Přeskočit na hlavní obsah

Pod stromečkem

Již poněkolikáté si Vánoce ohýbáme, jak se nám líbí. Tradice, netradice. Tak i letos jsme vyrazili na Štědrý den k dceři, lososa pod paží. Časově se nám zamlouval vlak - RegioJet. Nebyla jsem si zcela jista, zda jízdenky Českých drah budou platit, tak jsem se zeptala u okénka. Syn šalinkartu (předplatní jízdenku) nemá, platil plné jízdné.

Nastoupili jsme. Po chvíli nás nově příchozí cestující s úsměvem na rtech vyhodili, že mají zakoupenu místenku. Nic naplat, odebrali jsme se do dalšího kupé. Přišla průvodčí. Bedlivě kontrolovala jízdenky. "Vy, pane, máte být ve vagónu číslo 5, a vy, paní, ve vagónu číslo 4," obořila se na nás. "Pro tentokrát vám to prominu." Ani na vánoce jsme neměli cestovat spolu. A to se vidíme jednou za 3 - 4 měsíce. A pán u pokladny nám tuto záludnost neprozradil.

Přítel od dcery připravoval jídlo. Byli jsme spokojeni. Skládali jsme píseň a vybírali vhodnou melodii pro narozeninovou párty a zazpívali nějaké koledy. Připili jsme na šťastné a veselé vánoce. Ovíněni jsme chvátali městem. Dárky pod stromečkem rozbalujeme u nás, protože tam se scházíme všichni.

Po zkušenosti s jízdou tam si syn raději zakoupil jízdenku online, shodou okolností zase na RegioJet. Dorazili jsme na nádraží a vlak měl 68 minut zpoždění. Teď jsme nevěděli, jestli máme jízdenku zrušit a využít další spoj, kdyby jel dříve.

Šli jsme to rozchodit do města. Nafotili jsme večerní město se stromečkem, betlém a ozdoby.

Zpoždění se změnilo, takže syn si zakoupil raději i druhou jízdenku. Stejně jsme nevěděli, čím jsme vlastně jeli, ale žádné rozsazování nebylo. Akorát syn jednu jízdenku nezrušil, takže vyhodil necelých 50,- Kč.

Rozdávání dárečků probíhá 25. prosince. Křepčí tam Ježíšek v čepičce, tedy já. Vánoce neprožívám nijak silně, dokonce jsem tak hluboko klesla, že už se ani nesnažím s hadrem v ruce týden před vánocemi leštit, co uvidím. Jsem bez stresu a těším se, že jsme se zase po roce sešli. Letos jsem dokonce upekli s přítelem, který statečně pomáhal, linecké, kokosové a rumové kuličky s Margotkou, pusinky, vanilkové rohlíčky a slané tyčinky, protože jsem zaměnila listové těsto za linecké. Všechno je to od l, že ano?

Překvapení pro dospělé se nekonalo, protože všichni věděli, co dostanou. Jen Ježíšek měl u mladíka číslo 3 zpoždění a zůstal v Šanghaji na letišti. Ještě že si přál i jiný než čínský dárek. Dostal prsten z Pána Prstenů. To bylo radosti. Začal odříkávat: "Jedno kouzlo všechno zhatí a tma vás nepohltí a budete …" nevím, jak to pokračuje, ale byl nadšený. Nejmladší dívka se rozplakala, že dostala růžové tričko s nápisem SLADKÁ od Doriana. Druhá dcera poznamenala, že neví, jestli pláče proto, že dostala jenom tričko, nebo štěstím. Byly to slzy štěstí. Radostně tiskla triko k sobě a nikomu ho nechtěla dát. Ani vyzkoušet.

Zahráli jsme si piškvorky, každý s každým. Nevěděla jsem, že tato stolní teď 3D hra může vyvolat takové veselí. Znám ji jako prastarou hru, kdy jsme ji hráli ve škole a škrtali po papíře. K naší oblíbené hře "Hádej, kdo jsem?" jsme se ani nedostali. To každému je přiděleno nějaké zvíře, pták nebo ryba, název se nalepí na čelo a dotyčný má hádat, co je formou otázek. Např. mám čtyři nohy? Žiji v lese, ve vodě? Mám rohy? Lezu po stromech? Létám? Apod. Otázky musí být formulovány tak, aby se odpovídalo ano nebo ne. V případě ne se přikročí k dalšímu. Hraje se tak dlouho, až jsou všichni identifikovaní.

Já mám největší radost, když mohu děti potěšit. Sice už si několik let slibujeme, že hodnotu dárků přehodnotíme, nebo budeme dávat společný kvalitní dárek pro jednoho, ale zatím vánoce mi vždycky udělaly vítr v peněžence. Ale jsme spokojeni, popovídáme si i s těmi, se kterými se vidíme jednou za čas, stromeček svítí, světýlka blikají, kočky se pudrujou …

A moje dárky? Chytré hodinky, které mi budou měřit fyzickou aktivitu, mi udělaly radost. Prý se s nimi mohu i koupat. Potápět se nebudu, leda ve vaně. Nemám tak hluboký ponor, takže vydrží.

A retro rádio, které jsem si přála, abych mohla přehrávat ještě kazety? To dorazilo 2. ledna. Navíc má ještě USB, takže budu moci přehrávat, možná i nahrávat i z flashky (nebo z flašky: "Lahvinko, lahvinko, řekni mi, jakou písničku tam na dně ukrýváš?"). No není to paráda?


Komentáře

  1. Vidím, že máš podobné zkušenosti s vlaky jako já Já vůbec neumím cestovat, nějaké místenky nemístenky nechápu a vždy když jedu, tak to má zpoždění. Jinak na Vánocích je vždy nejkrásnější, když se všichni sejdou pohromadě - ale hlavně musí být dobrá nálada a žádné rodinné hádky :))

    OdpovědětVymazat
  2. Když jsem viděla zprávy o změně poskytovatele, bylo mi lidí, co jezdí vlaky pravidelně, fakt moc líto. To by docela masakr.
    Až na to cestování jste měli hezké Váncoce...:)

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Aha, nejsem sama. Asi taky jezdíš ze směru Jeseník, Olomouc, Šumperk - katastrofa. Vánoce jsou hezké, když je pohoda.

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Doufám, že si to sedne. Má to být zkvalitnění vlakových služeb. Ale ty obstrukce. Skoro jak u nás v parlamentu.
    Vánoce jsme si užili. Mladému jsem avizovala, že to s upírkou neklapne, takže nebyl naštvaný. Za 3 týdny má narozeniny a dárek (bunda) už dorazil.

    OdpovědětVymazat
  5. Železničáři jsou mistři chaosu.
    Na ně jsou tvoje nové chytré hodinky krátké.

    OdpovědětVymazat
  6. Ani nevím, že jdou udělat místenky na vlak. Vždy když vlak měl kupé tak jsem si někam sedla a když neměl tak jsem si sedla taky na vybrané místo, kde nikdo nebyl.
    Rádio je pěkný dárek :) Ještě z mládí máme hromadu kazet, které rádi posloucháme, co jsme na mě namluvili....

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Jj. A to ještě nemohli hlásit "závada na trati je mimo území České republiky."

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Ano, jdou, za příplatek. Především u dálkových nebo mezinárodních spojů.
    Také mně přijde líto kazety vyhodit, když mezi nimi jsou srdeční záležitosti. Ale když už jsem dostala retro-sofistikovanou verzi s mechanikou na kazetu a na flashku, bláhově jsem doufala, že budu moci přehrát  pásky na flash. Omyl. Jde nahrávat z různých médií pouze na kazetu. I tak radost neskutečná.

    OdpovědětVymazat
  9. V cestování vlakem mám obrovské mezery ve vzdělání. Od té doby, co jsem naposledy jela vlakem, uplynulo už mnoho a mnoho let. Na případnou mou cestu budoucí budu muset mít zkušeného průvodce, neb mám silný pocit, že bych neuměla už dveře od vlaku ani otevřít, ani zavřít...

    OdpovědětVymazat
  10. [9]: To je někdy taky drama, protože i otvírání dveří se liší vlak od vlaku.
    A pro mne je dosud záhadou: Tuhle stanici vlak projíždí. Zastávka je na znamení. Musela bych se zeptat, protože nevím, kde je tlačítko zastávka na znamení. Nerada bych zastavila celý vlak ...

    OdpovědětVymazat
  11. Je to paráda! Dnes bych si zatím cestování vlaky nelajzla, ač jinak cestuju vlakem ráda. Tak - pro vždycky jen správnou cestu a dárky tak akorát

    OdpovědětVymazat
  12. Toz hlavně že je pěkné naddleni.. A ať si to každý udělá jak chce, každému co jeho jest.. A jeslí jsem pochopil bylo i tro ha toho překvapka..

    OdpovědětVymazat
  13. [11]: Děkuji za komentář. Zeť také upřednostňuje vlaky před autobusy. Kvůli záchodům. A dárky potěšily.
    Přeji zdraví, pohodu a chuť do psaní a focení i v tomto roce!!!

    OdpovědětVymazat
  14. [12]: Nadílení bylo. Akorát u mladého jsme museli improvizovat, ale očividně vůbec mu to nevadilo.

    OdpovědětVymazat
  15. S vlaky je koukám radost i na vánoce

    OdpovědětVymazat
  16. [15]: Stále. A pak jako v tom filmu: "Nezastavujeme, máme zpoždění!!"
    A to se mění každou minutu.

    OdpovědětVymazat
  17. Vždycky jak oznámí zpoždění 65 minut, jako kdyby se nechumelilo

    OdpovědětVymazat
  18. [17]: Ono nechumelilo, ale pršelo. Že by vlaky reagovaly na počasí?

    OdpovědětVymazat
  19. " Stromeček  máme  hned za  barákem !
    Já  čekal  jsem  pod   ním  furt
    na  dárek  ňákej !"Křičeli  na  mne  tam  ze  oken  lidi :
    " Dole  tě  Ježíšek  neuvidí !"" Vlezu  tam !  navzdory  větru !
    ( stromek  má  třicet  metrů )Džimm  Wšiffka  již  sedí  na  vrchole
    a  křičí  tam  Ježíšku  !!!
    tady jsem  wole !!Chci  čepici,  sáňky  chci... a  nové  gatě !!"... To  Ježíšek ?  ozvěna ?( zní :  " Seru  já  na  tě !" )... když  se  to  ozvalo  popáté,
    řve  Wšiffka  Džim  :  "  Ty  jeden  hulwáte !!"Hoch  v rozčilení  sjel  pod vzrostlý  modřín !
    " Prdím !  se  v  životě  nepomodlím !takto mne  ničema  ožulil !"...... kol  jdoucí  dvě  báby  se  křižují !

    OdpovědětVymazat
  20. Džim je jako gin. Objeví se všude, kde se otvírají lahve.Jak k tomu přijde chudák hošík,
    v ruce třímá zase prázdný košík.
    Až k vrcholu se škrábal, lez
    a objímá ho zas jen vzrostlý les.Ježíšek si naň brousil zuby,
    taky už nevěděl, kudy z nudy,
    když na něho takhle kálí,
    ať jde domů a za pecí se válí.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

VÝSTAVA ALFONS MUCHA

Nedávno jsem navštívila výstavu v mém rodném městě v Ivančicích, kde se narodil 24. července 1860 i malíř světového jména Alfons Mucha. Žil v období secese, a to ovlivnilo i jeho tvorbu. Jeho práce zobrazují především ženskou krásu. Jeho otec Ondřej byl vyučený krejčí, pocházel z vinařské rodiny a v pozdějším věku působil jako soudní úředník v zadním traktu budovy v Ivančicích. V bývalé budově soudu se nyní konají výstavy významných osobností města Ivančic. Nejznámější jsou Alfons Mucha a český herec Vladimír Menšík. Ondřej poslal syna Alfonse na Slovanské gymnázium do Brna. Pražská akademie mu byla zprvu odmítnuta z důvodu nedokončené střední školy. Školu nedokončil ne v důsledku svého zdravotního stavu, jak prohlašoval, ale pro velký počet neomluvených hodin. Dobré známky měl Mucha z kreslení a ze zpěvu. Přesto Muchovy tvorby si všimnul profesor Lhota. Po školním neúspěchu působil Alfons Mucha jako písař u soudu v Ivančicích. Jedna z jeho prvotin bylo zhotovení divadelní dekorace pro

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn