MIMOZEMSKÝ ŽIVOT

Kde najdeme život? I když se podařilo nalézt oběžnice velikostí podobné Zemi či kroužící v obyvatelné zóně, stále přesně nevíme, kde hledat světy, na nichž by mohl existovat život, publikoval v časopise Tajemství vesmíru z léta 2019 František Martinek, odborník v oblasti kosmonautiky a astrologie.

Výzkumy ukázaly, že v mládí Slunce, tj. před více než čtyřmi miliardami let, rotovalo Slunce zhruba 10x rychleji než dnes, přičemž produkovalo několiksetkrát silnější rentgenové a ultrafialové záření a generovalo mnohem mohutnější magnetické pole a jeho celková aktivita byla podstatně intenzivnější.

Z nové studie jednoznačně vyplynulo, že nadějný cíl pro hledání signálů živých forem jsou tzv. oranžoví trpaslíci. V porovnání se Sluncem se jedná o méně zářivé objekty. Žijí 17-70 miliard let v porovnání s 10 miliardami v případě Slunce, což poskytuje pro vývoj života dost času.

Na rozdíl od červených trpaslíků nejsou v raném stadiu tak aktivní. Neklidné mládí červených trpaslíků znamená pro potenciální život velký problém. Jsou výbušní.

Vědci rovněž berou v úvahu současnou přítomnost kyslíku a metanu v atmosféře planet, která může signalizovat život. Jestliže jsou v atmosféře přítomny oba, musí je něco rychle produkovat – možná právě živé formy.

Za nejlepšího kandidáta pro život dnes mnoho astronomů považuje soustavu tří hvězd Alfa Centauri.

Trojhvězda Alfa Centauri představuje Slunci nejbližší hvězdný systém. Tvoří ho dvojice Alfa Centauri A a B a červený trpaslík Alfa Centauri C, známý také jako Proxima Centauri. Dvě hlavní stálice pozorujeme na obloze jako jediný bod – nejjasnější hvězdu v souhvězdí Kentaura. Slunci nejbližší stálice, Proxima Centauri není pouhýma očima viditelná. Na třetí složce trojhvězdy, Proximě Centauri, vzhledem k častým výronům nebezpečného rentgenového záření, se zdá přítomnost života dost problematická.

Pro život jsou nejvhodnější především extrasolární modré planety, jež se velikostně podobají té naší. Vědci z Max Planck Institute for Solar Systém Research, Georg August University of Göttingen a Sonneberg Observatory oznámili objev 18 planet za hranicemi Sluneční soustavy. Předpokládá se, že by planety v tzv. obyvatelné zóně, které krouží kolem červeného trpaslíka, mohly nabídnout příznivé podmínky, umožňující výskyt kapalné vody na povrchu, což je jeden ze základních požadavků pro existenci života, jak ho známe.

Kateřina Sedláková Droščínová, zabývající se astronomií, v článku Světy plné vody tvrdí, že přesvědčení, že vodou v tekutém stavu oplývá pouze Země, už dávno vzalo za své. Stále však plat, že právě voda představuje jednu z podmínek vzniku života, jak ho známe. A ve Sluneční soustavě se objevuje hned několik kandidátů.

EUROPA (Jupiterův měsíc), DIONE (Saturnův měsíc), KALLISTO (Jupiterův měsíc), ENCELADUS (Saturnův měsíc), TITAN (Saturnův měsíc), GANYMED (Jupiterův měsíc), PLUTO (Trpasličí planeta) a TRITON (Neptunův měsíc). Podpovrchový vodní oceán ukrývá také Saturnův měsíc Mimas a největší objekt uvnitř pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, Ceres. Odborníci si ale nejsou jisti, jak velké, pokud vůbec existují, by zmíněné rezervoáry mohly být.

EUROPA, vzdálená od Slunce 5,2 AU[1] skrývá pod vrstvou ledu slaný oceán. Slapové síly a tření v důsledku gravitačních interakcí s Jupiterem generují dost tepla k udržení kapalného prostředí. Rezervoár na Europě proto badatelé považují za jedno z nejnadějnějších míst v naší soustavě z hlediska výskytu mimozemského života. 16 % plochy EUROPY pokrývá voda.

DIONE je od Slunce vzdálená 9,5 AU a vyskytuje se na ní 19 % množství vody. Vesmírná sonda Cassini zjistila, že 100 km pod ledovou kůrou tělesa leží podpovrchový oceán. Je zřejmě několik desítek kilometrů hluboký a obklopuje velké kamenné jádro. Pravděpodobně přetrvává po celou dobu existence měsíce, a podle vědců tak poskytuje dlouhodobě obyvatelnou zónu pro mikrobiální život.

EUROPA a DIONE jsou nejvážnější kandidáti na vznik života. I KALLISTO, vzdálený od slunce 5,2 AU ukrývá nejméně 10 km hluboký oceán slané vody. Povrch je posetý krátery. Podle vědců by tak těleso mohlo hostit mimozemský život, ale podmínky pro jeho vznik je méně přívětivé než v případě EUROPY. KALLISTO má 9 % množství vody.

ENCELADUS, vzdálený od Slunce 9,5 AU, pod ledovou kůrou ukrytý oceán by mohl být v kontaktu s kamenným jádrem. Na jeho dně se možná nacházejí útvary podobné hydrotermálním průduchům na Zemi. Na povrchu tělesa se podařilo objevit dlouhé praskliny a pozorovat přes 90 vodních gejzírů. Sonda Cassini v nich detekovala metan, oxid uhelnatý i uhličitý a organické látky. ENCELADUS obsahuje 20 % vody.

Předpoklad pro život v zásadě splňují i mimozemské oceány na Titanu, Ganymedu, Plutu a Tritonu.

Pro srovnání Země má 0,12 % množství vody. Světový oceán pokrývá 71 % povrchu modré planety. Průměrná hloubka dosahuje 3 790 m.

K životu patří i slunce.

Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě dalších 7 miliard let. Slunce září díky termonukleárním reakcím v jádře. Povrch se neustále mění, vznikají a zanikají sluneční skvrny, protuberance, erupce a další sluneční útvary. Slunce ovlivňuje ostatní tělesa Sluneční soustavy nejen gravitačně, ale i zářením v širokém spektru vlnových délek, magnetickým polem a slunečním větrem.

Místo Slunce (chrám Konarak) se nachází na východním pobřeží Indie. Chrám Konarak je zasvěcen védskému slunečnímu bohu jménem Súrja. Chrám je vybudován ve tvaru obrovského kočáru, kterým se Súrja při každodenní pouti vozil napříč oblohou. Kamenná kola mají osm paprsků. Pro hinduisty však bylo kolo stejně jako pro Kelty více než jen pouhým symbolem Slunce, představovalo současně kosmický střed jejich světa.

Někteří sluneční bohové jsou zobrazováni s paprsky, jež jim vycházejí z hlav, nebo s aureolou. Šiva má kolem hlavy světelný kruh z plamenů a bohové Apollón i Mithra bývají často zobrazováni s mystickými svatozářemi. Zlatá barva, která bývá se sluncem spojována, symbolizuje věčnost a neúplatnost.

Nejvyšším ze staroegyptských bohů je Re, což v překladu znamená Slunce. Řídí plynutí dnů, měsíců a ročních období. Někdy je také považován za stvořitele. Jeho ohnivé oko je nejen vševědoucí, ale může také vysílat různá poselství. V podstatě vede Re skutečně jednotvárný život – den co den putuje ve své velké sluneční bárce přes nebeský oceán.

                                                                       Wiki: Bůh Re

V minulém článku Země a Měsíc jsem pomocí fotoaparátu zachytila makety Země a Měsíce a zmínila jsem něco málo o těchto vesmírných tělesech z mytologického hlediska.

První vstup na Měsíc se přičítá americkým astronautům, Armstrongovi, Aldrinovi a Collinsovi, kteří s kosmickou lodí Apollo 11 20. července 1969 poprvé stanuli na povrchu Měsíce. Sesbírali vzorky měsíčních hornin a vrátili se na zemi. Na Měsíci vztyčili diskutovanou americkou vlajku a zanechali tam kromě vědeckých přístrojů také plaketu s kresbou Země a s nápisem: „Zde se lidé planety Země poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec L. P. 1969. Přišli jsme v míru jménem celého lidstva.“ Od té doby žádná odezva.

Na planetě Zemi žijeme. Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce přibližně 1 AU. Současně je největší terestrickou planetou v soustavě, tj. planetou, která je složena především z křemičitanových hornin. Je jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Země vznikla před 4,6 miliardami let, která krátce po svém vzniku získala svůj jediný přirozený satelit – Měsíc. Země obíhá kolem Slunce. Snad nejznámější názvy pro Zemi jsou Terra (z latiny) nebo Gaia (z řečtiny).

Vědci hledají život i mimo naší planetu. Jak jste na tom vy s přesvědčením, že existuje život mimo naši civilizaci? Já myslím, že ano. Vědci, podle mého názoru, hledají špatně. Ale jinak ani hledat nemohou. Nebyly by to vědecké poznatky podle vědeckých výzkumů. Hledají něco, co se nám lidem bude podobat. Pokládáme se za nejvyspělejší bytosti na zemi. Hlásáme, že přicházíme v míru a neumíme si udělat řád bez zabíjení, ničení, devastování, genocidy, násilného ovládání jiných území tady na této planetě.

Život na jiných planetách nebo hvězdách nemusí být vůbec v té podobě, jakou jsme si vysnili. Mimozemské bytosti nemusí být odkázáni na vzduch, vodu, teplo, mohou být imunní vůči záření, magnetismu. Mohou být nepatrné nebo obrovské. Může to být jen energie, která proudí vesmírem a tvoří obytné plochy formou nashromážděných krystalů, ve kterých se pohybuje ať již volně, ve hvězdách nebo jiných útvarech a produkuje v nich život.

A za další, proč by se jiné bytosti chtěly s námi seznamovat? Jak jsem podotkla výše, kam šlápne člověk, sto let tráva neroste. Jsou-li to inteligentní bytosti, proč by se měly nechat námi vysát? Jestliže nás sledují, dost dobře by mohly například vyprávět o dávno zaniklých civilizacích. Třeba ty pokusy uvést na tuto Zemi vyspělou civilizaci již byly a my jsme kontakt promrhali, nebo se vyspělé živé organismy z nějakých důvodů vrátily zpět do Vesmíru.

Zdroje:  

Tajemství vesmíru 7-8 2019 František Martinek
Tajemství vesmíru 7-8 2019 Kateřina Sedláková Droščínová
https://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/slunce.php
https://cs.wikipedia.org/wiki/Re_(b%C5%AFh)
Sarah Bartlettová: Mýty a báje od A do Z
Vlastní úvaha: Mirijam

 

---

[1] 1 AU se rovná přibližně 150 milionů kilometrů