Přeskočit na hlavní obsah

KOUPÍM SOUKROMÍ

Zajímalo by mne, kde se takové soukromí kupuje. Mám-li je vyhledat na Aukru nebo na Heuréce či v bazaru pod cenou. Pro mne by ale mělo představovat exkluzivitu, takže musím hledat jinde. Rozeslala jsem do světa své "hlídací psi", ale v nabídce jsem ho nikde, ani v luxusních obchodech, nenašla. Možná už nese známku vyprodáno.

Ptám se, klopýtám, přemítám, o co vlastně usiluji. Mít svůj kout, někde nerušeně spočinout, nikým nepozorována, být jen se sebou sama.

Míša by řekla, mezi námi ženskými, nechci už žádného chlapa. Představuje narušení soukromí, člověk nemůže být sám sebou, musí brát ohledy, jít na kompromisy. Kvůli jednoměsíční radosti si nepřevrátím život vzhůru nohama.

Milá Míšo. O tom to není. Pokud žije člověk obklopen lidmi, byť mu někdy cuchají nervy, tak neví, co je to samota. Být zavřen ve čtyřech stěnách je v podstatě totéž jako být ve vězení odsouzen k samotce. A že to vězně změní, to si piš.

Vévoda Harry a vévodkyně Meghan ze Sussexu usilují také o trochu více soukromí. A nezávislosti. Ale pravděpodobně neví, o čem mluví. Ale v jejich případě lze hovořit o tom, že oni si své soukromí a nezávislost vykupují. Vykupují ztrátou titulů, přízně královské rodiny, finančních příjmů. A zatím deklarují, že kroky, které podnikly, vedou ke šťastnější budoucnosti.

Pro mne vztah, jak tomu říkám ani rici ani cici, jako Chytrá horákyně ani na kole, ani pěšky, není. I když mne kamarádi a kamarádky varovali: "Nevdávej se, jsi taková neotřelá. Staneš se tuctová, jako každá manželka," říkal můj kamarád, když mě vezl na kole na tyči na rande s mým budoucím mužem. "Už se podruhé nevdávej. Budeš muset poslouchat a nebudeš taková, jaká jsi teď. Změníš se.", dávala mi rady moje maminka. Přísahala jsem, že se podruhé nevdám. Sliby se mají dodržovat a maminky poslouchat. "Netahej si nikoho do baráku", říkaly jiné kamarádky, "pak zjistíš, že to nepůjde a těžko se ti bude vyhazovat." "Kvůli jednomu si to rozházíš u všech." Neuposlechla jsem. Žiji s přítelem, protože neumím žít sama. Zachováváme si každý část svého soukromí. Nechtěla jsem návštěvy, kdy přítel přijde a zase odejde, jak se mu to hodí. Brala jsem to jako narušení soukromí, příjemné zpestření, ale za vztah jsem to nepovažovala a pro mne to představovalo omezování ve svých aktivitách a kontaktech.

Když byly děti malé, tak jsem říkala, co bych za to dala, kdybych měla kousek soukromí, čas jen sama pro sebe. To pro mne představovala koupelna, ale neustále jsem slyšela: "Mami, už budeš? Mami, vylez. On mě bije. Ona mi leze do pokoje. Ona mi nedá pokoj." Takže soukromí bylo neustále narušováno dětskými výkřiky. A občas mi soukromí v koupelně narušil můj manžel, ale to už je jiná pohádka.

Dnes když s mým oblíbeným svěřencem proběhnu padesátkrát všechny pokoje a vyčerpána se zhroutím na podlahu, skočí mi na břicho a se zarputilým výrazem mi řekne. "Teto, to tedy ne. Já jsem policajt a ty jsi zloděj. Budeš utíkat. Nebo nebudu s tebou kamarádit." Odpovím mu, ať seskočí dolů, nebo že mu ukážu obsah svého oběda a že už nemůžu. Ale odmítněte něco takovým krásným, modrým očím s dlouhými řasami. Doma hlásím, že mám zase naběháno sto jarních kilometrů a jsem ráda, že uléhám do postele.

V současné době preferuji sdílené soukromí. Ctím pravidla, jako ve školce. Kdo chce být sám, je sám, kdo už se o samotě necítí dobře, je vítán. Do některých záležitostí, co se týká rodiny a dětí, si nezasahujeme. Je to každého z nás soukromou záležitostí. Nestojí-li o pomoc, radu, řeší si to každý z nás sám. Každý z nás má dostatek volnosti. Ale platí pravidlo: "Nezapomeň na dobré vychování." Jsem skromná. Stačí mi pocit, že tam vedle někdo je. Člověk má tolik soukromí, kolik si ho udělá. Ale koupit ho nelze a i když se člověk naučí žít sám a rozhodovat se samostatně a sám za sebe, stejně ve dvou se to lépe táhne.

Komentáře

  1. zahradacihelna26. ledna 2020 v 2:36

    Teď jsem vstala, piju čaj a čtu tvůj článek.Je to tak dobře napsané,že nemám k tomu co napsat👍😊

    OdpovědětVymazat
  2. Soukromí je o mantinelech.
    A taky trochu souvisí s teorií přešlapu.

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Dají se napsat různé věci. Když ani kousek soukromí nemáš, tak po něm toužíš a když ho máš, tak nevíš, co s ním. Člověk je pořád nespokojený. Žít si jen pro sebe mne baví chvilku.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Každý to soukromí vnímá a užívá si jinak. Synátor se taky do chomoutu nehrne a věk na to má. S věkem už má člověk svoje zvyky a neumí se přizpůsobit životu v páru - aspoň v jeho případě. Ale třeba se některé někdy zadaří ... I Gott se vzdal svého soukromí!!!

    OdpovědětVymazat
  5. zahradacihelna26. ledna 2020 v 8:15

    Pravda je, že není soukromí, jako soukromí, každý si ho představuje jinak

    OdpovědětVymazat
  6. [7]: Pokud je soukromím myšleno mít chvilku sama pro sebe, tak to se dá vytvořit, i když se nám někdy bude stát, že těch chvilek je žalostně málo. Ale nedá se koupit.

    OdpovědětVymazat
  7. [9]: To by v komunismu bylo na odstřel ...

    OdpovědětVymazat
  8. " Vylez !  a  konečně  pochop ty,
    že  toto jsou veřejné  záchodky !!..... " Pochop  ty  wole, že jsme  tu  my !
    hajzl  není  tvé  soukromí !!!!"... a  další  výkřiky :
    " Krávo !
    I my, máme  na  sraní právo !
    sedíš tam, víc než je  zdrávo !"( fronta  je  dlouhá  tam  jak prase
    a někdo už  dokonce posral se ! )... tam uvnitř  někdo  cos  skuhrá si..
    Sláva !  splachovač  burácí,
    někdo již  uvnitř  odemyká....
    dokonce  už  se  pohnula  klika !... hrubý hlas  zařval :
    ... " Tak  konečně  ser !
    no ?"
    Ano ! náhle je  otevřeno,
    však  strašlivé  zděšení !... na  dveřích  klice...
    je zaťata  bez  ruky  rukavice !
    Do hajzlu  nikdo  nechce  vlézt....výkřiky :  Poltrgejst !  poltrgejst   vždyť  žádný  tam  oblečen, však  ani  svlečen !!!Záchod  byl  úředně  zapečetěn !

    OdpovědětVymazat
  9. To je jediné místo, kde člověk nechce být rušen a chce mít soukromí.
    Edy vždycky řval na Vaška,
    Vašku! Konec ruční práce,
    čeká tě dlouhá štace
    a Vašek se cítil za šaška.

    OdpovědětVymazat
  10. Zařazuju Tvůj článek do výběru na tema-tydne.blog.cz.Prostě pěkný a jsem ješitná..:)

    OdpovědětVymazat
  11. [13]: Děkuji.
    Každý jsme nějaký.

    OdpovědětVymazat
  12. Vévodové ze Sussexu si to soukromí alespoň mohou zaplatit.
    Nedovedu si predstavit si kvuli detem ani v klidu neodsocit.

    OdpovědětVymazat
  13. " Říkám si :  ,,koupím si  soukromí,
    hluboko ! ve  sklepě, pod  domy !
    ... nuž :  já  koupil byt  v suterénu,
    ( okno 5  cm  od  terénu )... na  prd !
    furt  někdo  sem  čučí,
    ¨furt vidím zvídavé  oči
    ... kdos  občas  i na  okno  močí !
    ... když  do  okna kouknu  v  mé  sednici
    častokrát  vidím i  zadnici !co dělá tam ?  nechtějte  pomyslet !... soukromí  také ?  je  nesmyslem !
    být  s  venku  obklopen  samými  howny "..... muž  klepe  zas  na  dveře  ubytovny !

    OdpovědětVymazat
  14. [15]: Ti jediní si to soukromí vykupují. Ale myslím, že žít absolutně bez soukromí musí být pěkná pakárna. 💩🙀😀

    OdpovědětVymazat
  15. [16]: Žít v suterénu, toť o strach, stejně jako ve sklepě.👍🌞

    OdpovědětVymazat
  16. Harry, si myslím byl tak lehce pod nátlakem jeho manželky. Tohle moc nesleduji, ale z fotek, co jsem někde viděla, mi přišel dost smutný. No čas ukáže...

    OdpovědětVymazat
  17. Myslím, že protokol královské rodiny, je hodně svazující, což vadí především Meghan. Všudepřítomná média a fotografové. Ztráta soukromí je daň z bohatství a luxusu v jejich případě.

    OdpovědětVymazat
  18. Už teď je možno sledovat každého a technika v tomto ještě bude pokračovat.. Na štěstí je to dost neefrktivni

    OdpovědětVymazat
  19. [21]: Sledovat lze - než se nám vybije mobil. A jsou i jiné prostředky. Takové detektivní očko ...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

KRESLENÍ PRO VĚK 12 A VÍCE

To by člověk nevěřil, co dělá stínování a vhodná volba tužek a pastelek. Zaznamenat dynamiku a světlo je v kreslení docela problém. Musím si ještě obstarat blender pro zesvětlování a thunder pro tmavá místa na kresbě pro získání tmavého efektu. Existuje i pastelka pro plynulý přechod barev, může se hodit. Maluji zatím do sešitu, skicáky zatím nepoužívám. Začnu tehdy až si budu myslet, že kresba získá na kvalitě. Na ten pel mel co zkouším, je sešit vhodný a vleze se do něho více kreseb, i nepovedených. Papír to skousne a já budu vidět, kde se stala chyba. A prvních pár začátečnických obrázků pro dospívající mládež a starší: Obr. 1: Dívka, panda Obr. 2: Dívka s deštníkem Obr. 3: Dívka s flétnou Obr. 4: Chlapec, země, skála Obr. 5: Kříž s andělskými křídly Obr. 6: Matka s dítětem Obr. 7: Dvě slečny a Ježíš Obr. 8: Most s krajinou Obr. 9: Silnice s alejí Obr. 10: Oslava kostlivce Obr. 11: Pistole, hlava koně Obr. 12: Tygr Tak to je vzorek mých prvních...

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

OD PODZIMNÍ DOVOLENÉ K VÁNOČNÍ ZDRAVICI

Od poloviny září jsme ještě proskakovali vlny ve Středozemním moři v Turecku. Minimalistický pokojík v hotelu Sun Beach Park v malebném městečku Side, tentokrát bez balkónu, nám poskytoval tento výhled. Obr. 1: Pohled ze Sun Beach Park V přízemí byla dostatečně velká recepce, obývaná i zvířecími hlídači, kteří byli na každém kroku – kočky. Obr. 2: Kočka z recepce Když turisté odešli a písečné pláže zely prázdnotou, hlídala na vyhlídce kočka. Bystrým okem kontrolovala, zda neuvidí něco k snědku, nebo sledovala dění kolem.  Obr.: 3: Kočka u moře Cestou k Apolonovu chrámu jsme potkali v podvečerních hodinách kočku a ježka. Chtěli jsme zachytit jejich hrátky, ale jakmile jsme se přiblížili s fotoaparátem, ježek se schoulil do klubíčka.                                 ...