Přeskočit na hlavní obsah

MEDITACE

Ve starém článku z roku 2015 od Tomáše Jankoše jsem objevila, jak meditace prospívá tělu, mysli a vztahům.

Co je to meditace?

Zeptáme-li se sto různých meditátorů, dostaneme sto různých odpovědí. Obecně by se dalo říct, že meditace je vědomé soustředění pozornosti, takže meditace může být v podstatě jakákoliv činnost nebo nečinnost, do níž jsme skutečně hluboko ponořeni.

Pro mne je meditace rozjímání v tichosti. Důležité je, dostat se za JÁ. Neříkat já myslím, já mám starosti, já mám radost, bolest apod., ale moje mysl, starost, bolest, radost jsme jedno. Povýšit se nad mysl, starost, bolest, radost a být nezaujatý pozorovatel. Být myslí, starostí, bolestí, radostí. Žít v přítomnosti. Prožívat to všechno a být tvůrcem.

V meditaci neexistují žádná omezení. Jste absolutně svobodni. Co je nebezpečné, je neuvědomovat si limity vašeho fyzického těla. Meditace je něco jako jóga. Získání rovnováhy mezi fyzickým tělem a duševním zdravím.

Co získáme meditací? Na to dobře odpověděl Buddha:


Dříve se tradovalo, že musíte sedět v lotosovém sedu, nohy zkříženy, s pohledem do nepřítomnosti, do blba (na blba). Ne. Lze sedět nebo i ležet v jakékoliv pozici. Páteř musí být rovná. Udělejte si pohodlí. Nebýt příliš najezený nebo hladový. Přemýšlíte, že je vám těžko nebo že máte hlad. Ani nebýt unavený. Budete rozjímat a usnete. Z tohoto důvodu je nebezpečná i poloha vleže. Přestanete vnímat a přepadne vás spánek.

Četla jsem, že správná meditace je, dostat se za myšlenky. Nepřemýšlet. Dosažení nejvyššího bodu meditace je v mezeře mezi myšlenkami. Když myšlenky přijdou, nechte je se prohánět hlavou. Přijdou a zase odejdou. Ale neztotožňujte se s nimi. Nekritizujte je, nesuďte, nehledejte řešení. Nechte je plynout. Odejdou. Zůstávejte při meditaci v klidu.

Velký důraz se v meditaci klade na správné dýchání. Provádíme ho bezmyšlenkovitě. Zkuste se koncentrovat na nádech, výdech. Uvidíte, že se vám myšlenky rozplynou. Principem meditace je správné dýchání, otevřít se srdcem dovnitř, oprostit se od mysli. Ale neberte se příliš vážně. Neexistuje totiž dobrá a špatná meditace. I když si myslíte, že neděláte žádný pokrok, nejste sami sebou. Zase se o něco snažíte - správně meditovat. JSTE a to je to nejkrásnější.

Jste-li osobnost s velkou dávkou energie, pro kterou je sezení absolutně nemožné, praktikujte meditaci v chůzi, při sportu, při tanci, tzv. aktivní dynamické meditace. I při práci se dá meditovat. Existuje i metoda smíchu. Meditace může být pro vás součástí každodenního života.

Dnešní svět nám říká, že si musíme z něho něco urvat, o něco bojovat, soutěžit, o něco usilovat, na něco se zaměřovat. Pořád se o něco snažit, což stojí nezměrné úsilí. A vyvolává napětí. Meditace vás naučí být sami sebou, vnímaví sami k sobě a uvolnit se cestou dovnitř.

Meditace je založena na pochopení, že místo bojem s tmou, což je stejně nemožné, rozsvítíte světlo. Namísto bojování se sebou samým a svým vlastním zdokonalováním, kdy se pořád snažíte odpovídat představám druhých, se naučíte přijmout sami sebe takové, jací teď jste.

Upravila a o vlastní poznatky a zkušenosti doplnila: Mirijam

Komentáře

  1. Mně se nejlépe medituje v kadibudce. Vyprázdním tělo i mysl.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Někdo na WC čte časopisy. Prý má na to klid. Nebo chodí s mobilem. Možná vyhledává radu.

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: V opravdové kadibudce není signál. Ani kouřový.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: A hlavně je tam tma jako v ...

    OdpovědětVymazat
  5. O meditaci jsem taky hodně slyšela, ale nevím, jestli bych to dělala správně. A taky v kadibudce by se mi meditovat moc nechtělo. Znám příjemnější místa.

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Myslíš v posteli? To já usínám. Pro mne je nejlepší na zemi se zkříženýma nohama nebo na pohodlné židli. Ale musím mít opřená záda. Jinak začnu myslet na to, že mě bolí.

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Také je prima temperovat ve vaně...

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: A co moje fyzické limity? Když usnu, tak se utopím. Pak že meditace není nebezpečná.

    OdpovědětVymazat
  9. " Mé jméno jest  Ludwa  Berann !
    ( jiného  jména  nemám)To, že u kamen  sedím si v teple,
    není tím, že bych byl nějakým lemplem ,
    když vypadám, jako že  podřimuji !Kdežpak ! já  u  kamen  medituji !... tu  oharek  vlítnul  mi  k  samému  chuyiji,
      když  v  kamna  jsem  přikládal lopatkou !!... Vše  povím vám
    za  chvilku !... za  krátkou :Já... ve  meditačním  soustředění
    nohy  měl  od  sebe  roztaženy
    sedíce  v  poloze  ,,lotosu,,jááá... lopatku  držel  až  u  nosu,
    otvírám dvířka, řvu :,,Uhlí  to  chce ,, !... tu  oharek  vlítnul  mi  do  poklopce !!
    ... že  rady  jsem  nedbal, jíž  dala  mi  máma,
       že knoflíky  k  poklopci  přišívat  mám !!"" Náš  chlapec  má  pohlavní  úraz !!"
    ( přiběhl  dědek )  řve  ! Ukaž !!"... chlapec  se  pere !  že  neukáže !( dokud je  děd  k  kýblu  nepřiváže )
    ... pak  dědek  Antonyn  Mašíbl
    vlil  ledovou  vodu  do  kýblu !... voda  jen  málo  je nad  nulou !!!
    Ochlupení  jež vzplanulo ,
    bylo  sic  poměrně  zničeno..." Však  oudu  se  nestalo  ničeho !!"
    řve  dědek :  " Chlad  neduh  vyléčí !!"    řvou  rodiče :  "  Nevymřem  po  meči !!"
    ... OT  hodil  svrchník pak na  chlapceřka : " Jděmež  teď  do  knajpy  ožrat se !!"... Ludwa  však  váhá ....otec  řve :  "  No  tááák ??hoch  vyběh´ a  hrabe  se  ve  kalhotách....

    OdpovědětVymazat
  10. [8]: Neutopíš. Meditace (i ve spánku) nadnáší, neasi?

    OdpovědětVymazat
  11. [9]: A pak že meditace není nebezpečná. Natož v teple u kamen. 🙀😀

    OdpovědětVymazat
  12. [10]: Možná mohu i levitovat nad vodou. 🌞💩

    OdpovědětVymazat
  13. Meditace ve vaně je žůžová. Offfšem někdy se snadno promění ve spánek. Což mě se stává poměrně často. Zkusím ale následně ještě tedy levitovat nad vodou, jestli mi to ale půjde😀

    OdpovědětVymazat
  14. [13]: Nutno připouštět teplou vodu, aby lázeň nechladla. Popř. i vonné soli a oleje...

    OdpovědětVymazat
  15. [13]: Zkus zapálit si svíčky. Plamen pomůže vznést se nad vodu.

    OdpovědětVymazat
  16. [14]: Nemůžu připouštět, když spím, to prostě nestačím...[15]: Svíčky raději  mimo koupelnu, to bych mohla nejen usnout, ale ještě zapálit i kvartýr...

    OdpovědětVymazat
  17. Mohamed chodil meditovat do jeskyně a co z toho vzešlo. M

    OdpovědětVymazat
  18. [16]: Ve vodě svíčky nehoří a mohly by meditovat s tebou.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

SILVESTROVSKÁ PROCHÁZKA ROKU 2023

K poslední dlouhé noci jsme vykonali krátkou 1,5 hodinovou túru přes Kraví horu a Wilsonův les.   Vyhlídka na Brno z bývalé sjezdovky v Žabovřeskách. Počasí bylo teplé, kolem 5 o C. Slunce se ale schovalo. Oblíbené graffiti   Studánka ve Wilsonově lese   Všem a nejen těm, co zavítáte na můj blog, přeji krásný Nový rok 2024 a všechno dobré. Velice si vážím vaší věrnosti a doufám, že se zde budeme setkávat i nadále. V srdci chovám naději, že naše zemička bude vzkvétat. Vždyť je zde tolik dobrých a schopných lidiček.  Převzato z Pinterestu V Novém roce 2024 vítá Mirijam  

VÝSTAVA ALFONS MUCHA

Nedávno jsem navštívila výstavu v mém rodném městě v Ivančicích, kde se narodil 24. července 1860 i malíř světového jména Alfons Mucha. Žil v období secese, a to ovlivnilo i jeho tvorbu. Jeho práce zobrazují především ženskou krásu. Jeho otec Ondřej byl vyučený krejčí, pocházel z vinařské rodiny a v pozdějším věku působil jako soudní úředník v zadním traktu budovy v Ivančicích. V bývalé budově soudu se nyní konají výstavy významných osobností města Ivančic. Nejznámější jsou Alfons Mucha a český herec Vladimír Menšík. Ondřej poslal syna Alfonse na Slovanské gymnázium do Brna. Pražská akademie mu byla zprvu odmítnuta z důvodu nedokončené střední školy. Školu nedokončil ne v důsledku svého zdravotního stavu, jak prohlašoval, ale pro velký počet neomluvených hodin. Dobré známky měl Mucha z kreslení a ze zpěvu. Přesto Muchovy tvorby si všimnul profesor Lhota. Po školním neúspěchu působil Alfons Mucha jako písař u soudu v Ivančicích. Jedna z jeho prvotin bylo zhotovení divadelní dekorace pro

PŘEKVAPENÍ K NAROZENINÁM

Dcera se narodila krátce před novým rokem, ale za to vlastně může švagrová. Přišla k nám na návštěvu a říkala, že pokud už mám porodní indicie čtrnáct dní, neměla bych váhat a zajít za svou gynekoložkou, neboť se miminko pravděpodobně chystá na boží svět. Sice takhle už se chystalo dva týdny, nicméně dala jsem se přesvědčit a nechala nedovařený oběd nudle na sladko s tvarohem a vypravili jsme se s manželem za mojí doktorkou. Lékařka provedla testy a hned mne odeslala do porodnice. Chtěla jsem rodit v rodném městě, tak nás čekala ještě 30 minutová jízda. Naložili jsme syna a vydali se na cestu. Bylo nasněženo, námraza a první větší kopec nebyl schopen manžel vyjet. „Uklidni se, neblázni, žádné bolesti nemám, nespěchej,“ konejšila jsem ho. Dorazili jsme do města, ale moje máma, která měla pohlídat syna po tu dobu, než mne manžel doprovodí do porodnice, nebyla doma. „Je u kadeřnice,“ sdělila nám sousedka. Našli jsme ji pod sušákem. „Nemohu hlídat, musím si nechat upravit vlasy.“ „Neblbn