Přeskočit na hlavní obsah

VŠECHNO DOKONALÉ

Jednou mne jedna známá pozvala: "Přijď se podívat, mám nové koberce." Proč bych nepřišla, ještě jsem u ní nebyla.

Zazvoním na zvonek: "Tak pojď dál," hlaholí zpoza dveří. Vyzuji se venku. Napochoduji do pokoje. Podlaha pokrytá Rudým právem. "Kde máš koberec?" "Je pod novinami, aby se neumazal a byl dokonale čistý." Rudé právo mělo dostatečně široký formát, takže stačilo jen pár výtisků a plocha byla pokryta. Hlasitě jsem polkla.

Při pozvednutí zraku mi něco nehrálo. A pak mi to docvaklo. Obrazy! Obrazy byly zastřeny igelitem, aby se na ně neprášilo. Jasně má to logiku.

Při jídle jsem dostala skvostně vyleštěný příbor. Známá si ho ještě jednou pro jistotu přetřela ubrouskem. Co kdyby. Modlila jsem se, aby mi náhodou neupadl drobeček, nebo nedej bože jsem nepolila ubrus. Při mé šikovnosti všechno možné a v této zvláštní atmosféře. To bych narušila tohle ryze sterilní prostředí.

Málem jsem uvažovala, zda nepožádat o kyslíkovou masku, kdybych se zakuckala, mohla bych roznést bacily.
Bílé stěny, nikde žádná ozdoba. Naprosto dokonale chladné prostředí, kde jako by se nežilo. Člověk měl tendenci někam utéct. Cítil se nesvůj.

Paní neustále s hadrem a tucty chemických prostředků, pečující o dezinfekci. Nevím, zda manžel, pokud vůbec měl možnost sednout si do křesla, aby ho neumazal, netrávil raději svůj čas s kamarády u piva v hospodě.

Když jsem návštěvu opouštěla, slušně jsem poděkovala za pozvání a pohoštění. Za dveřmi jsem zhluboka vydechla.

Než žít v takovéto dokonalosti, raději si budu doma hýčkat můj malý, velký nepořádek, kdy budu pokřikovat: "Který blbec mi to zase uklidil. Kdo to má pořád hledat?" Ale kde každý má svůj prostor k životu a kde se cítí dobře.

Komentáře

  1. pribehynaivniblondyny16. srpna 2019 v 3:35

    😀😀😀😀 Husté...také jsem již slyšela o takových lidech. Pro mě nepředstavitelné...já radši dokonalý nepořádek, ale pohodlíčko. Parádní článek, děkuji Mirijam👍🏻😉

    OdpovědětVymazat
  2. Já mám taky ráda uklizeno, ale nebaví mě uklízet...:)

    OdpovědětVymazat
  3. Skvěle napsaný článek, z takových lidí bych se zbláznila 😁

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: já jsem z ní byla na větvi. Ještě že poodhrnula kousek novin, abych ten koberec viděla. 🙂

    OdpovědětVymazat
  5. [2]: Já mám ráda normálně uklizeno, i když uklízet mě baví jen občas. Ale nemám ráda takové extrémy jako u ní. Fakt aby sis ještě snad vzala návleky. To se s ní raději setkám na nějaké neutrální půdě. Ale aby to nebylo posezení jako s M. Jacksonem. 🐵🙉😺

    OdpovědětVymazat
  6. [3]: To vůbec nevíš, co máš říct a jak se chovat. Hrůza. 🙄

    OdpovědětVymazat
  7. Před takovou návštěvou odporučuje se polítí své tělo savem.
    --------------------------------------
    Nicméně v Rudém Právu býlo tolik tioskařské černi, že by to i ten koberec mohlo poškodit.

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: To je dobrá rada, ale kdo to moh tušit. 🙂

    OdpovědětVymazat
  9. Sterilní domácnosti...dokonalá nuda,často vkusné, ale je z nich cítit často chlad než teplo zabydlení.Brrr!

    OdpovědětVymazat
  10. [9]: Připadá mi to, že tam nikdo nebydlí a nic nemůže ani dělat, aby něco neroztahal. Pravdu díš. Také je nemám ráda. 😐

    OdpovědětVymazat
  11. Třeba dotyčná trpí obsedantně kompulzivní poruchou. Ať tak nebo tak, žít v takové domácnosti je utrpení.
    Mám ráda pořádek, ale přiměřený a hlavně musí byt mít takové to útulno, cítit z něj prostě teplo.

    OdpovědětVymazat
  12. [11]: Také mně napadlo, že je nemocná. Takhle uklízet, to už je úchylka.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

VÝSTAVA ALFONS MUCHA

Nedávno jsem navštívila výstavu v mém rodném městě v Ivančicích, kde se narodil 24. července 1860 i malíř světového jména Alfons Mucha. Žil v období secese, a to ovlivnilo i jeho tvorbu. Jeho práce zobrazují především ženskou krásu. Jeho otec Ondřej byl vyučený krejčí, pocházel z vinařské rodiny a v pozdějším věku působil jako soudní úředník v zadním traktu budovy v Ivančicích. V bývalé budově soudu se nyní konají výstavy významných osobností města Ivančic. Nejznámější jsou Alfons Mucha a český herec Vladimír Menšík. Ondřej poslal syna Alfonse na Slovanské gymnázium do Brna. Pražská akademie mu byla zprvu odmítnuta z důvodu nedokončené střední školy. Školu nedokončil ne v důsledku svého zdravotního stavu, jak prohlašoval, ale pro velký počet neomluvených hodin. Dobré známky měl Mucha z kreslení a ze zpěvu. Přesto Muchovy tvorby si všimnul profesor Lhota. Po školním neúspěchu působil Alfons Mucha jako písař u soudu v Ivančicích. Jedna z jeho prvotin bylo zhotovení divadelní dekorace pro

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn