Parodie na motivy písně Ospalé ráno, kterou stvořili Ladislav Štaidl a Miroslav Černý v roce 1979.
Svíjení se nahých těl,
co já jsem to jenom chtěl.
Maně jsem šáh pod postel,
láhev rumu jsem tam měl.
V očích se mi zatmělo,
tohle se stát nemělo,
hlava dále přemítá,
láhev už je dopita.
Svíjení se nahých těl,
co jsem chtěl, jsem zapomněl.
Tak jsem tady zůstal sám,
modrý prášek v koutě mám,
k čemu jenom sloužit má,
má hlava se nechytá.
A ty koukáš z postele,
netváříš se vesele,
něco říkáš o póze
nebo myslím skleróze.
K čemu jenom sloužit má,
ach, ta hlava bezedná.
Žena očka přimhouří,
proč to dělá, kdopak ví.
Lepší čerpat sílu z flašky
OdpovědětVymazatNež polykat modrý prášky.
[1]:
OdpovědětVymazatModrý prášky zahřejí po těle
flaška z tebe dělá Matěje.Nebo je to naopak?
[2]: Obé z tebe dělá otroka tvých pudů.
OdpovědětVymazat[3]: A sakra. Já myslela, že méně nebezpečné než fitko, kde na tebe může spadnout čínka.
OdpovědětVymazatKde nestačí se svým umem
OdpovědětVymazatModré prášky zapij rumem
[5]: Dobrá rada. Jen si ji zapamatovat. 🌞🤓😺
OdpovědětVymazat" Jsem já to ale kus sklerotika !... jááá vlezl jsem do Růži kamrlíka,
OdpovědětVymazatzalezl potom k ní na postel
... a okamžitě jsem zapomněl,
co jsem tam vůbec dělat chtěl !!"" A ona ? co řekla ti "" Jdi do hajzlu !! "... vypráví Zdenál Prkk opilcům v pajzlu ...
[7]: Dobrý je, že Zdenál ví, že to byla Růža. Může přijít s omluvenkou.
OdpovědětVymazatSkleróza však nebolí,
OdpovědětVymazatnení tedy třeba prášku,
snad mi žena dovolí,
otevřít si novou flašku.
[9]: Jedině když jí dá taky lok. Tak vznikají závislosti.
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář.