Přeskočit na hlavní obsah

ŠTĚSTÍ NENÍ VŮBEC TAK VZÁCNÉ

15. června 2020 v 21:56 | Mirijam |  Poezie


Štěstí se nezřídka objeví
štěstí všude číhá
hodně štěstí se zjeví
jak života otevřená kniha.

Štěstí je každé nové ráno
štěstí jsou barevné květiny
šťastné ty dny bez obav je psáno
směješ-li se šťastně celé hodiny.

Štěstí je déšť, i když horko sálá
štěstí je slunce rozzářené po okraj.
Štěstí je, když dítě zmrzlinu si dává
štěstí je milý pozdrav, hudbo hraj.

Štěstí je teplo, i když je zima
štěstí je teplá mořská pláž.
Štěstí je odpočinek, který v lese číhá
štěstí je ruka přítele, jeho tvář.

Štěstí je tichá hodina
štěstí je dobrá kniha, slibná
štěstí je zábava, rej, co právě začíná
štěstí jsou přátelé u sklenky vína.

Štěstí se neváže na místo
štěstí nezná roční období
štěstí najde najisto
štěstí jeho života mu napoví.






Přebásnila jsem báseň GLÜCK IST GAR NICHT SO SELTEN od Clemense Brentana do českého jazyka.

Clemens Brentano, celým jménem Clemens Wenzeslaus Brentano de La Roche se narodil roku 1778 v Ehrenbreitsteinu, Koblenzi a zemřel v Aschaffenburgu roku 1842. Byl významným německým romantickým spisovatelem, básníkem a sběratelem pohádek italského původu. Zajímavostí je jeho spolupráce s Josefem Dobrovským na divadelní hře o vzniku českého státu Založení Prahy roku 1815. Její děj spadá od zvolení Libuše kněžnou, představuje Přemysla a sahá až k vidění města Prahy.



Obr.: cs. wikipedia.org: Brentano
Štítky:

Komentáře

  1. Tlustjoch18. července 2020 v 10:55

    Tak nakukuji, nakukuji.

    OdpovědětVymazat
  2. Mirijam18. července 2020 v 12:31

    Komentáře tedy fungují. Ještě vidět, že nějaké přišly. Díky za návštěvu.

    OdpovědětVymazat
  3. Nikky18. července 2020 v 23:24

    Krásna básnička ❤️

    OdpovědětVymazat
  4. Mirijam19. července 2020 v 9:33

    Děkuji Nikky.

    OdpovědětVymazat
  5. Ruža z Moravy20. července 2020 v 8:36

    Jak vidno, ta opravdu stará báseň, pěkně přebásněná je stále aktuální. Díky za ni.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mirijam21. července 2020 v 14:29

      Štěstí je třeba si vážit. Děkuji za komentář.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...
22 komentářů
Další informace

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  
18 komentářů
Další informace

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...
8 komentářů
Další informace