Přeskočit na hlavní obsah

BARVY V NÁS

1. dubna 2020 v 8:50 | Mirijam 
Nevím jak vy, ale já mám v sobě několik barev a zajímavé, že všechny budou totožné s těmi vašimi. Mám v sobě červenou krev, žlutou žluč a moč, hnědé h…o a zelené výkaly, když je mi zle. Modrou nepostrádám - mám modré oči, jako moře. Šlechtického původu nejsem, tak místo modré mi teče červená krev.

Chtěla bych být zlaté dítě, zlatá maminka, zlatá babička. Ale zlato v sobě nemám, přestože mnozí mi říkají, že jsem zlatíčko. Ani stříbrná medaile nevyhrává. Jsem čistá a bílá jako lilie, ale duši černou mám. Přítel mi říká myšičko. Tak určitě mám nějaké indicie, které inklinují k šedé barvě. Možná jsem šedá eminence.

Jaké barvy vyzařuji? Pokud umíte otvírat třetí oko, tak zjistíte, že kolem mne většinou září bílé světlo - vyrovnanost, klid, taky možná lenost. Když mne někdo rozpálí do běla, tak kupodivu, nevyzařuji bílé světlo, ale jsem obklopena červenou aurou - barvou agrese a krve, připravena na boj. Červená souvisí s ohněm, peklem a sexem.

Jaké barvy se mi líbí?

Líbí se mi modrá, spíše výrazná modrá. Říká se, že je to chladná barva. Určitě bych si nevymalovala ložnici modrou. Raději nějakou teplou, například oranžovou barvou, která šíří dobrou náladu a červené záclony s červeným osvětlením kolem lože. To se pak mohou dít věci! Modrá působí na centrum bolesti v mozku, pomáhá při migréně.

Další barva, která má u mne zelenou, je zelená. Je to barva přírody, jara, růstu, energie, vitality. Zelená je účinný lék na stres. Zpomaluje srdeční tep, trochu snižuje krevní tlak a má blahodárný vliv na vegetativní nervovou soustavu.

Nesnáším červenou a žlutou. Červená, byť módní barva a vhodná pro ženy, mi nesluší a vyhýbám se, abych nějaké oblečení měla červené, ani doplňky. Žlutá, přestože je to barva slunce, představuje žárlivost a svár. Vyzařuje teplo a pohodu, ale je to barva, která mi nejde k pleti.

Černá barva působí smutečním dojmem, ale kupříkladu černý kostým je prudce elegantní. A s bílými doplňky nemá chybu.

Zkoušela jsem si test: Jaká jsi barva


Nejsem barva. Jsem ženská z masa a kostí.

Ale vyšlo mi, že podle odpovědí preferuji zelenou.

Podle tohoto testu zelená je barvou přírody, rovnováhy, klidu a naděje. Působí uklidňujícím dojmem. Pohled na zelenou barvu napomáhá regeneraci a načerpání nové síly. Lidé mající tuto barvu budou ochotni rozdávat lásku a pomáhat motivovat ostatní.
Počet komentářů: 16

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...