Přeskočit na hlavní obsah

POVELIKONOČNÍ

Tak už se mně nějak nechce sledovat každý večer v 19,00 hodin sedmilháře, jak říkám Televizním novinám kdekoliv, nejen na ČT 1.

Hlásím: „Po velikonocích bude klid. Nic zvláštního se dít nebude.“

Zapnu zprávy a aby člověk neměl dojem, že se nic neděje, hlasatelé oznamují odchod ministra zdravotnictví.

Na mysli mi vytane přísloví: Dva se perou, třetí se směje. V upravené podobě: Dva se smějí (premiér a prezident) a třetí se má dobře (Covid). Jen hostitelé neví, zda se mají smát nebo plakat.

Hlavně ZDRAVÍ!!!



 

Komentáře

  1. Lépe je upravit přísloví: Psi štěkají, ale karavana jde dál.
    PES štěká, ale kovid jde dál.
    I když PES prý už je zrušen.
    Kdo bude jmenován rasem čili pohodným vulgo antouškem?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rasem by mohl být zrušený pes buldog má rád děti, tak raději rotvajler válečné plemeno, ale nouzový stav skončil ...

      Vymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Co přišel Covid přestala jsem se dívat na zprávy a později i na ostatní program a na televizi vlastně už jen utírám prach.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přemýšlel jsem, kde se ten prach pořád bere, a mám teorii, že mnozí lžou, až se jim od huby práší :-).

      Vymazat
    2. Teď už to vysvětluje ... 😊

      Vymazat
  4. Odpovědi
    1. Dnes jsme si dali pravé plechovkové - ležák. Přišlo k duhu. 😉

      Vymazat
  5. Ministři se střídají, ale příroda si dělá co chce

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento poslední je velice vstřícný k politikům i k viru.

      Vymazat
  6. Jak na válečné frontě, situace se mění každou minutou.

    OdpovědětVymazat
  7. Myslím, že se má dobře i premiér, i president i další sběrači funkcí v politice, neboť koryta jsou pořád ještě plná....

    OdpovědětVymazat
  8. Týhle hnusný lahůdky se hned tak nezbavíme, i když je to smutný, musíme se prostě nějak s tím naučit žít. A místo, aby nás to naučilo pokoře k životu, vidíme to šílený kino, co se děje kolem nás.
    Můžeme tedy ještě doufat v zázrak, že to snad samo zmizí, ale to je asi tak všechno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budeme se muset naučit s tím žít a bohužel se také nějak srovnat s naší politickou scénou. Tady už není nikdo normální ...

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...