Pokud jste byli ve svém mládí dost lehkomyslní a vyzkoušeli jste psychoaktivní látky, pak možná víte, jaké to je mít tělo a mysl úplně pod vládou chemického vetřelce s mocnou silou. Opojený vidí a slyší pouze to, co mu překvapená chemie v mozku předstírá; všechny jeho smysly a vlastnosti podléhají diktátu účinných látek cirkulujících v jeho krevním řečišti. Dalo by se říci, že se jedná o biochemicky řízený stroj.
Příklad toho, jak důkladně může taková transformace uspět, je zřetelně vidět na legendárních bojovnících evropského severu, nazývaných Bersekové ze středověku. O těchto severských válečnících vyprávěli pamětníci neuvěřitelné příběhy. Bersekové věděli, tak se to vypráví, že v bitvě neexistuje strach, vrhali se do každého krveprolití za hrozného vytí, slepí zuřivostí - a stěží dokázali rozlišit přítele od nepřítele.
Výzkum dlouho hledal vysvětlení pro tento výjimečný stav, do kterého tyto lidské bojové stroje zřejmě upadly. První důkazy poskytly symptomy, jak je popsáno v historických pramenech: Bersekové se údajně často chvěli zimou; jejich zuby klapaly; jako v opojení se kousali do svých štítů. Tváře podivuhodných válečníků byly červené a oteklé. Tento neobvyklý zjev a chování mohlo pravděpodobně vydržet až 24 hodin. Poté upadali vyčerpaní na celé dny do stavu otupělosti.
Mnoho vědců se proto domnívalo, že příčinou opojného potěšení jsou muchomůrky. Jejich účinek však pouze částečně vypovídá o chování Berserků. Agresivní šílenství není typické pro muchomůrku, tvrdí nyní slovinský botanik Karsten Fatur. Vidí v blínu černém (Hyoscyamus niger), mnohem lepšího kandidáta na farmakologicky řízené omámení smyslů. Ne náhodou tato jedovatá bylina stínů noci byla známá před staletími jako čarodějná bylina nebo ďáblův kořen: vyvolává silné bludy.
Kromě toho na rozdíl od muchomůrky tlumí pocit bolesti, který jistě přišel vhod při středověkém sekání a bodání. Dříve byl blín černý používán nejen jako omamná látka, ale také jako analgetikum a narkotikum. Avšak kvůli své nezvladatelné toxicitě se přestala tato chemická přírodní medicína v průběhu času používat - stejně jako těžce zvládnutelný bersekovský způsob boje byl nahrazen technicky účinnějšími metodami boje.
Všichni známe úsloví: "Na kuráž."
Za druhé světové války, když vojáci bývalého Sovětského svazu vyráželi do bojové akce, povzbuzovali se "stakanom wodky". Jedině tak si lze vysvětlit, proč beze zbraní se zaťatými pěstmi vystoupili ze svého úkrytu a v Ořechově, okres Brno-venkov, šli proti německým tankům s bojovým výkřikem "Urá" a byli přesvědčeni o svém vítězství.
Množství panáků se nemá přehánět. Pak je člověk oslněn svým vlastním vítězstvím.
Z tohoto zářného příkladu je vidět, že jsou i jiné metody jak se nabudit než jedovatá bylinka blín černý (Hyoscyamus niger).
Zdroj:
Autor: Manfred Dworschak
Překlad a doslov: Mirijam
V arabském světě assasíni čili hašišáci.
OdpovědětVymazat[1]: A odtud se assasíni přesunuli i do počítačových her.
OdpovědětVymazatJá mám doma knížku (oulovek z antikvariátu) "Lékaři a traviči z říše rostlinné" - napsal MuDr. Duchoslav Panýre; 1908.
OdpovědětVymazatO blínu se praví: Zajímavy jsou také jinojazyčné názvy. U Němců je proň několik jmen např. Hühnertod (smrt kuřatům); Zigeunerkorn (cikánské žito); Taufelwurz (ďábelské koření). Poláci zovou blín szalej blekot (šílení způsobující "blekotání"). Řekové utvořili si i sloveso hyoskyamein = zuřiti od požití blínu.
Děkuji za zasvěcení v zemi travičské. Ještě jsem někde četla Zegeinerkraut (cikánské zelí) - prý se z něho dělala čarodějnická mastička, ale nevím, k čemu sloužila.
OdpovědětVymazatAž dokončím povídku Vánoce v ZOO, budu mít pro tebe "špek", jsem zvědava, jak se ekvivalentu zhostíš. Budu ráda, když mi ho pomůžeš přesně identifikovat.
[4]:pošli mi na sebe mail a já ti z té knížky oskenuji tu čarodějnou mastičku.
OdpovědětVymazat[5]: Svojami@email.cz
OdpovědětVymazat[6]:
OdpovědětVymazatTož, právě jsem ti to poslal.
[7]: Díky moc. Došlo ve 2 mailech, 4 přílohy.
OdpovědětVymazat