Přeskočit na hlavní obsah

Válka proti civilistům v Afghánistánu

Afghánistán: polovojenské jednotky podporované Washingtonem páchají válečné zločiny. Spojené státy americké bombardují jako nikdy předtím



Foto: WAKIL KOHSAR / AFP
afghánský civilista v troskách svého zničeného domu leteckým náletem Spojených států v Kábulu (28.9.2017)

Nejsou to jenom Talibanisté, kterých se obyvatelstvo Afghánistánu musí obávat. Jak vysvítá z uveřejněné zprávy ve čtvrtek Organizací pro dohlížení na lidská práva (Organisation Human Rights Watch), okupační síly USA a jejich pomocníci si v ničem nezadají s brutalitou islamistů. Ve zprávě popisuje organizace, jak takzvané úderné skupiny podporované americkou tajnou službou CIA se dopouštějí závažného porušování lidských práv.

Zpráva dokumentuje 14 hlavních útoků spáchaných polovojenskými jednotkami od konce roku 2017 do poloviny roku 2019. Zahrnuje "svévolné a nepřiměřené" vraždy civilistů, "zmizení" podezřelých a útoky na nemocnice. Podle zprávy by tyto případy byly "příkladné" pro vykreslení obrazu "o závažných válečných zločinech - v některých případech válečných zločinech." Proto "všechny polovojenské jednotky musí být okamžitě rozpuštěny".

Přestože jednotky nominálně patří do afghánské zpravodajské agentury NDS, jejich přímý velitel sedí ve Washingtonu. Podle zprávy byli její členové do značné míry přijímáni, školeni, vybavováni a připravovali se pro službu pod dohledem CIA. Kromě toho bylo nasazení často doprovázeno leteckými údery, které prováděly samotné USA. Ve čtvrtek také zpráva generálního inspektorátu USA pro obnovu v Afghánistánu (SIGAR) představila údaje, podle kterých od zahájení záznamů v roce 2013, stejně jako v září, nikdy nebylo vystřeleno tolik raket z amerických vzdušných sil jako letos v září. Podle zprávy bylo v zemi denně provedeno téměř 40 leteckých úderů. Za celý měsíc to bylo přes 1 100 úderů. Bylo přitom použito 948 projektilů, které jsou určeny převážně pro bomby a rakety.

Ale nejen v září americké letectvo obzvláště zuřivě prahlo po střílení. Celkem bylo za prvních devět měsíců letošního roku vypáleno 5 431 projektilů, což je o čtyři procenta více než ve stejném období předchozího roku. Statistiky zveřejněné letectvem rovněž ukazují, že od roku 2015 počet střel neustále roste. V roce 2017 to bylo 4 361, v loňském roce se dosáhlo nejvyššího počtu 7 362.

Nebylo tajemstvím, že USA, které v roce 2001 napadly Afghánistán, chtěly válku prohloubit. Americký prezident Donald Trump a ministr obrany Mark Esper to oznámili po ukončení rozhovorů o možném míru s Talibanem 7. září. Jak řekl Trump při vzpomínkové službě obětem útoku na Světové obchodní centrum: "Poslední čtyři dny zasáhly našeho soupeře tvrději než kdykoli předtím, a to bude pokračovat." Esper na začátku října potvrdil, že počet "útoků" na Taliban se zintenzivní.

Na rozdíl od oznámení však americké bomby v žádném případě nezasáhly pouze bojovníky Talibanu, ale velké množství civilistů. Jak informovala mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) dne 17. října, v prvních měsících tohoto roku zemřelo 2 563 civilistů, 5 676 bylo zraněno. 579 zabitých a 306 zraněných se přičítá leteckým útokům. Za 74 procent obětí jsou odpovědné mezinárodní letecké síly.

Článek Frederica Schnatterera s fotografií Wakila Kohsara uveřejněný v Junge Welt (Mladém světě) 1. listopadu 2019 ukazuje válečný obrázek ze současného Afghánistánu.

Co k tomu dodat. Že si Západ i Východ přihřívá polívčičku v Afghánistánu?

Zdroj:
Autor: Frederic Schnatterer
Překlad: Mirijam

Komentáře

  1. Civilní obyvatelstvo to odnese vždycky.
    Vždycky to dostanou z obou stran. Stejně jako zemědělci v Kolumbii.
    ----------------------------------------
    Já vím, že mé asociace jsou šílené, ale vzpomněl jsem si na lstivé Afgánce z knihy Patricka Ryana "Jak jsem vyhrál válku".

    OdpovědětVymazat
  2. Souhlasím.
    Když se řekne Afghánec, tak si vždycky vzpomenu na jednoho nadaného studenta na vysoké vojenské škole, kde jsem kdysi pracovala a kterého odvlekli a popravili celou rodinu. My blbé holky jsme se pak hádaly o jeho fotku. Nádherný, černý s tmavýma podmanivýma očima a velmi slušný.

    OdpovědětVymazat
  3. Válka je vůl... Válka je vždycký zverstvo a s čistým štítem z toho nevyjde ani ten, kdo stal na  správné strane"...

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Moje slova. A válku většinou chtějí ti, co mají ambice vládnout a odnesou to chudáci lidi v daném státě...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...