Přeskočit na hlavní obsah

DĚDICTVÍ

Přišel jsi na svět bez ničeho, takže jedna věc je jistá - nic ti nepatří. Přišel jsi úplně nahý, ale s iluzemi. To je důvod, proč se všechny děti rodí s rukama sevřenýma v pěstičky ve víře, že si sebou přináší bohatství - a tyto pěstičky jsou úplně prázdné.

Přišel jsi úplně nahý, ale kdo může prokázat, že máš iluze? Nemáš vůbec nic. Jsi nepopsaná tabule rasa. Čistý, jak nepopsaný bílý list papíru bez linek. Děti se rodí s ručičkama sevřenýma v pěst. Co když chtějí chytnout duši do své myšlenky? A nepustit.

A všichni umíráme s otevřenýma rukama. Zkus zemřít se zaťatými pěstmi - nikdo doposud neuspěl. Nebo se zkus narodit s otevřenýma rukama - ani v tomto nikdo neuspěl.

Dítě se rodí s pěstmi, s iluzí, že přináší na svět bohatství, ale v té pěsti nic není. Nic ti nepatří, takže jakého nebezpečí by ses bál? Nic nemůže být ukradeno, nic ti nemůže být odebráno.

Děti se rodí se zaťatými pěstmi bez iluzí. Třeba jsou to bojovníci a musí bojovat s celým světem, a aby svému úsilí dodaly vážnosti, mají ruce zaťaté v pěst. Ve skutečnosti jsou to bezbranná stvoření, odkázáni na naši péči a pomoc, ale ony samy jsou pro nás tím bohatstvím, pokladem.

Nic ti ani jim nepatří. Čeho se bát? Například, že někdo usiluje o můj/jejich život. Narodím se, jsem zde v životě a nechce se mi/jim z tohoto světa bez nějaké příčiny odejít. Právo na život je svaté právo každého člověka a bojíme se, že nám život bude odňat. Když jsem v životě, tak si patřím. Nikdo mi nemůže ukrást život, i když literárně nebo za určitých okolností lze i to, ale může mi život odebrat. Zabít mne, zavraždit.

Všechno, co používáš, patří světu. A jednoho dne zde všechno budeš muset nechat. Nebudeš schopen vzít si sebou vůbec nic.

Všechno, co používám, patří světu. Všechno, co jsem vytvořila, patří světu. Užívám to, co jsem vytvořila a co vytvořili jiní. Nashromáždila jsem to, co mi umožňuje důstojně a pohodlně žít a postarat se o své děti. Ať jsem nebo nejsem hamoun, všechno zůstane pro další pokolení. Jak říkávala moje maminka: "Do hrobu si to nevezmu." Z tohoto světa odejdu, jak jsem přišla - s ničím. Rozdíl je pouze v tom, že když přicházím na tento svět, mám ruce zaťaté v pěst, a když odcházím z tohoto světa, mé ruce jsou otevřené.

Zdroj:
Osho: Perly v kapse u vesty
Úprava a vlastní úvahy: Mirijam

Komentáře

  1. Ruku v pěst míval i předvoj dělnické třídy.

    OdpovědětVymazat
  2. zahradacihelna28. srpna 2019 v 4:46

    Nebo jak je napsáno v Eposu o Gilgamešovi: Jsem smrtelný jako každý jiný člověk, ale nad mými skutky nevládne smrt.

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Jenže předvoj dělnické třídy volal: "Proletáři všech zemí, spojte se!"

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Tak nějak. Jsme smrtelní, ale nad našimi skutky vládne život. Čili naše skutky jsou nesmrtelné.

    OdpovědětVymazat
  5. pribehynaivniblondyny29. srpna 2019 v 5:10

    Krása! Každému na ledničku! 👍🏻

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Chtěla jsi napsat na jedničku, že ano?

    OdpovědětVymazat
  7. [3]:
    Kdežto spojaři volají:
    "Spojaři všech zemí - proletujte se!"

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...