Přeskočit na hlavní obsah

Podivuhodné ženy – hrdinky ze skutečného života III.

K dalším podivuhodným ženám, o kterých jsem psala již ve svých článcích Podivuhodné ženy - Hrdinky ze skutečného života I. a II. se dá počítat další pirátka, neporazitelná královna moří, Číňanka Čeng Š´, která na počátku 19. století velela více než 300 lodím a až 40 000 mužů. Čísla se rozcházejí. Podle jiných zdrojů se mělo jednat až o 5 násobek počtu lodí a 2 násobek počtu mužů. Původně se živila jako prostitutka v Kantonu. Odtud ji však unesli piráti a jednoho z nich, velitele Čenga I., si později vzala. Již před sňatkem si vynutila předmanželskou smlouvou, že se s ním bude podílet na moci i bohatství a zapojí se do rozšiřování jeho území.

Po smrti manžela Čeng I. roku 1807 během povstání v Tay Son ve Vietnamu, pouhých šest let po svatbě, se podařilo Čeng Š´ získat rozhodující vliv ve Flotile červeného praporu. Začala vládnout tvrdou rukou. Nový zákoník, který vydala, zahrnoval mnohem přísnější tresty, ale vedly k úspěchu. Například každý, kdo se opovážil vydávat vlastní rozkazy, které nepocházely od ní, byl na místě popraven useknutím hlavy. Věrnost mužů byla pro ni zásadní. Každé nedodržení pravidel se tvrdě trestalo bičováním a mučením. Za zradu prý řezala uši.

Zvláštní pravidla uvalila na ženské vězně. Ze zadržených žen si její piráti mohli vybrat a nechat si je jako manželky. Přitažlivé vězeňkyně se mohly poddat a být dobrou ženou, nebo je čekal krutý trest. Pokud se dopustily nevěry, byly následně popraveny. Paradoxně štěstí měly ošklivé ženy, ty totiž Čeng Š´ pouštěla na svobodu!

Pirátka brzy ovládla oblast od Macaa až po Kanton a čínská, portugalská ani britská armáda nebyla schopna ji připravit o území.

Čína roku 1810 vyhlásila pro piráty amnestii. Čeng Š´ využila této příležitosti, ale vymínila si, že ji zůstane veškerá kořist. Vzala si za muže druhého vládce flotily Changa a společně se vrátili do provincie Guangdong, do jejího rodného města spolu se svými dětmi, kde si Čeng Š´ otevřela veřejný dům a hernu, kterou provozovala až do své smrti v roce 1844.

Dnes její odkaz žije v Disneyho Pirátech z Karibiku, jako paní Chingová, jedna z devíti Pirátských pánů…




Článek je o chudobné a nešťastné děvčici, jak ke štěstí přišla. V dnešní době by se jí říkalo zlatokopka, ale v případě Čeng Š´ to byla z nouze ctnost. Sice nevím, o jakou ctnost se jedná. Ale stačí být krutá, nekompromisní, rozhodná a rázná, mít vize a vytýčený cíl. A nesvede s ní nic ani pár volů. Dá se říct, že měla naplněný život.

Zdroje:
100+1 14/2018
Doslov: Mirijam

Komentáře

  1. " Hledám ženu  podivu-hodnou,
    laskavou, chytrou  ... a  hlavně  hodnou,
    aby  mi  nikdy  nic  neukradla !!... jste  to vy ?  nejste-liž  náhodou  Madla ??"... hoch  zatahal  ženu, až  sukně  z  ní  spadla !!" Idiot !!!"  žena je  rudá  v  líci
    " Otravuje  tu  na  ulici !!"Wocasek  Ludwa  prch´ z  místa  rychle !... v další  pak  ulici  stáh´ z ženy  rifle !!
    ... ( zas  stejnou  jí  dával  otázku )
    Co  facek  se  dostalo  Wocasku !Za celý den
    stokrát profackován
    nemoh´ si  vybavit, kde  že  je  doma ?
    .. rozdrbán, potrhán, třesouc se mrazem,
    pět ulic přešel pak  jedním rázem
    od začátku  až  do  konce !!" Tady přec  bydlíš ty  pitomče !!"
    ... vykoukly  xichty  ze  suterénu
    ( cc  5  cm  od  terénu )" Už jsme  tě  volali  vícekrát !!"Ludva  již  ucítil  známý  smrad
    a  vrhnul  se  rodině  do  náručí !!" Proč jsi to  nedělal, jak jsem tě  učil ??"
    řve  dědek :  " Celý jsi ofackován !"
    hoch celou noc proležel  ofačován !... řve  tatík :  " Se  chovej jak  Casanova !!"... hoch slíbil, že  druhý den
    zkusí to znova !

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Třeba druhý den bude Ludva úspěšnější. První den byla předehra.

    OdpovědětVymazat
  3. No, tak to musela být pěkná furie, když ukočírovala tolik mužských... ne?

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Herdekbaba, krutá, ctižádostivá, hezká - vražedná kombinace.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...