Přeskočit na hlavní obsah

LEŽ

Byl jednou jeden král, který povolal dva lidi na svůj dvůr. Jednoho muže a jednu ženu.

"Chtěli byste pro mne pracovat?" zeptal se král a muž řekl ano. Jeho žena ale řekla, že by pomáhala svému manželovi. Tak pracovali pro krále a žili šťastně a v míru. Jednoho dne četla žena knihu a v ní stálo: Král povolal dva lidi na svůj dvůr, aby pro něho pracovali. Sloužili mu a žili šťastně bez starostí, ale on jim zamlčel, že to bude trvat jenom po určitou dobu a ne navždy. Žena to vyprávěla svému muži, že dospěla k tomu, že král jim zamlčel, že to takhle bude po ohraničený časový úsek a ne na věčnost. Její muž řekl: "Co mám dělat?"
"Nic," odpověděla žena, "chtěla jsem ti jen povyprávět, co jsem četla."
"Proč jsi mi musela vyprávět, co víš jen ty?" zeptal se muž, "nyní budu trvale nešťastný a nebudu si moci užívat svého blahobytu."
"Správně," řekla žena, "ale alespoň to víš."

A muž už nikdy nebyl šťastný a nikdy se už netěšil ze života, protože mu jeho žena vyprávěla, co stálo v knize. On jí teď jen předhazoval, že věděl, že to nemá znát. Pak jí odebral všechny její knihy a nechtěl jí už nic nechat číst ze strachu, že by mu mohla vyprávět, že nebude žít a tudíž se nemusí ničeho obávat.

"Proč jsi schoval mé knihy?" zeptala se žena, "vždyť jsou to jen slova."
"S těmi slovy," řekl muž, "jsi mě obelhala; vyprávěla jsi mi, že je někde napsáno, že tento život nebude mít věčné trvání, že nás král obelhal, protože nám zamlčel pravdu, když nás povolal za prací na jeho dvůr. Ale král nelže, když neříká pravdu. Nesmíš všemu věřit, co čteš."
"Nemohu žít se lží," řekla žena, "a ráda bych, abychom oba znali pravdu, abychom byli připraveni, až nastane čas."
"Byl jsem vždy a v každé době připraven," řekl muž, "a mohu jen dělat, co král přikazuje."

A také on lhal a jeho žena to věděla. Ale už s ním nikdy nemluvila o tom, co mu na krátkou dobu dalo pokoj. Žena napsala autorovi knihy: "Proč jste napsal, král utajil pravdu. Odkud znáte pravdu?"
Ale nikdy nedostala odpověď a stále na ni čeká.


Zdroj:
Jakov Lind: Die Lüge
Překlad: Mirijam

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...