Přeskočit na hlavní obsah

KDYBYCH SE MOHLA VRÁTIT V ČASE

Kdyby šlo vrátit se v čase
stejné chyby bych dělala zase
se stejnou vervou, kuráží
bych ruměnec cítila ve tváři

Se současným rozumem
ve stejném těle
v čase svém bych opět moje chyby
pokládala za přítele

Nač trápit se nad tím
co nelze zvrátit
pozpátku nepůjdu
čas nelze vrátit

Ničeho nelituji
ve své nedokonalosti
bych stejně blízké své
přiváděla k zlosti

Kdybych začala znovu
lépe se do světa odpálila
nevěřím, že bych žila jak v pohádce
a nikdy a nikoho nespálila

Teď truchlit bych měla
jak se vše jinak událo
dřív, teď ani potom
nic není nastálo

Jsem tu ve správný čas
vše je, jak mi bylo psáno
a těším se na další den
na každé nové, sluncem zalité ráno

Komentáře

  1. pribehynaivniblondyny7. listopadu 2019 v 22:39

    Tak ta se povedla👍🏻💋

    OdpovědětVymazat
  2. Stále kupředu. To bylo heslo, myslím, nějakého slavného cestovatele.

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že se v současnosti cítíš dobře. Děkuji za verše

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Kupředu levá, zpátky ni krok. Ale to se slavným cestovatelem neladí. V soutěži Milionář jsem na otázku: Kdo objevil Antarktidu? odpověděla Marco Polo. Špatně. Prý Portugalec Magalhães.

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: Děkuji za komentář. Cítím se dobře do doby než si myslím, že musím řešit nějaký mega problém. Snažím se ho nepřipouštět, ale občas tam proklouzne a hlodá.

    OdpovědětVymazat
  6. Poslední sloka je jako třešnička na dortu. :)

    OdpovědětVymazat
  7. I kdyby člověk neudělal tu chybu. Udělal by jinou, podobnou... a tak by se vše vrátilo do starých kolejí... Alespoň v knihách a filmech, třeba Dallas 63 to tak bývá...

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Důležité je, že žít nás těší přes všechny peripetie, které prožíváme.

    OdpovědětVymazat
  9. [8]: Nejhorší je, že někdy si ani neuvědomíš, že jednáš nějak divně; někdy uděláš špatné rozhodnutí ... nejenom v knihách, filmech, ale i ve skutečném životě děláš chyby a NEODMAŽEŠ je a udělals bys je zase. To je zákon života.

    OdpovědětVymazat
  10. [10]:
    Mnohá špatná rozhodnutí se později v prizmatu historických událostí ukážou jako dobrá.

    OdpovědětVymazat
  11. Krásný, krásný...! Souhlasím.
    A maž si, prosím, ty inzeráty na porno, ať tu nemusím rolovat jak blázen.
    Ve správě blogu-články-komentáře-smazat..:)

    OdpovědětVymazat
  12. [11]: Viděno z retrospektivy máš pravdu.

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: Děkuji.
    Asi mne ty girls mají rády. Zítra je budu mít zase na drátě, jsem si jista, přitom jsem o porno ani nezavadila. Co to je?

    OdpovědětVymazat
  14. [14]: To je prostě spam a je všude...já mažu furt jak vzteklá...!

    OdpovědětVymazat
  15. [15]: Mám ho i v nevinných článcích.

    OdpovědětVymazat
  16. [16]: To všichni. Ale v jednom zázvu článku mám slovo "nymfomankou" a tam jsem ty komentáře MUSELA zablokovat...:):):)

    OdpovědětVymazat
  17. [17]: Já tyto komentáře mažu. Ale kdybych dala zablokovat návštěvníka, je otázkou, zda bych měla od těchto komentářů jednou provždy pokoj, nebo by se znovu objevily v jiném článku.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...