidů. Díky velkému ohlasu se plánuje i další vystavení modelu.

Osvícený model mohl být jistě pěkný, ale když jsme se chtěli vyjet podívat se na zářící, osvětlený Měsíc, bylo to zrovna, kdy se konaly ohňostroje – díky Covidu proběhnou pouze dvakrát a na místě, které bude viditelné zdálky a nebude se shromažďovat velký počet lidí, pršelo. Tak jsme se spokojili pouze s neosvětleným Měsícem, který i tak měl své kouzlo, jako všechny symboly tajemna.

Mimo autentických fotek přidám něco málo z mýtů:

Měsíc

Má zásadní vliv na cykly spojené s rozením, životem a smrtí. Ovlivňuje přílivy a odlivy v mořích, bývá spojován s ženským menstruačním cyklem, úrodností půdy a se stanovením doby pro sklizeň obilí i iniciačními obřady. Lidé ve starověku věřili, že Měsíc všechny uvedené věci ve skutečnosti přímo ovládá, a spojovali jej s bohyněmi, jako byla řecká Artemis a Hekate, římská Diana, krásná měsíční bohyně Nantu ekvádorských Šuárů a Cheng-o z čínských mýtů, jež vedla osamělý život na Měsíci.

Dalšími archetypálními božstvy jsou bohyně – milenky či souložnice. Mezi ně patřily například Afrodita, Ištar a Inanna. V mytologiích celého světa vystupují dále bohové věčného mládí – Narcis, Hyacint a Eros – spolu s božskými taškáři, jako jsou Enki, Koniraja, pták sojka a Tjinirnin.

Země

V mýtech, jimž dominují muži, dodnes nacházíme skutečné drahokamy pocházející z dědictví epochy Velké bohyně. V raně předhelénské vrzi báje o Orfeovi vystupuje pozdější Eurydika jako „matka osudu“, jejímž společníkem v podsvětí byl had, který tam prostě jen uvítal Orfea – a nikoli zahubil Eurydiku. Coby zdroj života byla Velká bohyně líčena jako trvale plodná děloha. A ať již později získala jméno Hathor, Kybelé, Ištar, Gaia, Párvatí, Tara, Kuan-jin, Sophia nebo Marie, přináší vždy prospěch, péči a symbolizuje tvořivou sílu, z níž se rodí vše nové. Vždy je spojena se zemí – stejně jako je otcovský archetyp spojen s nebesy.

Velká matka ale měla ještě jednu, temnější a děsivější stránku. Objevuje se rovněž v roli čarodějnic a současně i bytosti, která vládne nad smrtí – jako je tomu v případě bohyní Astarte, Kálí nebo Durgy, případně při uctívání Artemidy Hekate a dokonce i římské Diany. Ženské bohyně se vyvíjely jedna ze druhé naprosto stejně, jako tomu bylo u mužských bohů. Nikde to není patrnější než u nepřeberného zástupu bohyní v hinduistické mytologii, na jejich prapočátku stála Déví. Podobně děsivá matka bohyně se objevuje v aztécké mytologii coby hrůzná bohyně země Coatlicue, jako mayská bohyně Ixchel, řecká Medúza či pozdější projekce „zla“ do podob mytických femmes fatales, jako byla např. Lilith.

Na stránkách Hvězdy, Astronomia, Astronomie pro každého, se vysvětluje původ vzniku jména Země takto:

Gáia, též Gé, je matka Země, dcera Chaosu, z něhož všechno vzniklo, manželka Úranova. Zrodila mu Hekatoncheiry, "storuké obry", Briarea, Kotta a Gya. Jejich potomky byli Kyklopové. Dále zrodila Gáia Úranovi Títány: Ókeana, Koia, Hyperióna, Kria, Íapeta a Krona. Dcerami Gáie a Úrana byly i Títánky: Téthys, Rheia, Themis, Mnémosyné, Foibé, Dióné a Theia. Úranos své děti spoutal a svrhl je do Tartaru. Gáia přemluvila Títány, aby se otci pomstili. Čin vykonal nejmladší Títán Kronos, jenž Úrana zmrzačil srpem. Gáia přijala Úranovu krev a z ní se zrodily Erínyje, Tísifoné, Áléktó a Megaira; dále nymfy Meliaia, a čtyřiadvacet Gigantů. Gáia přispěla k rozpoutání gigantomachie, války Gigantů proti olympským bohům. Porodila potomky i bohu Pontovi: byli to Nérus, Forkys, Thaumás, Eurybia a Telchínové. S bohem Poseidónem zplodila Charybdu a draka Pýthóna. U Gáie se cenila znalost věštění, kterou později převzala její dcera Themis a naposled bůh Apollón. Gáiu uctívali staří jako bohyni života, ale stejně i jako bohyni podsvětí, bohyni smrti, vždy všichni tvorové z ní zrození v ní opět končili. Ctěna byla zvláště v Athénách, kde měla chrám i  oltář na Akropoli, ale i v jiných městech a krajích.

Zdroje:

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/hvezdarna-v-brne-nabizi-lidem-vylet-ze-zeme-az-na-mesic/1909852

http://www.designmag.cz/umeni/83990-na-brnenske-kravi-hore-vysvitl-deset-metru-vysoky-mesic.html

Sarah Bartlettová: Mýty a báje od A do Z 

http://hvezdy.astro.cz/nazvoslovi/157-zeme