Přeskočit na hlavní obsah

ESO V RUKÁVU

Dnes v 8:34 | Mirijam
Začnu vtipem od Izera.

Lidožrouti chytnou Američana, Rusáka a Čecha. Přijde šaman a říká: "Tady máte každý dvě křišťálové koule, když mně s nimi předvedete něco, co jsem v životě neviděl, tak vás pustíme. Dá jim na to každému týden. Po týdnu přijdou do toho slaměného domečku a tam sedí ten Rusák, zkřížené nohy, ruce dole a koule kolem něj lítají a šaman říká: "Tohle dělám každý den, když se jdu modlit." "Sežrat, odchod." Přijdou k Američanovi. Ten tam sedí a píská si americkou hymnu a ty koule do rytmu americké hymny se pohybují ve vzduchu. A on říká: "To je pro mne jako rozcvička. Slabý. Sežrat." Jde k tomu Čechovi, vyleze ven a říká: "To jsem v životě neviděl, ty vole. To jsem v životě neviděl. Ten idiot za týden jednu ztratil a jednu rozbil."

Ale zpět k tématu.

Na partičce pokeru sedí Američan, Evropan, Číňan a jeden maličký, téměř ho není vidět za stolem. Zastupuje korunu. Jakoukoliv korunu.

Donald Trump se chvástá: "Jsme největší, nejsilnější a nejvlivnější na světě," bije se v prsa. "Jsme největší a nejbohatší velmoc světa. My s těmi teroristy zatočíme. Nám nikdo nebude říkat, co máme dělat. Postavíme pro Mexičany zeď. Náš business se rozvíjí, naše ekonomika má stoupající tendenci. Dokladují to čísla na newyorské burze.

Merkelová mu sekunduje: "Jsme nejsilnější evropskou zemí. Můžeme přijmout uprchlíků, kolik chceme. To my určujeme pravidla Evropské Unie. Když brexit, tak brexit. Dáme to těm Angličanům pocítit. Jenom tak neodejdou."

Bezejmenný Číňan se přidává: "My hájíme zájmy naší komunistické strany. Jdeme ve stopách Mao Ce-tunga. Žádná práva, žádná demokracie. Makat se bude. Jsme nejlevnější síla na světě. Naše zboží a výrobky od nás odebírá celý svět. Naše ekonomika stoupá strmě vzhůru. Patříme k asijským tygrům. Na nás nikdo nemá."

A maličký titěrný, čtvrtý do party, hájící koruny a zaměstnávající pomazané hlavy celého světa nesměle prohlásí: "Já se tak nevychloubám, že jsem nejmocnější, nejbohatší, že vládnu celému světu, že poručím větru, dešti, že jsem, jak prohlašuje každá lidská bytost, nejdokonalejší a nejmoudřejší na této planetě."

A vytáhne eso z rukávu: KORONAVIR. "Jsou nás biliony a chceme žít. Také máme právo na život. Hledáme svého hostitele."

Nepodceňujme nebezpečí malých, dělejme to podstatné a přehodnoťme svou dokonalost. A přeji nám všem, aby to byl člověk, kdo poslední vytáhne eso z rukávu a zvolá: "Vracíme se k normálnímu životu bez velkých ztrát na životech."



Počet komentářů: 4

Komentáře

  1. Zda se ze koronavir poněkud vyklizi pole.. A média si budou muset najít jinou "hračku"

    OdpovědětVymazat
  2. Nová hračka - sucho a naproti tomu povodně.

    OdpovědětVymazat
  3. Dobré přirovnámní a zdá se mi, že jaksi se hodí do současné situace...♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koronavir tu s námi bude. Někde spí, někde doutná. Musíme se naučit s ním žít.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

Oslava narozenin: melounová žába a dětský smích v Komunitním centru Maják

Vítejte u dalšího příspěvku z mého blogu! Dnes se s vámi podělím o zážitek z jedinečné oslavy narozenin , která se konala v křesťanském komunitním centru . Toto centrum, s láskou zbudované americkými misionáři, slouží křesťanům všech věkových kategorií a je pravým pulzujícím srdcem komunity. Oslavencům bylo dohromady 100 roků, padesát na padesát. Manželé se narodili ve stejný den, stejný měsíc a stejný rok. Neteř se narodila odpoledne, její manžel dopoledne, ale protože se narodila o čtrnáct dní dříve, tak ve skutečnosti není mladší, ale starší, jak nám složitě vysvětlovala. Oslava začala krátkou modlitbou, kde mladý kazatel s roční dcerkou v náručí děkoval Bohu za jídlo, pití, přátele a krásný den. Komunitní centrum je skutečně skvělým místem. Pro mládež nabízí nepřeberné množství aktivit – je tu plážový volejbal , hřiště na košíkovou, malý fotbal i tenis . Není divu, že se mladí křesťané vždycky těší na setkání! Kromě sportovních vyžití se zde konají i tábory a mnoho využí...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...