Přeskočit na hlavní obsah

NENÁVIST

Nenávist je destruktivní, sebe-destruktivní. Láska je obrovská úcta k sobě samému. Můžeš nenávidět cokoli, kohokoli; můžeš nenávidět nenávist samu, ale pokaždé shledáš, že máš málo energie. Nenávist vysála tvou energii a zanechala tě prázdného, vypotřebovaného.

Nenávist dusí především tebe. Nenávistí se až zalykáš. Nenávist v tobě vyvolává destruktivní sklony, ale uvědom si, že ničíš především sám sebe. Nežiješ ničím jiným než touhou po pomstě. Konstruuješ jak, ale naprosto tě to vyčerpává. Nemáš sil na nic jiného.

Láska je obrovská úcta k sobě samému. Ale jak mohu mít úctu k sobě samému, když se přímo topím v nenávisti. Nenávidím partnera/partnerku.

Láska tě naplňuje energií, přetékající energií - léčící nejenom tebe, ale vytvářející kolem tebe auru, ve které mohou být léčeni i ostatní.

Láska dobíjí. Všimněte si, že lidé, co jsou spokojeni, jakýmsi způsobem září. Působí vyrovnaně. Měla bych definovat, co je to láska. Pokusím se v některé z mých dalších úvah, ale rozhodně jsem přesvědčena, že je proměnlivá. Nechci říkat, že nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně, ale vztah, láska se musí podporovat, budovat, utužovat celý život a musí chtít oba dva. Takové to prohlášení, že pravá láska je bezpodmínečná, že ten druhý mě nemusí milovat, stačí, že miluji já jeho, udělám pro něho všechno, třeba i skočím do ohně, to není láska, to je zamilovanost. V dané chvíli, možná při milování, si řeknu, kéž by tento okamžik trval věčně, a i kdyby jen pro tuto chvíli, stálo to za to. Ale pro trvalou lásku je třeba něco víc. Pokud je láska jednostranná, časem to začne vadit i tomu milujícímu.

Není to otázka náboženství - že nenávist je špatná, či nemorální. Je to otázka inteligence: nenávist je stupidní a láska je inteligentní.

Náboženství s mými pocity lásky nebo nenávisti nemá co společného. Mohu nenávidět nebo milovat a přitom být inteligentní. Stokrát si mohu říkat, že nenávist je negativní pocit, ubližuji si jen sama sobě; láska je pozitivní pocit, který má blahodárný vliv na moje zdraví a psychické rozpoložení - vstoupí-li do mne nebo je-li ve mne vyvolána nenávist nebo láska, nic s tím nenadělám. Láska i nenávist je silnější než smrt. S obojím, láskou i nenávistí, mohu bojovat.

Láska je komplikovaný cit. Patří k ní pozitiva i negativa. Je třeba si uvědomit, že žádný vztah není ideální, ale může být velmi pěkný. S láskou. V každém vztahu dojde k nedorozumění, partneři mají odlišné názory, na řadu nastoupí hádka. Řízená hádka je zdravá, vyčistí ovzduší, ovšem partneři si musí vidět do úst. Po hádce většinou nastupuje usmíření, které mimochodem bývá to nejkrásnější… Partneři chtějí dále být spolu. Dojde ke zklidnění hormonů a emocí.

Co ale dělat, když ke zklidnění nedojde a začínám mít vůči partneru averzi, odpor, ba přímo časem ho začnu nenávidět? Nejenom že si tento postoj budu pěstovat, ale partner/ka ho bude ještě svým chováním stupňovat. A mohu vědět, jak mi to škodí, jak je to destruktivní pro náš vztah, mohu být inteligentní. Je to tu.

Pokud nejste schopni najít společné řešení a začínáte mít dojem, že takhle nechcete strávit zbytek života a život vám utíká mezi prsty, je načase přistoupit k situaci radikálně.

Říká se, že ještě horší než nenávist je lhostejnost. Už je mi jedno, co dělá, s kým je, kdy přijde a jestli vůbec, jestli mě má rád, jak mu je, co cítí, prožívá. Nic, prázdno. Je to hrozné, ale určitě by se našly/i ženy/muži, u kterých vztah již vyprchal, ale zůstávají ve vzájemném svazku. Žena se obětuje nebo s ohledem na děti, nebo u mužů z důvodu pohodlnosti. Mohou se i domluvit, že si každý pojede po své linii. Takovéto rozhodnutí nedeptá tolik jako nenávist. Lhostejnost je pro člověka samotného lepší než nenávist. Již se vyrovnal se situací.

Lhostejnost pokládám za pocit, kdy už u sebe nevykřesám ani jiskérku naděje. Zkrátka, je mi to jedno. Kdežto opakem lásky bývá nenávist. Tady bych ještě viděla skrytý potenciál, že naše vztahy se mohou obrátit o 180 stupňů. Pořád mám k tomu druhému nějaké city. I když negativní.



Zdroje:
Osho: Perly v kapse u vesty
Úprava a vlastní úvahy: Mirijam

Komentáře

  1. Tohle kdysi napsal jeden můj kamarád:
    "Voda tuhne v led, láska v nenávist."

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Jé, to je hezké. Druhá tvář téhož druhu. Děkuji za komentář.

    OdpovědětVymazat
  3. pribehynaivniblondyny18. září 2019 v 11:40

    Smutné, ale je to tak. Myslím si, že lidí, kteří se opravdu stále milují, je hrstka... Děkuji za článek Mirijam👍🏻😉

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Souhlasím s tebou. Lidí, kterým vydrží láska po celý život, je málo.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

VÝSTAVA ALFONS MUCHA

Nedávno jsem navštívila výstavu v mém rodném městě v Ivančicích, kde se narodil 24. července 1860 i malíř světového jména Alfons Mucha. Žil v období secese, a to ovlivnilo i jeho tvorbu. Jeho práce zobrazují především ženskou krásu. Jeho otec Ondřej byl vyučený krejčí, pocházel z vinařské rodiny a v pozdějším věku působil jako soudní úředník v zadním traktu budovy v Ivančicích. V bývalé budově soudu se nyní konají výstavy významných osobností města Ivančic. Nejznámější jsou Alfons Mucha a český herec Vladimír Menšík. Ondřej poslal syna Alfonse na Slovanské gymnázium do Brna. Pražská akademie mu byla zprvu odmítnuta z důvodu nedokončené střední školy. Školu nedokončil ne v důsledku svého zdravotního stavu, jak prohlašoval, ale pro velký počet neomluvených hodin. Dobré známky měl Mucha z kreslení a ze zpěvu. Přesto Muchovy tvorby si všimnul profesor Lhota. Po školním neúspěchu působil Alfons Mucha jako písař u soudu v Ivančicích. Jedna z jeho prvotin bylo zhotovení divadelní dekorace pro

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn