Přeskočit na hlavní obsah

Osud Jacka - 3. pokračování

Oba bohužel přerušila jízda lokomotivy táhnoucí málo prostorné vagony s meči, štíty, odolným brněním, přilbou, královskou korunou pomalovanou určitými živočišnými stříbrnými zřetelnými symboly. Bojový lev znamenal útočnou vlastnost. Čilý hravý lachtan zase hravost a pruhovaná zebra rychlost. Chytrá sova bystrý rozum, hnědý medvěd vztek, pes rasa boxer kamarádství, šedá kočka zkušený zrak za okolností tmy, černý býk tvrdohlavost, pomalá želva hodně dlouhý věk. Tyhle předměty vezl vlak do moderní části proslulého města Fantazie. Jmenovalo se tak, protože bylo jasné, že díky ní nosí takový název. Obsahovalo svislou kolonii kovových splasklých úzkých budov. Vchod těchto staveb byl založený na dotyku ruky. Vzadu za rohem ulice Třešnice se rozprostíral binec opotřebovaných cigaret včetně zákonných i nezákonných návykových drog. Nebe bylo černé, ovály na obloze sytě růžové, krychle světle červené, jinak samá šeď. Jediný dopravní prostředek porouchaná zrezivělá tramvaj, jímž jel právě dnes Jack, projížděla obloučkovým tunelem po poškozených špinavých kolejích od zkažených potravin přes pole až k pobřeží. Tlampač oznámil zastávku Stará loděnice.

Zde pochopitelně byly historické lodě. Poblíž nich stánek, kam se dával slušný balík peněz, za což si koupil vstupenky do staromódní zcela prázdné lodi obklopeno krabicemi a masivními provazy. Jejím kormidlem nijak zvlášť znepokojený otáčel, prostě řídil podél chladných skal. Přitom si pžipomínal opuštění nové společnice - elfské bytosti. Mořská vlna, jejíž proud roztříštil Jackovo plavidlo, smetla plachetnice uspořádaných natěsno vedle sebe. Vzápětí žuchl na dno hlubokého moře, zatímco žralok žral spoustu ryb. Ty žraločí zuby rozkousávaly pravidelnými předkusy ono rybí maso, v čemž y vyšlehla lepkavá tekutina ve tvaru dívčí hlavy. Tyhle Jackovy halucinace zesilovaly na intenzitě přetrvávající ze svých současných krutých myšlenek, jakým se bránit neuměl a začal ztrácet dech a vědomí. Náhle se k němu zespoda vynořily ocasy mořských panen, kterých se malátně chytnul.


Nahoře rozsáhlý, prostorný prostor jeskyně natolik, že by se tam vešel obrovský počet tlustých krav, vyplňovalo poměrně moderní vybavení, což mu pomohlo přežít. Kamenitý povrch pokrývalo husté bahno, do něhož vpadl, jakmile ho vymrštilo plno ocasů. Ušpiněný tedy vstal a porozhlédl se po okolí svým ostřížím zrakem. Prostředí většinou obklopovalo hejno much číhajících poblíž jeskynních stěn pomalovaných obrazci srstnatých mamutů včetně usměvavých tváří neznámých pravděpodobně laciných přitažlivých žen dříve asi nahých kromě spodku obalený listy nadměrně vysokých palem ostrova takzvaného sídla kletby vyvolané pomocí prastaré účinné magie nejmocnějších živlů. Když učinil sebemenší pohyb noh, mouchy se rozletěly a zatarasily mu průchod ven. Přece jen zbyla nepatrná naděje, že by našel díru plnou hmyzu, čehož také dosáhl a plíživě jí prolézal pomalým tempem. Odstrkoval veškerý útočný hmyz slabou silou vyplýtvanou náročným cestováním. Cesta se zdála nekonečná, jakoby se proměnila ve vesmír. pokračování příště

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

VÝSTAVA ALFONS MUCHA

Nedávno jsem navštívila výstavu v mém rodném městě v Ivančicích, kde se narodil 24. července 1860 i malíř světového jména Alfons Mucha. Žil v období secese, a to ovlivnilo i jeho tvorbu. Jeho práce zobrazují především ženskou krásu. Jeho otec Ondřej byl vyučený krejčí, pocházel z vinařské rodiny a v pozdějším věku působil jako soudní úředník v zadním traktu budovy v Ivančicích. V bývalé budově soudu se nyní konají výstavy významných osobností města Ivančic. Nejznámější jsou Alfons Mucha a český herec Vladimír Menšík. Ondřej poslal syna Alfonse na Slovanské gymnázium do Brna. Pražská akademie mu byla zprvu odmítnuta z důvodu nedokončené střední školy. Školu nedokončil ne v důsledku svého zdravotního stavu, jak prohlašoval, ale pro velký počet neomluvených hodin. Dobré známky měl Mucha z kreslení a ze zpěvu. Přesto Muchovy tvorby si všimnul profesor Lhota. Po školním neúspěchu působil Alfons Mucha jako písař u soudu v Ivančicích. Jedna z jeho prvotin bylo zhotovení divadelní dekorace pro

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn