Přeskočit na hlavní obsah

Osud Jacka


OSUD JACKA




1. kapitola: Jackova nová společnice


Hlavou Jackovi probíhaly sny plné děsu. Škubal sebou, až se nakonec probudil. Celé roky jim vzdoroval, ale nyní mu nedovolily spát. Jistotu však necítil žádnou. Usilovně tedy pátral ve sklepě, zda nenajde nějaké vysvětlení. Z ničeho nic uslyšel praskání prken. Náhle se propadl. Silný proud vody ho vtáhl do jiného světa, kde potkal krasavici, o níž pořád snil. Jeho touha byla naplněna jako pohár - oslovil ji.

"Ahoj, jaké je tvé jméno?" Kráska se mile usmála a odvětila: "Lenka". Lenčin hlas zněl tak překrásně. V tu chvíli ho napadlo, že ji ukáže město, ve kterém žije. Hledal cestu, kudy se vrátit zpět. Velmi tiše ho pozorovala.

"Už to mám!" radostně zvolal. Spatřil šedé kameny, které vyčnívaly z průzračné vody. Skákali po nich, až se dostali na místo, jaké Jack dobře znal. Dostal výborný nápad. Opodál stála dvě kola. Využili šanci, kola si na chvíli zapůjčili. Nasedli na ně a šlapali lesní cestičkou. V okamžiku, kdy se začalo stmívat, zastavili. Jack se starostlivě zeptal:" Už nevidíme cestu, bylo by nerozumné pokračovat dále. Chtěla bys tady přespat?" "Ne, nemůžu. Musím domů, naši by mně zabili." "Nepřeháněj, nic si nebudou pamatovat, poněvadž umím kouzlit. Mohu je očarovat kouzlem zapomnění"zalhal. Později večer dívka usnula. Hlídal ji, cítil se za ni zodpovědný. Chodil sem a tam. Sedl si na kámen. Užíval si výhled. Viděl měsíc, jak lemuje vrcholky hor, menhiry, zelenou trávu, skály stojící v dáli. Nechal se unést výhledem a zapomněl vše důležité. Po chvíli se vzpamatoval. Jackova mysl se nažhavila jako plamen a v duchu si začal povídat: "Musím hlídat, já blb. Co když se něco stane? Třeba bude znásilněna nebo ji bude ublíženo či může být unesena nebo roztrhána vlky?"

Zkontroloval Lenku. "Uf," povzdychl hluboce. "Je v pohodě." Neopatrným krokem ji vzbudil. Ospalá víčka otevřela dokořán. "Promiň mi to," pravil Jack. Mávla rukou a odvětila: "To nic, stejně jsem nechtěla spát. Chytil ji za ruku a pravil:" Pojď, něco ti ukážu!" Lenka mu nevěřícně podala ruku. Obezřetně vcházeli na místo. Jack tady před malou chvílí byl. Spolu si sedli na zploštělý balvan, který byl poblíž. Zamilovaně hleděli na zapadající měsíc. Jack se pomalu přitulil. Lenka mu to oplatila. Strávili mnoho času společně. Objevovali různá okolí.
pokračování příště

Štítky

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

KRESLENÍ PRO VĚK 12 A VÍCE

To by člověk nevěřil, co dělá stínování a vhodná volba tužek a pastelek. Zaznamenat dynamiku a světlo je v kreslení docela problém. Musím si ještě obstarat blender pro zesvětlování a thunder pro tmavá místa na kresbě pro získání tmavého efektu. Existuje i pastelka pro plynulý přechod barev, může se hodit. Maluji zatím do sešitu, skicáky zatím nepoužívám. Začnu tehdy až si budu myslet, že kresba získá na kvalitě. Na ten pel mel co zkouším, je sešit vhodný a vleze se do něho více kreseb, i nepovedených. Papír to skousne a já budu vidět, kde se stala chyba. A prvních pár začátečnických obrázků pro dospívající mládež a starší: Obr. 1: Dívka, panda Obr. 2: Dívka s deštníkem Obr. 3: Dívka s flétnou Obr. 4: Chlapec, země, skála Obr. 5: Kříž s andělskými křídly Obr. 6: Matka s dítětem Obr. 7: Dvě slečny a Ježíš Obr. 8: Most s krajinou Obr. 9: Silnice s alejí Obr. 10: Oslava kostlivce Obr. 11: Pistole, hlava koně Obr. 12: Tygr Tak to je vzorek mých prvních...
24 komentářů
Další informace

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...
22 komentářů
Další informace

OD PODZIMNÍ DOVOLENÉ K VÁNOČNÍ ZDRAVICI

Od poloviny září jsme ještě proskakovali vlny ve Středozemním moři v Turecku. Minimalistický pokojík v hotelu Sun Beach Park v malebném městečku Side, tentokrát bez balkónu, nám poskytoval tento výhled. Obr. 1: Pohled ze Sun Beach Park V přízemí byla dostatečně velká recepce, obývaná i zvířecími hlídači, kteří byli na každém kroku – kočky. Obr. 2: Kočka z recepce Když turisté odešli a písečné pláže zely prázdnotou, hlídala na vyhlídce kočka. Bystrým okem kontrolovala, zda neuvidí něco k snědku, nebo sledovala dění kolem.  Obr.: 3: Kočka u moře Cestou k Apolonovu chrámu jsme potkali v podvečerních hodinách kočku a ježka. Chtěli jsme zachytit jejich hrátky, ale jakmile jsme se přiblížili s fotoaparátem, ježek se schoulil do klubíčka.                                 ...
12 komentářů
Další informace