6. července 2020 v 15:13 | Mirijam
|
Osobnostní rozvoj
[5]: Teď jsi mě zmát.
Žije-li člověk stále v negativních myšlenkách, neštěstí přivolává.
O pocitu neštěstí a jak se s ním vypořádat píše ve své básni velmi pěkně Erich Fried:
Moci vydýchat
své neštěstí
zhluboka vydechnout
abychom se zase
mohli nadechnout
a snad své neštěstí
i moci říci
vyslovit je
skutečnými slovy
které mají souvislost a smysl
a jimž i sami
můžeme porozumět
a jímž porozumí
nebo může porozumět
snad i někdo jiný
a moci plakat
to už by skoro
bylo zase
štěstí
Erich
Fried, rakouský básník židovského původu, se narodil v roce 1921 ve
Vídni. Proslavil se politickou i milostnou lyrikou. V roce 1938 německá
invaze změnila život rakouského studenta na střední škole v
pronásledovaného Žida. Podařilo se mu před nacisty uprchnout do Londýna,
kde žil až do své smrti v roce 1988.
Vyléčení - neprožívání utrpení, zármutku, spočívá v tom, že se obrátíme ke svému vnitřnímu světu.
Trápení
nám vždy poskytuje šanci navázat dialog s duší. Za prvé si díky nim
můžeme uvědomit, že náš osud se nevymyká osudu všeho živého v přírodě.
Za druhé nám ukazuje cestu a naznačuje omyly, které nám brání žít
hodnotný život.
Celkem srozumitelně napsal ve
Čtyřech dohodách Ruiz Miguel o lidském utrpení. Tvrdí, že začíná
domestikací. Narodili jsme se s nevinnou myslí. Všechna dramata v našich
životech jsou živou představou, systémem hodnot, které jsme si
vytvořili v naší mysli. Ale my nejsme představou, ale ona je živá,
protože žije v naší mysli. Falešný hlas vědomostí řídí naši mysl,
Toltékové mu říkají Parazit. Smutné je, že se člověk ztotožňuje se svými
vědomostmi, Parazitem. Člověk jako batole nemůže vidět sám sebe. Může
se vidět v zrcadle, které mu nastavují ostatní lidé - otec, matka,
učitel, kamarád, bratr, sestra. Vytvoříte si zkreslený obraz o sobě
samých a ztotožňujete se s ním. Ať jste v očích druhých dobrý nebo
špatný, vraťte se ke svému pravému, pravdivému Já. Přijímejte sami sebe,
takové, jací jsme, pak přijmete i druhé lidi, takové, jací jsou.
Lidé
hromadí spoustu vědomostí a převážná většina z nich je falešná. Místo
abychom používali vědomosti jako nástroje komunikace, stáváme se jejich
loutkami. Dáváme jim život a ony pak způsobují spoustu utrpení, protože
nejsou založeny na pravdě.
V
lidských myslích existuje Parazit ve všech lidech. Vkládá do vás emoční
jed. Parazita lze také nazývat Zákoník. V naší hlavě žije podle Toltéků
ještě Soudce a Oběť. Soudce soudí podle Zákoníku, který je falešný.
Každáakce a reakce žije pod krutovládou Soudce. Ona část vašeho já,
která přijímá rozsudek, občas odměnu, je Oběť. Zda bude Oběť potrestána
nebo odměněna, to záleží na tom, zda dodržuje či nedodržuje zákony.
Veškeré
utrpení lidstva je v Zákoníku, v této knize vědomostí, protože
vědomosti nejsou založeny na pravdě. Znovu opakuji, tyto vědomosti
nejsou pravdivé, ale pro Soudce i Oběť jsou absolutní pravdou.
Naše
štěstí či neštěstí závisí na tom, jak reagujeme, nikoli na tom, co se
děje v okolním světě. Když se naučíme změnit své reakce, můžeme změnit
svůj život. Jsme naprogramováni na štěstí.
O štěstí i neštěstí jsem již psala na svém blogu v článcích:
Tato
témata jsou nevyčerpatelná. Stejně jako když si budete z akátové
větvičky otrhávat lístky a říkat: štěstí, neštěstí, láska, svatba, dítě,
smrt. Co člověk, to jiná představa.
Komentáře
Moje Já mi kope jámu a samo do ní padá.
Lépe je jít se džbánem pro pivo.
---------------------------------------
Jaké rodu je JÁ?
Lépe je jít se džbánem pro pivo.
---------------------------------------
Jaké rodu je JÁ?
[1]:
Id, ego, superego, libido,
kdo mi dojde se džbánem pro pivo?
Jen muž vypije tři škopky piva,
ale jen žena po pivu pěkně zpívá.
Jsem dítě, žena, či muž
a teď se s tím, člověče, tuž.
Jsem již po letech vyhraněná,
tak JÁ budu nejspíš žena.
Id, ego, superego, libido,
kdo mi dojde se džbánem pro pivo?
Jen muž vypije tři škopky piva,
ale jen žena po pivu pěkně zpívá.
Jsem dítě, žena, či muž
a teď se s tím, člověče, tuž.
Jsem již po letech vyhraněná,
tak JÁ budu nejspíš žena.
Problem je, že to někdy a někomu může
fungovat budiž mu to přáno...Ale bohužel to často je jinak a jednoduchý
univerzálně platný recept neexistuje..
[3]: Souhlasím. Jsou události, po kterých se hodně těžko vzpamatováváme - přes všechnu naši snahu. 
Komentáře
Okomentovat