Přeskočit na hlavní obsah

Úspěšný medvěd a přírody souznění

Pro medvěda z cirkusu
čas odejít nastal,
vydal se on na cestu,
vychloubal se, chvástal.

Na jedné noze tančit dovedu.
Piruetu udělám na ledu.
Zvířátka lesní hlavou pokyvují,
co ten méďa kecá ve své sluji.

Medvěde, lidem jsi šaška
dělal k pobavení.
Ale kouska ducha
v tobě není.

Že jsi kejkle dělal,
jak ti kázali,
tvého ducha ubili,
zneuctili, svázali.

Zbavil jsi se okovů,
teď jsi lesa král,
toho by ses medvěde,
nejspíš nenadál.

Medvěd svobodný je pán,
koukal s pusou dokořán.
Pravdu dí huňáči,
teď již budu jinačí.

Kořist lovit budu,
budu se i rvát,
přes den tvrdě pracovat,
večer tancovat.

Včeličky mi dají medu,
vylezu na strom, to svedu.
Budu si vážit svobody krásné!
Kde se to v něm bere, to žasne.

Prochází se medvěd u vody
a užívá si svobody.
Já, souznění, příroda,
to je ta pravá svoboda.

Komentáře

  1. Svoboda dar je i prokletí,
    umíš v ní žít a nebo naletíš
    nástahám zla, s dobrem spleteš si
    všechny ty lákávé neřesti,
    vyzkoušet musíš však,
    kterému životu nakonec sbohem dáš?

    OdpovědětVymazat
  2. Potká ladnou medvědici, lapne medvědí příjici!

    OdpovědětVymazat
  3. To zní hezky :) Škoda, že takhle nežijou všichni medvídci <3

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: Uvědomit si, že v okovech žiji,
    je těžší, nežli potkat v lese zmiji.
    To na útěk se dáš,
    ale v okovech, co naděláš?Děkuji za přečtení a vystihnutí leitmotivu.

    OdpovědětVymazat
  5. [2]: Ženská v lese, to je šok,
    jsem snad blázen, jsem snad cvok?
    Medvědice funí, heká.
    Medvěd na kolena kleká.
    (Asi se chtěl pomodlit.)
    Co se dál jen bude dít?
    Medvěd selhal, příjice ho zchvátí,
    z lesa ozývá se, nejsou chlapi.S takovýmto závěrem se mi ztrácí duchaplná stěžejní myšlenka. Příjici přejí přející ...

    OdpovědětVymazat
  6. [3]: Medvěd je hrdý a statný tvor a přitom hravý a samotář. Hlavu sklopí z donucení, když jiná možnost není. Děkuji za komentář.Jsem tu krátce. Líbí se mi struktura blogu, i když technická podpora vázne a změna designu je nad moje síly (snad se vypracuji). Člověk si zde ale snad získá okruh příznivců (nebo odpůrců). O přechodu bych uvažovala, pokud bych chtěla nějakou část zkomercializovat (e-shop), ale i tak bych vazby neuťala.Neodcházejte. Ani dnes, ani zítra. Je to časově náročné, ale 2 blogy jsou řešením. A nejspíš zálohovat, zálohovat, zálohovat ...

    OdpovědětVymazat
  7. [4]:Okovy dá ti někdo jiný
    i ty sama poslat se můžeš do vězení
    a stane se to bez příčiny
    ostatních, jen z tvé naivity.Takhle by se dalo pokračovat asi do nekonečna.

    OdpovědětVymazat
  8. Věčné téma svobody a otroctví,
    vězeňství a odporu,
    silák, medvěd nejen sám,
    se společenstvím najde podporu
    k odporu. A co člověk? Jak se bránit vazalství?
    Upadneš do něj lidskou lstí.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...