Přeskočit na hlavní obsah

Osud Jacka


OSUD JACKA




1. kapitola: Jackova nová společnice


Hlavou Jackovi probíhaly sny plné děsu. Škubal sebou, až se nakonec probudil. Celé roky jim vzdoroval, ale nyní mu nedovolily spát. Jistotu však necítil žádnou. Usilovně tedy pátral ve sklepě, zda nenajde nějaké vysvětlení. Z ničeho nic uslyšel praskání prken. Náhle se propadl. Silný proud vody ho vtáhl do jiného světa, kde potkal krasavici, o níž pořád snil. Jeho touha byla naplněna jako pohár - oslovil ji.

"Ahoj, jaké je tvé jméno?" Kráska se mile usmála a odvětila: "Lenka". Lenčin hlas zněl tak překrásně. V tu chvíli ho napadlo, že ji ukáže město, ve kterém žije. Hledal cestu, kudy se vrátit zpět. Velmi tiše ho pozorovala.

"Už to mám!" radostně zvolal. Spatřil šedé kameny, které vyčnívaly z průzračné vody. Skákali po nich, až se dostali na místo, jaké Jack dobře znal. Dostal výborný nápad. Opodál stála dvě kola. Využili šanci, kola si na chvíli zapůjčili. Nasedli na ně a šlapali lesní cestičkou. V okamžiku, kdy se začalo stmívat, zastavili. Jack se starostlivě zeptal:" Už nevidíme cestu, bylo by nerozumné pokračovat dále. Chtěla bys tady přespat?" "Ne, nemůžu. Musím domů, naši by mně zabili." "Nepřeháněj, nic si nebudou pamatovat, poněvadž umím kouzlit. Mohu je očarovat kouzlem zapomnění"zalhal. Později večer dívka usnula. Hlídal ji, cítil se za ni zodpovědný. Chodil sem a tam. Sedl si na kámen. Užíval si výhled. Viděl měsíc, jak lemuje vrcholky hor, menhiry, zelenou trávu, skály stojící v dáli. Nechal se unést výhledem a zapomněl vše důležité. Po chvíli se vzpamatoval. Jackova mysl se nažhavila jako plamen a v duchu si začal povídat: "Musím hlídat, já blb. Co když se něco stane? Třeba bude znásilněna nebo ji bude ublíženo či může být unesena nebo roztrhána vlky?"

Zkontroloval Lenku. "Uf," povzdychl hluboce. "Je v pohodě." Neopatrným krokem ji vzbudil. Ospalá víčka otevřela dokořán. "Promiň mi to," pravil Jack. Mávla rukou a odvětila: "To nic, stejně jsem nechtěla spát. Chytil ji za ruku a pravil:" Pojď, něco ti ukážu!" Lenka mu nevěřícně podala ruku. Obezřetně vcházeli na místo. Jack tady před malou chvílí byl. Spolu si sedli na zploštělý balvan, který byl poblíž. Zamilovaně hleděli na zapadající měsíc. Jack se pomalu přitulil. Lenka mu to oplatila. Strávili mnoho času společně. Objevovali různá okolí.
pokračování příště
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  
18 komentářů
Další informace

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...
11 komentářů
Další informace

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...
13 komentářů
Další informace