Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn
Tvé verše i obrázek nemají chybu, takhle nějak si představuji vnitřní dítě... :)
OdpovědětVymazatJupí!!! Díky za komentář.
OdpovědětVymazatVtipné!
OdpovědětVymazatJe to moc hezké, UMÍŠ!
OdpovědětVymazat[3]: Děkuji. Jsem ráda, že básnička pobavila a vykouzlila úsměv na rtech. To byl záměr.
OdpovědětVymazat[4]: Děkuji. Doufám, že jste se s manželem aspoň trochu zasmáli. Všechno ok? Viděla jsem, že cesta do Prahy za vnoučátkama a kočičkama se vydařila.
OdpovědětVymazatKonečně úterní dílko, které mi ten úsměv dokázalo přivolat
OdpovědětVymazatDíky za originální zpracování tématu týdne, zařazuji do výběru na tema-tydne.blog.cz
Děkuji. Snad se touto kratičkou básní podaří vyloudit úsměv na několika tvářích.
OdpovědětVymazatHezky napsané :)
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář.
OdpovědětVymazat