Pod stromečkem

Již poněkolikáté si Vánoce ohýbáme, jak se nám líbí. Tradice, netradice. Tak i letos jsme vyrazili na Štědrý den k dceři, lososa pod paží. Časově se nám zamlouval vlak - RegioJet. Nebyla jsem si zcela jista, zda jízdenky Českých drah budou platit, tak jsem se zeptala u okénka. Syn šalinkartu (předplatní jízdenku) nemá, platil plné jízdné.

Nastoupili jsme. Po chvíli nás nově příchozí cestující s úsměvem na rtech vyhodili, že mají zakoupenu místenku. Nic naplat, odebrali jsme se do dalšího kupé. Přišla průvodčí. Bedlivě kontrolovala jízdenky. "Vy, pane, máte být ve vagónu číslo 5, a vy, paní, ve vagónu číslo 4," obořila se na nás. "Pro tentokrát vám to prominu." Ani na vánoce jsme neměli cestovat spolu. A to se vidíme jednou za 3 - 4 měsíce. A pán u pokladny nám tuto záludnost neprozradil.

Přítel od dcery připravoval jídlo. Byli jsme spokojeni. Skládali jsme píseň a vybírali vhodnou melodii pro narozeninovou párty a zazpívali nějaké koledy. Připili jsme na šťastné a veselé vánoce. Ovíněni jsme chvátali městem. Dárky pod stromečkem rozbalujeme u nás, protože tam se scházíme všichni.

Po zkušenosti s jízdou tam si syn raději zakoupil jízdenku online, shodou okolností zase na RegioJet. Dorazili jsme na nádraží a vlak měl 68 minut zpoždění. Teď jsme nevěděli, jestli máme jízdenku zrušit a využít další spoj, kdyby jel dříve.

Šli jsme to rozchodit do města. Nafotili jsme večerní město se stromečkem, betlém a ozdoby.

Zpoždění se změnilo, takže syn si zakoupil raději i druhou jízdenku. Stejně jsme nevěděli, čím jsme vlastně jeli, ale žádné rozsazování nebylo. Akorát syn jednu jízdenku nezrušil, takže vyhodil necelých 50,- Kč.

Rozdávání dárečků probíhá 25. prosince. Křepčí tam Ježíšek v čepičce, tedy já. Vánoce neprožívám nijak silně, dokonce jsem tak hluboko klesla, že už se ani nesnažím s hadrem v ruce týden před vánocemi leštit, co uvidím. Jsem bez stresu a těším se, že jsme se zase po roce sešli. Letos jsem dokonce upekli s přítelem, který statečně pomáhal, linecké, kokosové a rumové kuličky s Margotkou, pusinky, vanilkové rohlíčky a slané tyčinky, protože jsem zaměnila listové těsto za linecké. Všechno je to od l, že ano?

Překvapení pro dospělé se nekonalo, protože všichni věděli, co dostanou. Jen Ježíšek měl u mladíka číslo 3 zpoždění a zůstal v Šanghaji na letišti. Ještě že si přál i jiný než čínský dárek. Dostal prsten z Pána Prstenů. To bylo radosti. Začal odříkávat: "Jedno kouzlo všechno zhatí a tma vás nepohltí a budete …" nevím, jak to pokračuje, ale byl nadšený. Nejmladší dívka se rozplakala, že dostala růžové tričko s nápisem SLADKÁ od Doriana. Druhá dcera poznamenala, že neví, jestli pláče proto, že dostala jenom tričko, nebo štěstím. Byly to slzy štěstí. Radostně tiskla triko k sobě a nikomu ho nechtěla dát. Ani vyzkoušet.

Zahráli jsme si piškvorky, každý s každým. Nevěděla jsem, že tato stolní teď 3D hra může vyvolat takové veselí. Znám ji jako prastarou hru, kdy jsme ji hráli ve škole a škrtali po papíře. K naší oblíbené hře "Hádej, kdo jsem?" jsme se ani nedostali. To každému je přiděleno nějaké zvíře, pták nebo ryba, název se nalepí na čelo a dotyčný má hádat, co je formou otázek. Např. mám čtyři nohy? Žiji v lese, ve vodě? Mám rohy? Lezu po stromech? Létám? Apod. Otázky musí být formulovány tak, aby se odpovídalo ano nebo ne. V případě ne se přikročí k dalšímu. Hraje se tak dlouho, až jsou všichni identifikovaní.

Já mám největší radost, když mohu děti potěšit. Sice už si několik let slibujeme, že hodnotu dárků přehodnotíme, nebo budeme dávat společný kvalitní dárek pro jednoho, ale zatím vánoce mi vždycky udělaly vítr v peněžence. Ale jsme spokojeni, popovídáme si i s těmi, se kterými se vidíme jednou za čas, stromeček svítí, světýlka blikají, kočky se pudrujou …

A moje dárky? Chytré hodinky, které mi budou měřit fyzickou aktivitu, mi udělaly radost. Prý se s nimi mohu i koupat. Potápět se nebudu, leda ve vaně. Nemám tak hluboký ponor, takže vydrží.

A retro rádio, které jsem si přála, abych mohla přehrávat ještě kazety? To dorazilo 2. ledna. Navíc má ještě USB, takže budu moci přehrávat, možná i nahrávat i z flashky (nebo z flašky: "Lahvinko, lahvinko, řekni mi, jakou písničku tam na dně ukrýváš?"). No není to paráda?