Přeskočit na hlavní obsah

Osud Jacka - 2. pokračování

Brána démona vypustila cosi čirého, co teď jej ovládalo velmimocnými čáry. Třáslo jím nadpřirozenou silou dávno mrtvé obludy z dávných dob, která před dávnými lety ovlivnila tisíce osobností čistého dobra. To zabránilo miliardám katastrof, u kterých se záhadně zjevil Jack, jakému rozbušila srdce elfka zázračným lektvarem. Bezvládně ležel uprostřed pohádkové říše neboli ráje. Svýma hebkýma rukama příjemně hladila Jackovu bílou tvář. Líbala ho. Probouzela pocity vzrušení, uspokojení. Vina však, že podvádí, nepřišla vůbec. Přece se dávno rozešli.



Až šlo mluvit, promluvil.

"Dík, ale známe se jenom krátko."

"Jo, promiň."

"Hele umíš lovit divokou zvěř?"

Opět omámený událostí předchozího dne místo odpovědi zaťatými pěstmi bušil všude možně. Polekaně naznačila, že se určitě musí zabavit nenásilnou činností. Proto pěstoval různé druhy celkem zajímavých bylin. Právě ony zastavily šíření nemocí rozšířených morem. Často mu dělala společnost. Přitom si připadal, nejlépe než kdy dřív. Učila jej marně, co chtěla, protože vnímal jenom její nádhernou přítomnost, o kterou by stál každý člověk. Zkoušel vymýšlet milostné básně, kvůli ní. Kdyby však zradila, snesl by to? Nebyl by v tom případě šílenec- vrah, který, by bral životy s psychickou bolestí jako ti násilníci, jací Jackovi zkazili život? A co krásná Lenka? Zvládne to sama? Říkal lež jako vysokou věž? Mýlil se? Má tuhle odsunout stranou, i když se s ní náramně baví? Beznadějně hledat své počáteční děvče zrovna tady? Mělo by to vůbec smysl? Miluje tu druhou, která je možná ještě hezčí? Anebo zbožňuje obě dvě stejnou vášnivou láskou? Ano? Ne? Tyto otázky zůstaly věčnými otázkami. Když mu nabídla soulož, nová myšlenka ho tížila, ale přesto nabídku přijal. Byl nervózní, protože neměl ani potuchy, jak se přesně dělá ta nechutná činnost podle některých výrostků, kterým většinou přijde legrační každá pitomost týkající se hnusných věcí a běžné funkce - milování. Samozřejmě těm vyzrálejším se soulože zdají úplně normální a jsou posedlí hledáním svých snů. Jack si ji užíval tak moc, že vypudil své zlé myšlenky.
pokračování příště

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...