Přeskočit na hlavní obsah

SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ V CÍRKVI

Katolická církev čelí stále větší kritice a je obviňována ze sexuálního zneužívání dětí, mládeže a žen, píše Jan Brodníček. Před současným papežem Františkem stojí nelehký úkol. Stal se oblíbený díky své skromnosti. Bydlí ve dvoupokojovém bytě, nemává z papamobilu, jezdí obyčejnými auty, přispívá k urovnávání světových konfliktů, podporuje mezinárodní dialog. Dokáže napravit poškozenou image kněží?

Dalo by se říci, a světová média zdůrazňují rozbroje v katolické církvi, kdy proti sobě stojí tradicionalisté a liberálové, kteří kladou důraz na toleranci a vstřícnost i vůči jiným náboženstvím. Jakým způsobem přistupovat k sexuálním útokům a homosexualitě v církvi nemají klerikové jasno.

Ve světě vřou případy George Pella z Austrálie, třetí nejvýznamnější osoby Vatikánu, který byl obviněn a shledán vinným ze zneužití dvou hochů ve věku dvanáct a třináct let. Pontifex František připustil znásilňování a sexuální zotročování jeptišek i homosexualitu. Propuštěn ze své služby byl washingtonský arcibiskup Theodor McCarrick, obviněný ze zneužívání chlapců. Sexuální skandály se objevily i v Chile nebo v Pensylvánii (USA), v Německu. Apoštolský nuncius Luigi Ventura ve Francii veřejně hladil zadek mladého muže. Carlo Alberto Capella naproti tomu přechovával a šířil dětskou pornografii a totéž měl provádět polský arcibiskup Józef Wesolowski.

V Polsku vyplula na povrch kauza bývalého představitele odborového svazu Solidarita, který obtěžoval chlapce i dívky. Socha Henryka Jankowského, nazývána sochou hanby, byla poté, co se stala terčem protestů proti pedofilům v církvi, aktivisty stržena, uvádí analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.

Podrobné studie o sexuálním zneužívání si nechaly vypracovat diecéze v Německu, Austrálii, USA, Itálii, Irsku, Nizozemí, Belgii.


Za 30 let se v Česku objevilo 53 případů zneužívání duchovními. To se ale hovoří pouze o případech, které skončily u soudu. Z medializovaných případů bych uvedla: Prusinovice (1987) - duchovní byl podmíněně odsouzen za zneužívání dvou chlapců, Horní Bojanovice (1997) - kněz sedm měsíců zneužíval desetiletou dívku, Dolní Kalná (1998) - farář na Trutnovsku a v Plošticích u Hradce Králové zneužil tři mladistvé, Holešov (2000) - duchovní byl odsouzen za zneužití pěti mladistvých na Kroměřížsku a Zlínsku (obětí mohlo být i více), Horní Staré Město (2002) - farář osahával tři dívky, Plzeň (2008) - 15 dívek obnažoval, osahával a natáčel církevní vychovatel, Neznámé místo (2010) - kněz byl potrestán za šíření pornografie a sexuální zneužívání, Domažlice (2012) - kaplan zneužíval chlapce, Libochovice (2013) - farář zneužil pětiletou dívku; Havlíčkův Brod (2014) - kněz byl odsouzen za pohlavní zneužití a sexuální nátlak, Přerov (2014) - farář zneužil 16 mladíků, Javorník (2019) - kněz odsouzený za zneužívání ministranta byl zproštěn obžaloby, Žirovnice (2019) - sexuální skandál v šetření. (zveřejněno na Seznamu.cz)

Nevím, co soudíte vy, ale já si myslím, že těch případů bude mnohem a mnohem více. Tohle jsou ty, co již nešly utajit. Připadá mi to jako zneužívání pravomoci veřejného činitele. Všichni takhle řvou po Babišovi, ale co se týče pedofilie a sexuálního zneužívání, byť faráři, kněží a ostatní církevní činitelé jsou taktéž osoby, působící na veřejnosti a ovlivňující veřejnost, jejich trestně právní odpovědnost je uzavřena v církevním klanu.

Proč církev nechce přiznávat pochybení a zneužívání ve svých řadách? Napadá mě myšlenka, že s potlačováním sexuálních pudů, což je naprosto proti přirozenosti a přírodě, se potýká každý církevní činitel. Proto ta ochrana. Všichni musí táhnout za jeden provaz. Přiznat, že s celibátem v katolické církvi se potýká každý, by bylo doznání k životnímu omylu v křesťanské katolické věrouce. Být věrný pouze Bohu je katolické dogma. Poklička nad sexuálním zneužíváním, obzvláště dětí, může vést k myšlence, že v katolické církvi se dějí tato sexuální zvěrstva s jejím požehnáním a jsou v církevní praxi zcela běžná.

Mamka mi vyprávěla, že na Ostravsku žil kněz. Jmenoval se Lecián nebo tak nějak. Zneužil a usmrtil pětileté děvčátko a lidé na protest proti tomuto ohavnému činu hromadně vystupovali z církve.

Lze dojít k závěru, že věrný služebník boží musí poslouchat pouze Boha. Jak by k tomu Bůh přišel, kdyby se musel dělit o jeho lásku ještě s dětmi a manželkou? S tím ovšem souvisí i otázka majetku. Ženatý hodnostář živí svoji rodinu, to je manželku a děti a ze zákona mají pozůstalí nárok na dědictví. Tím by se katolická církev, jako jedna z nejzámožnějších církví na světě, ochuzovala
.
Ovšem není tomu tak, že by se faráři, kněží a ostatní, co slouží v katolické církvi, nemohli ženit. Pravda, nemohli by sloužit jako faráři, kněží, ale se statusem jáhna (to je ženatý věřící) by mohli vést bohoslužby a provádět další služby. Nicméně to by je stálo trvalé materiální zabezpečení, kariérní růst apod. Mohli by se vrátit ke svému civilnímu povolání a bohoslužby provádět jen ve svém volném čase. Což se většině nechce. Taková láska s nimi asi nelomcuje, aby se vzdali úzké vazby s církví a vstoupili do světského života.

Ale s praktikováním celibátu jsou pak v katolické církvi sexuálně narušení jedinci. Každý se s tím vyrovnává po svém, někdo s tím má větší, jiný menší problémy.

Říká se, že kněz je prostředník mezi člověkem a Bohem. V případě, že by žil jako "plnohodnotný" (svobodný nebo ženatý podle svého vlastního uvážení, ale ničím neomezovaný) člověk, mohl by se více přiblížit lidem a pak by snad i více porozuměl svátosti manželství. Rozuměl a chápal by předmanželské sliby a realitu. A sexuální život k manželství patří. Církevní a světský život lze spojit bez nějakých excesů. Nebo je problém ještě někde jinde? Ráda si přečtu vaše komentáře.




Komentáře

  1. Aspoň někdo o tom píše o takových věcech ostatní o tom nechtějí slyšet či tomu nevěří a berou tě za blázna že takovým věcem věříš i když je to dokázané že se takové věci dějí

    OdpovědětVymazat
  2. Toto je hodně, hodně citlivé téma.
    Myslím, že tu moc komentářů mít nebudeš, neb blogerky zde spíše zajímají "drby" v té které rodině, než věci veřejné o kterých se píše.
    Chtěla jsem se jen pro zajímavost zeptat, odkud jsi čerpala ty informace, z jakého zdroje?
    Bůh musí být už hodně starý děda, jednou jsem o tom napsala básničku a byla jsem ukamenována letitými blogerkami zde, ale když se to vezme reálně, kolik je vlastně Bohovi roků?

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Bohužel si myslím, že je to realita a některé případy jsou i prokázány.

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Mně tahle úchylka v katolické církvi se zdá docela zásadní a měla by se řešit. Jsem se takhle rozohnila s jednou mou věřící kamarádkou.
    Čerpala jsem něco ze Seznamu.cz, resp. inoviny.cz a pak z článku od Brodníčka, jak píšu v úvodu, tj. časopis Týden 11/2019. Trochu jsem to zkombinovala, upravila a přidala svoje úvahy.
    Máš odkaz na tu básničku o Bohu? Ráda se na ni mrknu. Fakt skládáš dobře. Taky jsem se v článku myslím, že to byl Vznik života ve světle buddhismu, kriticky zmiňovala o Bohu.

    OdpovědětVymazat
  5. Na Ostravsku žijou knězi, kteří vraždí každý den flašku žitné. :)

    OdpovědětVymazat
  6. [2]: Zhruba 13 miliard let jako galaxie, řekla bys. Není už nejmladší. A to má ještě dobrých 6 miliard před sebou.

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Na Ostravsku žijou kněží, kteří vraždí každý den flaškou žitné
    Na Ostravsku žijou kněží, kteří vraždí a flašku žitné k tomu.

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Milý stuprume! Ty se s ním znáš nějak důvěrně. A ještě máte společnou budoucnost!
    Čím to, že u některých tvých básní, se mi ozývá hrrr, grrr, zdaf. Že bych se měla nad některými básněmi rdít?

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...