Přeskočit na hlavní obsah

Láska na Štědrý večer

Molli seděla na malé sedačce s malým zabaleným dárkem na klíně. Na visačce bylo uvedeno "Hunterovi, s láskou Molli". Jediná slza jí stékala po tváři, protože si přála, aby se jí to nezdálo, protože Hunter byl láska jejího života. Příbuzní Molli se shromáždili kolem stolu a vyměňovali si upomínkové vánoční předměty.

Tento Štědrý den byl nejosamělejším, jaký kdy měla. Položila dárek na podlahu pod jasně osvětlený stromeček a stočila se na gauči. Rádio tiše hrálo koledy, ale Molli to ignorovala, stejně jako hlasité klábosení všech jejích starších tet, strýců a bratranců. Sundala zásnubní prsten, který jí Hunter dal a otáčela ho kolem prstů.

Měla na sobě bílé šaty s pruhem červené stužky kolem pasu. Chvěla se zimou, i když oheň hořel a plápolal těsně před ní. Zvonek zazvonil a její babička ji požádala, aby šla otevřít. Zvedla se z gauče, narovnala si šaty a otřela slzy z načervenalých tváří.

Otevřela dveře a na tváři se jí rozzářil úsměv, když viděla, jak někdo, koho milovala, stojí ve dveřích s jednou červenou růží a jeho hnědé vlasy byly posypány čerstvě napadlým sněhem. Pokynula mu, aby vstoupil a zavřela za sebou dveře.

"Bez tebe by Štědrý večer prostě nebyl Štědrý večer," řekl Hunter a z obličeje odstraňoval Molli pramínek kučeravých vlasů. Objal ji a políbil s takovou vášní, díky níž cítila, jak se jí kroutí prsty u nohou.





"Jsem ráda, že sis to myslel," řekla a opětovala mu polibek.

Molli nakonec, přestože si dával Hunter na čas, strávila hezké vánoce, možná nejkrásnější vánoce v jejím životě. Už lámala hůl nad jejich láskou, ale v tom se objevil muž jejího života ve dveřích.

A jak to vypadá s našimi vánocemi? Tedy už jsem vyrostla z toho, že musím mít uvařeno, upečeno, uklizeno, zástěru odhazuji teprve tehdy, až zasedáme k štědrovečernímu stolu, uhoněná, upachtěná, nervózní.

Dnes si vážím každých vánoc, které prožíváme jako rodina spolu. A to je to nejpodstatnější. Někteří již sice chybí a jsou nejen pro vánoce nepostradatelní. Maminka, která vždy zabíjela a kuchala kapra, manžel, se kterým jsem mohla sledovat vánoční pohádky od rána do večera. Mrazík nesměl chybět. Marfušku, jak loupe ořechy, jsme uměli napodobovat tak věrohodně, že bychom si mohli vyměnit role.

Na vánoce je vzácnou návštěvou syn, který pravidelně přijíždí na svátky ze zahraničí, z Německa. Sejdeme se všichni pod umělým vánočním stromečkem, zazpíváme koledy, zahrajeme hry, popijeme, pojíme něco sladkého a obložené chlebíčky, vyprávíme historky a vtipy a těšíme se, že se ve zdraví příští rok sejdeme zas. To jest naše Klapzubova jedenáctka. Zatím. Šance na navýšení počtu členů týmu jsou. Na druhou stranu nikdo z nás si nepřeje, aby někdo z týmu změnil dres a odešel kopat za jiný tým.

I vám přeji krásné prožití vánočních svátků, vychutnejte si dny volna a pohodu rodinného krbu.

Blogerka Mirijam

Zdroj:
Autor: Charlie J. Black (A Christmas Eve Love)
Překlad a doslov: Mirijam

Komentáře

  1. I tobě (+ tvými milým přináležejícím) blažené svátky vánoční, jakož i krásný vstup do roku dvacítek.
    2020 vyhlásil jsem rokem La Butě.

    OdpovědětVymazat
  2. Ta povídka přímo dýchá Vánocemi. Vzpomínky na lidi nám drahé, kteří už mezi námi nejsou a potom ach ta láska..
    Krásné vánoční svátky...

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: I tobě a tvým blízkým hezké prožití vánočních svátků a šťastný vstup do Nového roku labutě. 💖🥰

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: I tobě Valin hezké vánoční svátky a všechno nej v Novém roce 2020. 💖💟✨

    OdpovědětVymazat
  5. " Ježiši, já bych snad  brečel !
    .. Já lásku měl na  Štědrý  večer,... já  zapomněl, jak se jen jmenovala ??
    ... střízlivá  byla, jsa neožralá
    odešla, aniž mi adresu dala !"... " No... tak jí  hledej ! ty  pitomče  stará !"
    ... Tak na  Pepka  celá  rodina  řvala
    ( též dědek, i baba  řvala  jak  kráwa )" Já nevím už,  jak  ona  vypadala !"
    Pepýk, je  rudý !  " Jsem namydlený !!"řve  matka : "Jak já jsem  rozčilený !!"
    řve otec : " Jsem celá rozrušená !!"( matka  je  muž  a  otec  je  žena )

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Chce to trubače z filmu Pyšná princezna. Našli, moji rádcové, našli? ... Nenašli, nenašli, nenašli.Taková normální rodinka,
    Pepýk je chudinka.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...