MÝTUS O STVOŘENÍ

Mnoho lidí, i když nečtou Bibli, ví, jak Bůh stvořil Adama a Evu, i když si možná neuvědomují, že existují dvě verze tohoto příběhu: jedna v plurálu, kde Bůh tvoří lidi, druhá v singuláru, která umisťuje prvního muže a ženu do zahrady Edenu. Většina křesťanů také nezná židovské tradice spjaté s Lilit, Adamovou první, odbojnou ženou, jež se s Adamem hádala a odmítala se mu podřídit ("ležet pod ním"). Když Lilit viděla, že spolu nemohou vyjít, "vyslovila Nevyslovitelné jméno a odletěla do povětří světa". Adam si stěžoval Bohu, že ho Lilit opustila, a Bůh poslal tři anděly, aby ji přivedli nazpět s těmito slovy: "Chce-li se vrátit živa a zdráva, dobrá; pokud ne, bude muset na sebe vzít to, že každý den zemře sto jejích dětí." Lilit se nevrátila s tím, že se raději utopí v moři, než aby byla poddána Adamovi. Příběh pak pokračuje objasněním původu ochranných amuletů s obrazem tří andělů, který nosí novorozenci, aby je chránil před Lilitinou kletbou (či spíše Boží kletbou uvalenou na Lilit). Podobně jako v případě dětských duchů bori se věří, že Lilit představuje obzvláštní nebezpečí hrozící ženám a dětem. Eva je tedy stvořena nikoli ze země jako Adam, nýbrž z jeho boku, aby mu byla podřízena.

V jednom oblíbeném židovském komentáři o Lilit a Evě Judith Plaskowová (a další) přepsala příběh o stvoření tak, že ženské postavy jsou zrovnoprávněny, a nepoužily Lilit jako prostředku k zastrašení žen a k jejich odkázání do submisivní role. Tak jako ve starších židovských verzích příběhu Lilit opouští zahradu, protože Adam se odmítá smířit s jejím rovnoprávným postavením. Eva "v sobě občas pociťovala schopnosti, jež zůstávaly nerozvinuté", ale v zásadě byla spokojena se svou rolí Adamovy družky a pomocnice i přes zneklidňující blízký vztah Boha a Adama, který jako by ji vylučoval. Adam již dříve přesvědčil Evu, aby mu pomohla upevnit zdi Zahrady, aby si Lilit držel bezpečně od těla, a přitom jí měl vyprávět "děsivé příběhy o démonu Lilit, který ohrožuje ženy při porodu a krade děti z kolébek uprostřed noci". Avšak v boji Adama s Lilit ji Eva zahlédne a vidí, že je to žena jako ona. Jednoho dne Eva vyleze na jabloň, kterou s Adamem kdysi zasadili, a přehoupne se přes zeď. Lilit čeká na druhé straně a potom spolu rozmlouvají dlouhé hodiny, "smějí se spolu a pláčou, a to znovu a znovu, dokud se mezi nimi nevytvoří sesterské pouto". Adam řekl Bohu, jak si Eva počíná a jak se změnil její postoj k němu. Boha to taky zmátlo: "Něco se vymklo z původního plánu." Komentář končí slovy: "A Bůh a Adam očekávali v obavách, až se Eva s Lilit vrátí do zahrady, sršící novými plány a ochotné ji celou přebudovat."

Mýtus se často liší od fikce a jiných forem vyprávění tím, že se mu nemůže připsat autor, ale rozdíl mezi oběma žánry se stírá, když jde o texty, jež mohou mít připsány své autory (Mojžíš), ačkoli obsahují prvky, jako například příběhy o stvoření, které by podle většiny definic byly charakterizovány jako mýty.

Zdroj:

Fiona BOWIE: Antropologie náboženství

Úprava: Mirijam